Jak děti naučit víc si vážit peněz

Měli jste někdy pocit, že na nějaký úkol, výzvu nebo poslání nestačíte, přestože tomu odevzdáváte vše?

I takový pocit patří k pramenům, vedoucím k burn-out syndromu. Zpočátku k přesvědčení, že musíte ještě víc přidat (abyste to konečně zvládli). A nakonec už nevidět žádný důvod, proč se o něco ještě (i v životě samém) pokoušet. Tomu se říká vyhoření a můj nový tištěný kurz ukazuje Jak nevyhořet.

A to nejen v práci, kde se syndrom vyhoření vyskytne často. Vyhořet totiž můžete i ve vztazích, včetně těch rodinných. Vztah rodič – dítě sem patří také.

Předat hodnoty

Úkolem rodiče je připravit dítě na život. Předat mu to nejlepší ze sebe. Tím víc rodič trpí, když se mu to nedaří – ne proto, že by sám nechtěl, ale proto, že s ním dítě nespolupracuje. Může mít svou hlavu nebo různé rušivé vlivy. Může mít nataženou ruku – mámo, táto, dej – a co teď? Jak ho připravit na život třeba právě v oblasti financí tak, aby spolupracovalo dokonce rádo, a to klidně už od malého věku?

Protože Vám ve svých magazínech, které představují vlastně tištěné kurzy pro Vaše sebezdokonalování, přináším většinou svá doporučení, a těch už znáte dost, tentokrát Vám ukážu cizí pohled – inspirativní metodu Sharon Lechter. Tato spoluautorka známých knih Cashflow Kvadrant, Bohatý táta, chudý táta a Myšlením k bohatství pro ženy je členkou Americké prezidentské rady finanční gramotnosti. Při rozvíjení zdravého vztahu dětí a peněz razí teorii čtyř zón. Zkuste ji doma s vlastními dětmi, třeba Vám pomůže „přestat hořet“ a začít si výchovu užívat.

Proč čtyři zóny

„Finance,“ zdůrazňuje Sharon, „jsou jedním ze dvou témat, o kterém rodiče s dětmi často vůbec neumějí mluvit. Tím druhým je sex.“

Sama déle než dvacet let pomáhá rodičům nastavovat si zdravý plán kapesného, který by děti vybavil správnými návyky do života.

Nejvíce se jí osvědčily následující čtyři strategické zóny. Pomáhají odpovědět na základní otázku: Jaké smýšlení chcete, aby Vaše dítě mělo: mentalitu nároků, nebo myšlení podnikavce? Nebojte, termíny vysvětlím. K jejich pochopení nám ale pomůže vymezení jednotlivých čtyř zón:

Zóna 1 = osobní odpovědnost

„Jeden otec se mi svěřil,“ popisovala Sharon Lechter, „že aby svého syna naučil čistit si ráno a večer zuby, dával mu za tento úkon vždy nějaké drobné. To je špatně,“ dodala s tím, že za věci, které dítě dělá samo pro sebe (hygiena, sport nebo příprava svačiny), by neměla existovat žádná finanční odměna, jedině slovní. Tyto okruhy činností totiž spadají do osobní odpovědnosti. Jsou to „osobní samozřejmosti“, za které v dospělosti není nikdo placen.

Tolik osobní odpovědnost.

A nyní druhá:

Zóna 2 = rodinná odpovědnost

Do rodinné odpovědnosti dítěte řadí Sharon Lechter ty činnosti, které prospívají rodině (pomoc s nádobím, čtení pohádky mladšímu sourozenci). Ani za tyto činnosti by neměla dítěti náležet finanční odměna. Sharon naléhá: „Veďte děti k pochopení své role na světě a jejich přínosu pro domácnost. Určete, za co budou odpovědné, a ukažte jim, za co jste už odpovědní Vy sami. Učte je, že doma se nic nestane samo a že každý přikládá ruku k dílu. Děti si s touto formou odpovědnosti budou připadat zároveň důležité.“

Zóna 3 = kapesné za činnosti navíc

A nyní se již dostáváme k oblasti odměn. Sharon v tomto směru doporučuje určit dětem činnosti nad rámec osobní a rodinné odpovědnosti a přiřadit k nim malé částky. To znamená vytvořit de facto ceník možností, jak si dítě může přivydělat.

