Jak snížit potřebu vnějšího ocenění

Záleží Vám na pochvale, pokloně, ocenění lidmi, které máte kolem sebe?

Propadáte smutku, skepsi nebo dokonce depresi, když se vnější ocenění nedostavuje?

Než se začnete trápit ještě kvůli tomu, že byste sami sebe hodnotili jako porouchané, věnujte pozornost mým následujícím slovům. Pochopíte, že to, co cítíte, je přirozené, ale také že se přílišné závislosti na vnějším ocenění můžete postupně zbavovat.

Potřeba vnějšího ocenění má svůj smysl, a já jej za chvilku objasním. Na druhou stranu přílišná potřeba vnějšího ocenění může vést až k osobnímu vyhoření. Proto se tomuto tématu věnuji nyní, v době vydání tištěného kurzu Jak nevyhořet, který pomáhá znovu se „zprovoznit“ v rámci zdraví, kariéry i vztahů, jestliže jsme věnovali až příliš mnoho energie tomu, co nakonec vyšlo vniveč.

Problém plíživého syndromu vyhoření potkal například i Martinu, která mi napsala mimo jiné: “Petře, doposlouchala jsem záznam Vašeho živého vysílání Jak mít sám sebe rád. Protože už nejde vložit dotaz přímo do vysílání, posílám ho tady. Můj problém je: Nedokážu mít sama sebe ráda ve chvíli, kdy mě dostatečně nechválí okolí. Je to nějaká mentální chyba? Co dělám špatně? Proč se neumím ať na dobrou, nebo na špatnou reakci svého okolí vykašlat?”

  • Děkuji všem za důvěru, s jakou mi posíláte své dotazy. Odpovídám v Řešidle, které můžete číst zde, nebo poslouchat v podcastových aplikacích – viz výše.
  • Zdráháte-li se ptát veřejně, můžete i anonymně v uzavřené skupině (pro vstup potřebujete registraci zde).
  • Nechcete-li se mě ptát ani anonymně, a přece potřebujete znát odpověď na svou otázku, otevřete si klidně v tichosti mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2 a projděte si mé odpovědi na nejčastěji pokládané dotazy.

Problém kyvadla

V psychologii se u problému vnějšího ocenění hovoří o kyvadle: Že Vaše momentální nálada se vychyluje tam, anebo onam podle toho, jestli Vás okolí chválí, nebo zpochybňuje. Pochválí Vás – jste šťastní. Zpochybní Vás – jste nešťastní. To je to kyvadlo Vaší vlastní nálady, které ale – a to je nejhorší – neovládáte. Ovládají ho druzí. Oni mohou ovlivnit, jakou náladu budete mít teď nebo v příští hodině nebo jestli vinou svého vnitřního neštěstí dnes neusnete.

Proto se hovoří v takovém případě o závislosti na vnějším ocenění.

Odkud se to bere?

Předně, vadí mi, když lidé považují za poruchu to, co je pro člověka přirozené – a co tudíž zbytečně vede k jejich vyhoření (viz Jak nevyhořet). Potřeba vnějšího ocenění sem patří také. Přitom má svůj logický původ: Když dítě roste, zažívá spoustu věcí úplně poprvé a neví, co přesně je správně. Že sáhnout ručičkou po elektrické zásuvce je špatně, zatímco úplně stejně sáhnout úplně stejnou ručičkou po rohlíčku je dobře. Nebo: Že udělat krůček směrem k tatínkovi je dobře, ale udělat úplně stejně úplně stejný krůček směrem k rybníku, do kterého může spadnout, je špatně. Proto dítě potřebuje rodiče. Jednak pro NAVIGACI, ORIENTACI, co „má“, nebo „nemá“ dělat, když jde o tentýž pohyb ruky nebo nohou, ale také kvůli POVZBUZENÍ. Dítě přímo potřebuje rodiče a jeho vnější ocenění, aby s chutí pokračovalo ve své ZVÍDAVOSTI, touze po POZNÁNÍ, snaze v něčem USPĚT. Vnější ocenění zkrátka pomáhá vytvářet pozitivnější vývoj člověka. Proto nám je s vnějším oceněním odmalička tak dobře a tolik ho potřebujeme. Jenže…

Problém je, když rodič vnější ocenění neposkytuje. Když nedává dobré rady, respektive když adresuje dítěti jen kritiku, nesouhlas. Základní přirozeností člověka v té chvíli je, že najednou necítí potvrzení správnosti svých kroků, chybí mu ujištění, že jedná dobře, což v něm začne vytvářet strach, že jedná špatně, a současně může hladovět po takovém vnějším potvrzení nebo ocenění.

Důsledky chybějícího vnějšího ocenění

Dítě, které začne postrádat vnější ocenění, může mít pocit, že asi selhává, že je asi špatné dítě, když s ním rodič jedná destruktivně, a tak se může stát, že začne jednat destruktivně i se sebou. Pak se potýká s vážnými pochybnostmi o sobě, s nejistotou při jednotlivých krocích, která vyžaduje permanentní potvrzování jeho hodnoty nebo životní cesty okolím.

Takové dítě může pak i v dospělosti přehnaně žárlit na zdánlivé maličkosti – na každou trošku lásky, kterou dostává jeho kamarád nebo kamarádka ve svém partnerském vztahu, nebo může být velmi citlivé na jakékoli zpochybnění, třeba i na odmítnutí při rande. To všechno pak může zažehnout vnitřní duševní problémy, které končí až vyhořením, neochotou žít. V tu chvíli takový člověk potřebuje pracovat se sebou. Jedenáctým rokem každé dva měsíce vytvářím magazíny, které jsou svým způsobem tištěnými kurzy. Člověk nemusí vynakládat tisíce korun za nějaká internetová školení. Dostane každé dva měsíce až do vlastní schránky jedno palčivé téma, jeden psychologický problém, se kterým se lidé hojně potýkají, a způsoby jeho řešení. Tento adresát má pak dva měsíce času na to, aby o doporučeních přemýšlel a osvojil si je. Za ony dva měsíce mu pak přijde do schránky další kurz. Čte, kdy chce, ale nepřetržitě pracuje na sobě a posouvá se. Jestliže se zařadíte mezi účastníky tohoto programu, já Vás nenechám se neposouvat. Abyste byli silnější, sebevědomější, soběstačnější. Abyste měli radost ze sebe, s čím jste se dokázali vyrovnat. Ale také abyste mohli sami pomáhat i dalším. Ty kurzy jsou totiž nejen pro Vás, ale i pro všechny Vaše blízké, které by stejný problém mohl v životě potkat, včetně Vašich dětí.

Například, uvědomte si, že:

  1. Není možné se v každém okamžiku zavděčit všem. Co člověk, to odlišná povaha, potřeba, nálada. Co člověk, to solitér. Řečeno s Oscarem Wildem: „Všichni Vás nemohou ocenit, protože každý nemá dobrý vkus.“
  2. Lidé se mění. To, že na Vás nemají náladu nyní, neznamená, že ji nebudou mít už nikdy. Potažmo: To, že na Vás nemá náladu jeden člověk, neznamená, že na Vás nebude mít náladu žádný člověk. Pokud Vás nedocení někdo, neznamená to, že Vás nedocení nikdo.
  3. Myslete víc na sebe. Právě když Vám chybí ocenění zvenčí, přidejte na ocenění zevnitř. Zjistíte, že sami sobě dokážete dát dost a že zdaleka nemusíte být tolik závislí na vnějším prostředí.

Učte se sebeřízení. Učte se pozitivnímu myšlení. Učte se předcházet svému vyhoření, a pokud vyhoříte, učte se restartovat svůj život lépe.

Přehled všech momentálně dostupných magazínů/kurzů je zde. Pozor, každý díl je jen do vyprodání.

Zajímají Vás další mé odpovědi na otázky čtenářů/posluchačů? Otevřete si další epizodu Řešidla. Nebo sobě či blízkým pořiďte mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2. Obě knihy můžete mít nyní ve zvýhodněné sadě (ušetříte stokorunu), proklikněte zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart