Jak si odpustit ztrátu milující osoby

Ztratit někoho, koho jste milovali, je bolestné. Tím spíše, když víte, že je to navždy – že Vaše milovaná bytost odešla tam, odkud není fyzického návratu. (Jak se s tím vyrovnat, tomu jsem věnoval celou jednu kapitolu knihy JáMy spřízněných duší.)

Něco jiného je však ztratit někoho, kdo miloval Vás. A o koho jste lehkovážně přišli tím, že jste si neuvědomovali, jak je pro Vás ta osoba hodnotná. Došlo Vám to až poté, kdy odešla. V tu chvíli jste mohli procítit, koho jste měli a neviděli. Je to paradox, že někdy si hodnotu toho, co jsme měli, uvědomíme až poté, co to ztratíme. A tím bolestnější pak je, když nám dojde, že ta ztráta je svým způsobem rovněž nevratná. I když ten člověk někde žije. A mohl by se vrátit. Ale nevrací se. Protože si rovněž uvědomil, koho v nás měl, či spíše neměl.

Při nedělním Setkání v Praze jsem stranou hovořil s několika lidmi, kteří si „teprve pozdě“ uvědomili, o koho přišli. A chtěli by ho zpátky. Teď už vědí, koho měli. A nedokážou si odpustit to, „jak mohli být tak hloupí“, že takovou ztrátu dopustili. Ostatně, tak se mě v písemných dotazech ptá i Vadim: “Petře, dostal jsem Vaši knihu L.E.Ž.. Od své bývalé přítelkyně. Na první stránku Vaší knihy mi ručně připsala: ,Čti, pochopíš, proč jsem odešla.‘ Tak čtu. A je mi hrozně. Protože v té knize se nacházím. V jedné části píšete: Jak se vyrovnat s odchodem milovaného člověka. Ale já mám jiný problém: Jak se vyrovnat s odchodem MILUJÍCÍHO člověka? Ona mě totiž milovala, ale já ji ne. Přesto jsem věřil, že ode mě neodejde – protože mě miluje. Teď, když čtu Vaši knihu, si uvědomuji, jak naivní chybu jsem udělal. A jak těžké pro mě může být ještě někdy v budoucnu potkat člověka, který mě bude tolik milovat jako ona. Petře, jak si to mám odpustit?”

  • Děkuji za Vaše dotazy. Těch písemných jsem v jednotlivých Řešidlech zodpověděl už 539.
  • Chcete probrat svůj problém tváří v tvář? Přijďte na Setkání.
  • Zdráháte se zeptat, a přece potřebujete znát odpověď na to, co Vás trápí? Soubor mých odpovědí na nejčastěji kladené osobní dotazy obsahují knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2.

Část jménem Odpuštění

Jak si to odpustit? Jednoduše. Uvědomte si, že jste člověk.

Lidé dělají chyby a učí se tím, že je chápou jako zkušenosti. Jako lekce, které jim pomáhají k větší moudrosti. To znamená, že díky chybám, které udělali, už vědí, co nedělat, co neopakovat, co nepodceňovat.

A tento případ je ukázkovým příkladem jednoho z největších omylů, jakého se člověk ve vztazích může dopustit.

Část jménem Pochopení

Ten omyl, který potřebujeme pochopit, spočívá v tomto: Myslet si, že druhý ode mě neodejde jen proto, že mě miluje.

To je základní nepochopení To, že člověk odchází ze vztahu, nebývá tím, že by už svého partnera nemiloval, ale že té bolesti, kterou mu partner způsobil nebo stále způsobuje, je už příliš. Přesněji: Že jí je už nesnesitelně moc. To znamená: Té bolesti je tolik, že ji už déle nejde snést.

Žádný člověk není bezmezný. Každý má své limity. Vydržíme možná hodně, ale ne nekonečně moc. A to se týká i bolesti. Jak píšu v knize L.E.Ž. a zdůrazňuji i při Setkáních, všichni v sobě máme pomyslnou nádobku. Nádobku bolesti. Ta se plní s každou odhalenou lží, falší, s každým projevem něčího posměchu, ponížení, pohrdání. Co partnerova zrada, to jedna kapka, někdy opravdu objemná. A pointa je, že ta nádobka nemá žádný špunt jako umyvadlo. Není možné, aby té bolesti ubylo. Bolest se z člověka nevytrácí. Ani čas není schopen bolest vymazat. Čas nám jen pomáhá zvyknout si na bolest, naučit se s bolestí žít. Proto té přijaté bolesti v nádobce neubývá, jen přibývá. A jednou, když partner s ubližováním nepřestane, ta nádobka přeteče.

Prosím: Myslete na to s každým Vaším slovem, s každým Vaším činem. Ta nádobka se stále jen plní. A i když Vás protějšek miluje, tak to, co dnes jen bolí a on ještě zvládá, jednou může být už tak neúnosné, že už to nebude možné déle nést. A Vy přijdete o někoho, kdo po Vašem boku trpěl, a nejen to – dlouho trpěl. Možná trpěl tiše, ve slepé víře, že se změníte, že si jednou začnete vážit toho, že máte vedle sebe člověka, který zůstává, i když mu ubližujete. Ale on nevydrží nekonečně. A právě ve chvíli, kdy odejde, pochopíte, v čem byl skutečný problém a kdo z vás dvou skutečně ztratil.

Pochopíte, že jste ztratili Vy, ne on: Vy jste ztratili člověka schopného dlouhodobě věřit. Zatímco on přišel jen o člověka schopného dlouhodobě ničit.

V tom je ten skutečný problém.

Příčina a následek

Když někoho dlouhodobě a systematicky ničíte (a postiženým není robot), tak je pouze otázkou času a velikosti jeho nádobky bolesti, kdy odejde.

Ale nejen to. Nejenže odejde, on se už nevrátí. Protože si tu přeplněnou nádobku bolesti nese už životem s sebou. A ta nádobka bolesti mu navždy připomenula, že „s tímto člověkem“ už té bolesti bylo dost. Že jí bylo víc, než mohl unést. Víc než unesla jeho trpělivost a víra ve Vás.

Takový člověk se následně nevrátí ne proto, že by Vás nemiloval, nebo že by neměl dostatečnou trpělivost. On to všechno měl – lásku i trpělivost. Ale ani přes všechny tyto přednosti a přes veškerou jeho snahu to bohužel nestačilo v poměru k tak značné délce a velikosti Vašeho ubližování.

A proto v knize L.E.Ž. mimo jiné varuji: Jestliže někomu ubližujete a on vedle Vás zůstává, nepodléhejte iluzi, že Vaše ubližování nevnímá, že si na něj zvykl, že mu nevadí. Člověk je stavěný tak, aby bolest cítil, aby ji střádal, ale nikoli bezmezně. Jednoho dne i u mlčícího člověka přeteče všechna ta přijatá bolest přes okraj trpělivosti. Tou poslední kapkou může být byť banální slovo, a protějšek odejde. Ne kvůli tomu poslednímu banálnímu slovu, ale kvůli všem formám ubližování, které té poslední kapce předcházely.

Nebuďte pak překvapení, že jste přišli o někoho, koho jste si nevážili. To je karma. Pokud si něčeho nevážíme, dáváme tím životu na srozuměnou, že to nepotřebujeme a že nám to může vzít. Třeba i člověka, kterému přivede do cesty jinou osobu, jež si tohoto Vašeho bývalého protějšku bude vážit víc než Vy. Nezlobte se za to na život. On Vám nechce ublížit, ale pomoci. Změnit se díky prožité ztrátě a díky ponaučení.

  1. Procházíte tvrdým prozřením ohledně svého protějšku? Nedokážete se vyrovnat s tím, jak špatně se k Vám chová, když Vy mu nijak neubližujete? Neumíte strávit jeho odchod, toxické činy, lži, falše, přetvářky, pomluvy a zrady? Přečtěte si knihu L.E.Ž.
  2. Pokud kteroukoli z mých knih objednáváte jako dárek někomu, kdo se zbytečně dlouho trápí svými problémy, uveďte do poznámky v objednávce jeho křestní jméno, rád obdarovanému na první stranu vepíšu svůj osobní vzkaz.
  3. Chcete probrat svůj problém osobně? Přijďte na Setkání. Poslední příležitost v tomto kalendářním roce je zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart