Proč ten, kdo nás miluje, nám při odchodu říká nepravdy

Jste přesvědčeni o tom, že Vás protějšek miluje?

Přesto od Vás odchází? A přesto Vám na rozloučenou říká ošklivá slova?

Jev, který nejvíce nastává, když se protějšek vrací do svého předchozího vztahu – typicky: když ho předchozí partner přesvědčil k návratu, ale Váš protějšek s tím není plně ztotožněn.

I to je problém, kvůli kterému mnozí z Vás jdou na Setkání. A který souvisí s částí mé nové knihy L.E.Ž. Některé nepravdy totiž nemusejí být tak upřímné, jak se na první poslech jeví.

Ukážu to na příkladu Vanesy, která mi poslala tento dotaz: “Petře, nebýt Vaší knihy Sami, už bych s vysokou pravděpodobností nežila. Pomohla mi přijmout samotu, ale s faktem rozchodu se stále ještě vyrovnávám. Stalo se toto: Partner se kvůli mně v minulosti rozvedl. Tvrdil, a nejspíš to byla pravda, že měl doma peklo a manipulátorku. Jeho bývalá žena mu však ze života dělala peklo i po rozchodu. Hlavně když se dozvěděla, že si osvojil mé dítě a že po roce spolu čekáme další. Několikrát si na něj počkala v jeho zaměstnání. Pak začala jeho změna. Partner stále častěji doma mlčel, a když promluvil, řekl, že se neumí rozhodnout, zda být s námi, nebo s ní. Nakonec od nás odešel, ale ne hezky. Vše hodil na mě, že já ho rozvedla, že já jsem ta zlá, že naše děti nenávidí a že svou bývalou ženu miluje. Nemohu tomu uvěřit. Po celou dobu vztahu to byl skvělý muž. Teď na něj mám vzpomínat jako na mizeru?”

• Děkuji za Vaše dotazy. Chcete-li se mě zeptat i Vy, a to osobně, tváří v tvář, přijďte na některé ze čtyř Setkání.
• Bojíte-li se přijít, a přece potřebujete dostat odpověď na svůj problém, využít můžete i knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, které obsahují mé odpovědi na nejčastěji pokládané dotazy.

Když skvělý muž odejde

Vanesa se ptá: Po celou dobu vztahu to byl skvělý muž. Teď na něj mám vzpomínat jako na mizeru?

To rozhodně není nutné. A povím Vám proč. A možná Vás překvapím.

Jestliže tvrdíte, že byl skvělým mužem, pak je možné, že jím nejenže opravdu mohl být, ale pořád je.

A to také může být ten důvod, proč se jeho žena ani po rozvodu nechtěla vzdát – nechtěla přijít o „skvělého muže“. A proto o něj „za každou cenu“ bojovala.

Za každou cenu se vrátí

Vy ji, Vaneso, definujete jako manipulátorku. Já paní neznám. Budu-li však postupovat relata refero (jak jsem koupil, prodávám), pak manipulátor je člověk, který jednak zná citlivé místo svého (bývalého) protějšku, a jednak ho dokáže zneužít, obrátit proti němu, respektive obracet, dokud nedosáhne svého. Citlivé místo je jako Achillova pata či otevřená rána. Když do ní někdo sype sůl, bolí Vás to. A bolest nikdo nemá rád. Oživovat staré emoční pouto je tedy tradiční manipulativní způsob, jak získat zpět něčí pozornost. Objasním to.

Dejme tomu, že spolu neměli děti. Kdysi je však moc chtěli. (Vy takový fakt neuvádíte, ale z mého pohledu je pravděpodobný, protože by se tím vysvětlovala podrážděná reakce bývalé ženy jednak na osvojení a jednak na Vaše otěhotnění.) V tom případě by jeho bývalá žena mohla s úspěchem opakovat: Proč jsi se mnou vlastně chtěl dítě, když mě nemiluješ? Proč jsi celou dobu lhal, že dítě chceš jen se mnou, proč jsi mi vzal tolik drahocenného času, když jsi nakonec stejně odešel?

Manipulátoři dokážou hrát úspěšně na city. Drnkat na nejcitlivější emoční strunu. A tak se mohlo stát toto: Jestliže Váš partner svou bývalou ženu někdy skutečně miloval, pak k ní mohl ještě dlouho po odchodu od ní cítit nějaké, byť skomírající emoční pouto. Nemusel od ní odcházet proto, že by ji už nemiloval, ale například proto, že mu už působila příliš bolesti. Možná svými manipulativními sklony. Možná faktem, že se jim počít nedařilo, hádali se, sváděli vinu jeden na druhého, a v důsledku toho se už o dítě poslední dobou ani nesnažili – a on své dítě chtěl! Možná se v takové situaci cítil v pasti. Možná už nesnášel výčitky typu „Moje neotěhotnění je Tvoje chyba“, „Stejně bys nebyl dobrý rodič!“ Možná mu připadalo, že si špatně vybral, že s takovou ženou vlastně nechce mít rodinu. Možná ho tížila touha po úplně rodině, s dětmi. A najednou ji měl. Najednou s Vámi byl šťastný. Najednou na úsměvu cizího dítěte viděl, že naopak dokáže být dobrý rodič – že ho miluje i dítě, které biologicky vůbec nebylo jeho. A proto mohl chtít, aby “jeho” bylo. A pak byl ještě šťastnější, že další dítě čekáte s ním.

A to mohla být poslední kapka pro jeho bývalou ženu. Ani ne tak druhé dítě. Ale štěstí.

Odebrat štěstí

V knize L.E.Ž. píšu, že jeden z rysů manipulátorů je: Nepřejí druhým štěstí. Svým způsobem tito lidé ani nechápou vztahové štěstí. Proto ho neumějí vyrobit.

Není to však výslovně tím, že by vztahové štěstí nechtěli. Oni spíše ani netuší, proč by měli chtít. Jim naopak dělá zvráceně dobře to, když rozbijí něčí štěstí. Ano, Vaneso, třeba i štěstí svého bývalého partnera. A rozbijí ho právě díky tomu, že ho za ty roky společného vztahu dostatečně znají. Vědí, na co je citlivý, co v něm vyvolává bolestivé emoce, výčitky a lítost, co mu stačí připomenout a on zkřehne a zkrotne, začne se cítit okamžitě provinile nebo dlužně. Napadne ho, že možná všechno zkazil, že rozvodem přivodil sobě „štěstí“, ale bývalé ženě neštěstí, že je sobec, že sobcem být nechce, že má na to udělat bývalou ženu šťastnou, že jí to dluží, že možná ještě existuje šance, jak vztah opravit.

Například tomuhle mohl Váš partner začít věřit.

A proč tomu začal věřit? Protože o tom mohl být bývalou ženou manipulativně přesvědčen. A nejen o tom.

Ona je ta zlá

Nikomu se nežije dobře s pocitem viny. Ani manipulátorovi. Proto se snaží vinu hodit na druhého – třeba bývalého partnera. Ale ani jemu se pak nežije dobře s pocitem viny. A v tu chvíli zdatný manipulátor ochotně přispěchá s pomocí – nabídne mu hodit vinu ještě na někoho jiného. V tomto případě se to nabízí.

Ta slova, která totiž, Vaneso, citujete – že Vy jste ho rozvedla, Vy jste ta zlá, Vaše děti nenávidí a bývalou ženu miluje – ve skutečnosti vůbec nemusejí být jeho. Sice vycházejí z jeho úst, jenže do hlavy mu je mohla vložit ona. Je-li skutečně manipulátorka, pak by bylo možné, že on opakuje to, čemu začal věřit. Nebo mu takové osočení připadá pohodlné a účinné, dovoluje mu to snáze odejít od Vás i dětí. Anebo je tu ještě jedna možnost: Řekl to, aniž tomu věří. Řekl to, abyste ho nezadržovala, nepřesvědčovala, dala mu pokoj a čas. A pokud je sebemrskač, pak třeba i proto, abyste si „změnila obrázek o něm“ ze skvělého chlapa na „mizeru“. Ne proto, že by mizerou byl.

Pokud je inteligentní, ví, že ho po takových slovech spíše nebudete kontaktovat. Že bude mít prostor si bývalý vztah dořešit.

Možná opravdu věří, že by vztah s jeho bývalou ženou stál ještě za jeden pokus. Že se oba ukvapili. Ale stejně tak je možné, že brzy zjistí, že se vztah s jeho bývalou ženou nezměnil, že se jen vrátilo vše, co už tehdy nefungovalo – že se tehdy nevyřešené problémy obnovily, oživily a staly znovu nesnesitelnými.

Už nic nebude jako dřív

Ale to, Vaneso, neznamená, že všechno v jejich vztahu a v jeho hlavě bude jako dřív. Něco podstatného se totiž změnilo: Mezi tehdejší situací, kdy byl v manželství nešťastný a Vás ještě pořádně neznal, a nynější situací je zásadní rozdíl. S Vámi má dítě. V podstatě dvě. Ty děti ho patrně mají velmi rády. A jemu, pokud byl opravdu na děti vysazen, určitě chybějí.

To všechno nyní hovoří pro Vás. A ještě něco: Pokud už tehdy v manželství shledal, že vztah s bývalou ženou nejde snést, jak by jej mohl snést teď? Ale aby to mohl definitivně poznat, je nutné, aby to zkusil. Berte to tak, že možná jeho odchod je poslední, který vás oba ve vztahu čekal. Možná že v průběhu tohoto risku, který ho také může připravit o Vás a děti, pochopí, že vracet se k této bývalé ženě nemělo, nemá a už nikdy nebude mít smysl. Že se návratem do stejného vztahu problémy nevyřešily, jenom vrátily. Potažmo: že její motivací nemuselo být mít ho zpátky, ale především zařídit, aby už nebyl s Vámi. Nebo abyste nebyla šťastná. Protože fakt, že Vy jste šťastná s jeho mužem, ji mohlo ničit. Zatímco to, že budete nešťastná bez něj je pro ni možná ta nejlepší pomsta. Která ovšem nemusí vyjít.

Ale to Váš partner musí poznat. A věřte mi, on to pozná, jestliže Vám říká vědomé lži. Znamenalo by to, že propadl lži, je ovládaný lží a ta jeho lež mu nakonec ukáže, že lže nejen Vám, ale především sám sobě. Někdy člověk potřebuje projít lží, přes krátkodobou bolest mu to dlouhodobě pomůže, posune ho to. Ale o tom už píšu obsáhle v knize L.E.Ž.

• Potřebujete pomoci se vztahovou bolestí? Přijďte na některé z červnových Setkání. Jiné termíny v roce 2022 už nebudou.
• Knihu L.E.Ž. budete moci koupit i na Setkání (i s mým vlastnoručním věnováním, pokud si budete přát). Jinak ji seženete zde.

© Petr Casanova