5 způsobů nakrmení dobrého vlka ve Tvé hlavě

Jednomu indiánskému kmeni v Severní Americe se podařilo vybudovat až překvapivě rozvinutou společnost – s bohatými tradicemi, vlastním písmem a unikátní kulturou. Jmenovali se Čerokézové. Když se historikové zajímali o kořeny jejich rozvoje, objevili starou legendu, kterou byly odpradávna vychovávány čerokézské děti. Stařešinové rodu jim od raného dětství vyprávěli pohádku, podle níž máme všichni v hlavě dva vlky. Jeden je dobrý, laskavý, chápavý, mírumilovný, je schopen soužití s okolím a útočí jenom tehdy, musí-li bránit dobrou věc. Naopak druhý vlk je zlý, nespokojený, podrážděný, nepřizpůsobivý, snadno se rozlítí, rozkmotří, útočí i bez příčiny, spalovaný závistí a nenávistí. A tito dva vlci spolu neustále soupeří o ovládnutí lidské mysli.

“A který z těch vlků častěji vyhrává?” ptaly se čerokézské děti.

„Přece ten, kterého víc krmíme,“ slyšely odpověď.

Můj nový tištěný FC Kurz Jak čelit manipulaci je právě o tomto souboji. Na jedné straně je partner, rodič, kolega, který nás sráží, jen aby nás ovládal, měnil k obrazu svému. Poštvává proti nám druhé, třeba i vlastní děti. Nebo nás před jinými špiní, jen aby nás otrávil nebo se nás zbavil. Zkrátka, snaží se předhazovat chutné sousto ZLÉMU VLKOVI v naší hlavě, a to jen proto, abychom se pak cítili bezmocně, bezradně, v pasti. Ať uděláme cokoli, jako by náš život nebyl v naší moci, jako by naši loutku vodili druzí… Co dělat, když ZLÝ vlk oslabuje DOBRÉHO? Jak tomu DOBRÉMU pomoci postavit se vlastní nebo cizí slabosti?

Tomu jsem věnoval tento tištěný kurz. Ale protože se nedostane na všechny, chci, aby ti, kterým kurz unikne, přemýšleli alespoň o následujících doporučeních.

Volba, kterou máme v každé chvíli

Mezi psychology, které v kurzu zmiňuji, nemůže chybět Viktor Frankl. Zakladatel existenciální analýzy a rakouský neurolog s českými kořeny si už před sto lety dovolil říct, že lidé mají v každém okamžiku, který prožívají, na výběr – buď se budou zaměřovat více na to dobré, co jim moment přináší, a oceňovat to, anebo více na to špatné a trápit se tím… Dodal, že ať naše volba je pro jedno, nebo pro druhé, v obou případech platí, že to, nač se soustředíme, vyroste. (V živém vysílání Jak najít odvahu jsem o této psychologické zajímavosti hovořil v souvislosti s překážkou – zda se soustředíme NA ni, anebo ZA ni; tedy zda se soustředíme na to nepříjemné, co nás čeká a dost možná i odradí, nebo na to příjemné, co přinese možný úspěch a co nás tudíž nabudí).

Frankl varoval: „Budeme-li přednostně očekávat špatné, nebudeme zklamáni. Už s očekáváním špatného se nám bude špatně žít. Očekáváním špatného si v sobě vystavíme bariéru, která nás oddělí od dobrého – od radosti ze života, od vděčnosti, od produktivity. S očekáváním špatného postupně ztratíme motivaci, jako by jednat a usilovat o něco lepšího nemělo smysl. A tím se v našem životě uskuteční to špatné, co jsme očekávali. Protože si nepůjdeme pro to dobré.“ Ostatně, byl to Frankl, kdo jako první pronesl: „Jsme TO, jak myslíme. Ve svém životě nezměníme nic, dokud nezměníme své myšlení. A naopak, změníme-li své myšlení, můžeme v životě změnit všechno.“

Moc negativního přesvědčení zlým vlkem

Frankl apeloval, aby lidé více přemýšleli o ZABARVENÍ své momentální energie. “Negativní není jen to, co nám dává nepříjemné pocity. Negativní je hlavně to, co nás nutí jednat opačně. V negativním naladění si i pozitivní fakta vykládáme opačně. Odejdeme-li ze špatného prostředí, v negativním rozpoložení máme pocit prohry, ztráty, ačkoli bychom správně měli odchod ze špatného prostředí vyhodnocovat jako výhru, zisk, posun dopředu,” podotýkal Frankl s tím, že způsob, kterým člověk myslí, je schopen ovlivnit výsledky, kterých život dosahuje.

„O čem je člověk přesvědčen, to je pro něj pravda. Proto se i negativní člověk označuje jako realista. Nepřipouští žádnou pozitivní verzi, protože je přesvědčen o té negativní. Usoudí-li, že nějakou situaci nemá cenu měnit, protože to není možné, nesnaží se to změnit, a proto se to možným nestane. Proto také člověk při očekávání toho nejhoršího nemůže být zklamán. A to bez ohledu na objektivní realitu nebo jeho subjektivní možnosti a potenciál. Pasivnímu člověku i pozitivní příležitost uteče. Sám sebe totiž přesvědčí, že ta příležitost nemůže vyjít a nemá smysl se o ni snažit.”

Pět krmiv pro dobrého vlka

Protože právě manipulace, které jsem věnoval samostatný kurz Jak čelit manipulaci, je postavena na krmivu pro zlého vlka a obrání oběti především o sebejistotu, zvažte, prosím, těchto pět malých úprav ve svém myšlení:

1. Všimni si Tvé tendence přehánět negativa a přehlížet pozitiva

Na úvod mi dovolte jednu otázku: Když se Vám stane něco negativního, jak s tím pracujete? (Máte sklon negativní událost okamžitě zobecňovat a aplikovat i na ostatní oblasti života?)

  • Uvedu příklad: Jdete na rande. Čeká Vás zajímavý člověk. Zaujme Vás, ale Vy jeho ne. Na konci rande Vás upřímně odmítne. Co pak? Máte tendenci pojmout svůj neúspěch jako “sprej” a postříkat s ním paušálně celý svůj život? („Když jsem nebyl dobrý pro tohoto člověka, nebudu dobrý už pro nikoho. Už mi nikdy nevyjde žádný vztah!“) Nebo tento neúspěch vyhodnotíte jako momentální a jednorázový? („Děkuji tomu, kdo mě odmítl, za informaci, která vypovídá výhradně o jeho vkusu. Zkrátka: Nebyl jsem správný pro jednu osobu teď a tady. To znamená: Mohu být pro tuto osobu správný jindy, případně: Mohu být správný pro jakoukoli jinou osobu, jen si musím dovolit další pokus!“)

Rozdíl mezi nakrmením dobrého a zlého vlka je obří a může vést k takzvanému sebenaplňujícímu proroctví (self-fulfilling prophecy): Student, který nezvládne jednu zkoušku, je následně schopen buď (krmením dobrého vlka) zvýšit intenzitu učení (protože „Příště to může vyjít!“), nebo (krmením zlého vlka) skočit z nejbližšího mostu (protože „Už nikdy v životě mi nevyjde vůbec nic!“).

Pamatujte si, prosím: Všechno je jako mince, má to dvě strany – pozitivní i negativní. Na všem špatném můžeme najít něco dobré, stejně jako na všem dobrém můžeme najít něco špatného. Záleží na našem přístupu. Negativní přístup nás okrádá o všechny pozitivní aspekty, které existují, ale my je nevidíme a myslíme si, že vůbec žádné neexistují.

2. Hledej šedou zónu mezi dvěma extrémy

Negativní rozpoložení poznáme okamžitě. Je nám špatně. Hrozně. Blbě. A to všeobecně. Celý svět se zúží jenom do dvou barev – černé a bílé. Všechno, anebo nic. Tady se rodí úzkost, stres a deprese, protože – když to zjednoduším – všechno, co je horší než dokonalé (bílé), vnímáme jako extrémně špatné (černé). Říká se tomu také zatmění.

  • Opět uvedu příklad: Nějaká objektivní maličkost (dopravní kolona, pracovní komplikace, nepříznivé počasí) zpozdí příchod našeho partnera domů. Tím se narušil rodinný plán, takhle pro nás bude obtížné stihnout divadlo! Výsledek: Nakrmením zlého vlka se rozhodneme, že „máme zkažený celý večer“. Přitom stačí jen místo pěší docházky vzít si taxi.
  • Anebo: Před důležitou pracovní schůzkou propadneme emocionální skepsi. Pouhým hnutím mysli si přestaneme věřit. Při promýšlení všech negativních scénářů (což vůbec není na škodu – přece je lepší být připravený než překvapený) jednomu předem uvěříme. Ještě než poznáme protistranu a její emoce či argumenty, zaklepeme na dveře jednací místnosti v přesvědčení, že „tihle lidé nás nebudou mít rádi, neakceptují naše podmínky, budou s nimi potíže“, to znamená „bude to hrozná zkušenost, raději se hodím marod!“, anebo tam vůbec nepůjdeme…

Pamatujte si: Život není jen černá a bílá, ačkoli nám to v negativním rozpoložení připadá. Statistika říká, že ze všech obav, které je opatrný mozek schopen vyfabulovat, se až 90 procent nikdy nenaplní a ze zbývajících 10 % obav, na něž přece jen dojde, se 90 % z nich nenaplní v tak temných odstínech, jaké mozek vymyslí. Z toho plyne, že výsledky nejsou v 99 procentech případů tak černé, jaké si dokážeme předem představit. Běžný život má zkrátka „šedou zónu“ a v ní se v 99 procentech případů pohybujeme – mezi stoprocentní euforií a stoprocentní devastací.

3. Uvědom si, že lovíš negativní signály u druhých

Kdo četl mou knihu L.E.Ž., ví, jak je důležité hlídat si své myšlenky, a to zejména když se děje něco zlého v přístupu druhých lidí vůči nám – například při jejich lžích, zradách, pomluvách.

Lidská mysl má jednu manýru. Není škodlivá, pračlověku mnohokrát zachránila život. Mozek má totiž sklon si něčí NEJASNÉ slovo, gesto či chování raději vyhodnotit NEGATIVNĚ, i když nemáme žádný důkaz, že to daná osoba negativně mínila. Jinak řečeno: Jestliže nevíme NIC, smýšlíme o tom raději NEGATIVNĚ. V psychologii se tomu říká lovit v mlze negativní signál.

  • Uvedu příklad: „Nezavolal mi, i když mi to slíbil. To znamená: Nechce se mnou mluvit –> Nemá mě rád –> Je už s někým jiným –> Už nikdy se neozve.“ Opačný příklad, kdy pozitivní děj vyhodnocujeme negativně: „Zavolala mi a opakovala, že mě miluje. To znamená: Možná mi jen nechtěla ublížit a přiznat, že ve skutečnosti mi chce dát košem.“ V obou případech platí: Aniž známe fakta, sami sebe raději odsuzujeme k bolesti, zklamání a frustraci.

Proto také v knize L.E.Ž. zdůrazňuji, že když slyšíte A, neměli byste si to vykládat jako B. A pokud druhý neříká vůbec nic, neinterpretovat si to rovnou jako C. To už raději: Ptejme se, když nám něco není jasné. Jděme zásadně po faktech, nikoli po domněnkách. Už toto je pozitivní myšlení a připravuje nás vždy na VÍCE alternativ, ne jen jednu negativní.

Pamatujte si: Negativní myšlení nachází pro jednoduché problémy komplikovaná řešení, zatímco pozitivní myšlení v jednoduchých záležitostech připouští také jednoduchou odpověď. Příklad: „Ve skutečnosti nevím, proč mi ještě nezavolal. Možná má hodně práce.“ Nebo: „Mluvila o mně hezky. Možná jí se mnou je hezky.“ Pozitivní myšlení má jednu velkou výhodu: Dobře se s ním žije. Zato špatné myšlení a dobrý život nejdou dohromady.

4. Sleduj spouštěče svého negativního myšlení

V FC Kurzu Jak čelit manipulaci varuji před dlouhodobým strpěním negativního rozpoložení. Špatné pocity a myšlenky nás totiž vracejí do dětství nebo předchozích vztahů, do momentů neúspěchu, nebo když s námi druzí špatně zacházeli. Snadno propadáme závěrům, že nic nezvládáme a nedokážeme, a tím lehčí obětí se stáváme pro manipulátora, potažmo tím silnější závislost na něm můžeme pociťovat. Proto tento kurz je v mnohém o odnaučování se závislosti.

Převedu-li to do oblasti závislosti na alkoholu, tabáku či bílém cukru, odvykačka začíná tak, že se především identifikují mechanismy či okolnosti, za nichž nás přepadá chuť na uvedené drogy, těmto momentům se následně člověk snaží vyhnout nebo jim řízeně čelit, aby si nevytvářel pavlovovské reflexy. Triviální příklad: Kdykoli si lehnu na gauč k televizoru, cítím, že mě zasvrbí jazyk a mám automatickou chuť dát si čokoládu.

Obecně, například u negativních myšlenek, mají otázky tři vrstvy:

  1. Za jakých okolností v mé mysli rostou?
  2. Kdy ztrácím sílu ignorovat je, vzít je s nadhledem?
  3. V čí společnosti mám největší tendenci uvěřit jim?

Stačí vzít si tužku a průběžně zaznamenávat, co se nám děje, jak si to vyhodnocujeme: „Jen co vejdu do kanceláře, necítím se dost dobrý pro tuto práci.“ Nebo: „Jen co mě klient začne odmítat, připadám si slabě, nezkušeně, ztrácím sebevědomí, soustředěnost, stávám se strůjcem své vlastní zkázy, NEDOKÁŽU TO.“

Přitom si stačí oba spouštěče (příchod do kanceláře, odmítnutí klientem) vyhodnotit racionálně. Třeba: „Jsem v novém oboru, a PROTO se logicky cítím nepatřičně.“ Nebo: „Každý klient je výzva, která mě dostává mimo komfortní zónu. S tou možná ještě neumím dostatečně pracovat, a PROTO se cítím nepatřičně.“ Jinými slovy: „Musím se víc učit.“

Pamatujte si: Racionální pojmenování spouštěčů nejen uklidní, ale i pomáhá objevit naše nedostatky a často zdroje úzkostí v jiných oblastech. Přicházíme-li o pozitivní energii, odhodlání a sebevědomí v práci, cítíme se obvykle méněcenní i ve volném čase – nevěříme si ve sportu, mezi přáteli, kterým se v práci naopak daří, a můžeme být podráždění doma. Nehledě na to, že se můžeme stát obecně bázlivými, bát se jakýchkoli změn, nových pokusů či zkušeností, a to třeba i při výběru dovolené nebo aktivit s dětmi. 

5. Zvaž změnu své mantry

V živém vysílání Jak najít odvahu jsem popisoval, že všechny pozitivní změny začínají sebedůvěrou a stanovením motivujícího cíle. Jen tak zažehne autentické odhodlání, které nejenže potřebujeme k úspěchu, ale umíme s ním i intuitivně pracovat.

Bohužel až přílišná posedlost cílem a přemotivovanost mohou vést například ke spěchu a potažmo paradoxně k REZIGNACI na cíl a k DEMOTIVOVANOSTI. Pokud totiž chvátáme, jen si nabíháme na neúspěch, frustraci a pocit, že pořád ještě nejsme dost dobří, v cíli, a nezvládáme to. Z psychologického pohledu: Čím spíše si myslíme, že to snadno zvládneme, tím více můžeme být zklamáni a sraženi – sami sebou. Zažívají to skoro všichni uspěchaní nováčci – při meditaci, józe, čemkoli dalším. Sami sebe zničí iluzí, že všechno zvládnou rychle, na první dobrou. Nechápou, že učení je proces, a tak z první lekce, na kterou přišli natěšení a sebejistí, odcházejí paradoxně frustrovaní a zklamaní. “Nedokážu to,” usuzují. A příště už nepřijdou.

Proto se v FC Kurzu Jak čelit manipulaci věnuji i pracovní oblasti. V ní obzvláště Vaši konkurenti vítají, když neuspějete. A proto tak rádi tleskají tomu, když si až příliš věříte a selhání Vám zlomí vaz. Přitom je to tak časté v této zrychlené době. Potkávám mnoho lidí, kteří když neučinili rychlý pokrok, myslí, že nejsou zrozeni pro úspěch, že jsou nějak poroucháni. Vystavují se okamžitě nadměrné sebekritice a stresu. Přitom to jediné, co potřebují, je trocha trpělivosti, pokory a sebepřijetí. Akceptovat to, kým a kde momentálně jsou, brát to jako výchozí bod, ne konečný. Potřebují jinak pracovat se svou motivací i se svými cíli.

Když s těmito lidmi pracuji (viz ukázky v tištěných kurzech), usazuji jejich motivaci, jak se říká v psychologii, “na střed”. To znamená, že jim připomínám, že jsou dost dobří na to, aby se zlepšovali, aby zítra byli lepší než dnes; k tomu však potřebují změnit osobní mantru z obvyklé stísňující „Dnes musím být lepší než včera“ na konstruktivnější „Dnes udělám to nejlepší, co bude v mých silách“.

Tato mantra je účinnější, protože v každé fázi dne pobízí k pozitivní akci, a to bez ohledu na situaci, v jaké se člověk nachází, a jeho momentální rozpoložení. Takže i když se necítí dobře, může tento dílčí cíl splnit – udělat to nejlepší, co DNES MŮŽE. Ba dokonce večer má ze sebe ještě lepší pocit, ví-li, že ze sebe zvládl vytáhnout to nejlepší, PŘESTOŽE se necítil dobře.

Pamatujte si: Negativní hlasy ve Vaší hlavě jsou obvykle dány nepřítomností nebo nedostatečnou silou těch pozitivních. Jinak řečeno: Křičí-li zlý vlk, pak patrně jen proto, že dobrý vlk nedostal nažrat. A to je často výsledkem minulosti. Může to souviset i se zraněným vnitřním dítětem, rodičovskými vzorci, negativním nebo odrazujícím prostředím (i tím se zabývám v Jak čelit manipulaci a L.E.Ž.).

Jak Vám mohu pomoci

  1. Jste-li obětí manipulace doma, v práci, v jakémkoli typu vztahů, přečtěte si FC Kurz Jak čelit manipulaci.
  2. Oslabuje-li Vás nejen manipulace, ale něčí faleš, zrada, pomluva, přečtěte si L.E.Ž.
  3. Všechny mé momentálně dostupné kurzy a knihy najdete zde.
Top
Shopping Cart