Jinak řečeno: Pokud dítě splní všechny své osobní a rodinné odpovědnosti a navíc například umyje nebo vysaje Vaše auto, můžete mu s klidným svědomím dát tu částku, kterou by Vás stála návštěva běžné myčky aut. Totéž platí, pomáhá-li Vám dítě i s dalšími činnostmi, jež mají hodnotu a jsou nad rámec osobní a rodinné odpovědnosti.

POZOR! Budete-li dítěti dávat pravidelné kapesné bez jakékoli zásluhy, vytvoříte tím u něj myšlení nároků, tedy nabude dojmu a posléze návyku, že stačí natažená dlaň a peníze si „zaslouží“ bez jakékoli práce. S tímto postojem v dospělém životě tvrdě narazí nebo fatálně selže.

Proto, prosím:

  1. Sepište si seznam všech činností nad rámec Zóny 1 a Zóny 2, kterými by Vám dítě mohlo usnadnit život.
  2. Přiřaďte k těmto činnostem malé finanční obnosy jako odměnu pro dítě.
  3. Dítěti vše vysvětlete.

Otevřete tak příležitost, jak si dítě bude moci splnit své vlastní sny, a přitom pochopí rozdíl mezi hodnotou a cenou. Aby bylo jasno: Hodnota je to, co dostáváme (věc, dítě hračku jako dárek). Cena je to, co za obdržené platíme.

Zóna 4 = probuzení podnikavého ducha

Potřebovat ovšem budete dva papíry. Na první patří seznam možných přivýdělků dítěte, který jste v předchozím kroku sepsali Vy. Ale druhý seznam si mohou vytvořit samy děti!

Ano, povzbuďte své dítě, aby samo přišlo s nápady, jak by si mohlo vydělat další peníze. Nepodceňujte děti, jsou velmi tvořivé, a pokud něco chtějí, najdou si k tomu cestu.

Sharon mi vyprávěla: „Maminka, kterou jsem mentorovala ohledně správného finančního myšlení, měla dvanáctiletého syna. Když s ním došla až do Zóny 4, Max přišel s nápadem sbírat poházené prázdné plechovky ze širého okolí a odnášet je do sběru. Tím si navzdory svému mladému věku začal spořit až sto dolarů týdně. Vydělal si na vysněné kolo a navíc ho začal využívat ‚podnikatelsky‘, protože pochopil, že díky kolu sběr plechovek urychlí a bude si moci vydělávat ještě víc.“

Tři hromádky, dvě mentality

Jak víte z mých magazínů, zaměřených na výchovu dětí, kapesné je skvělý prostředek. Pomáhá děti vést k vážení si peněz, chápání rozpočtu, s nímž mají vyjít, a účinnému nakládání s úsporami.

Podle Sharon Lechter již pětileté dítě může rozumět praxi odměn a přestat jen vyžadovat. Pokud Vás její metoda čtyř zón zaujala, stanovte si též:

  1. jak vysoké budou finanční odměny pro Zónu 4
  2. jak často budete vyplácet kapesné
  3. jaká budou pravidla UTRÁCENÍ kapesného (sem spadá dohoda rodiče a dítěte, jakou část z výdělku si dítě bude šetřit, jakou částí přispěje vážně nemocným dětem (rozvoj dobrého srdce) a jakou část může utratit za rodičem odsouhlasené věci. Toto všechno, věřte, vytváří zdravý finanční základ do života. Dítě se naučí 1) vážit si peněz, 2) vážit si hodnot, které za ně získá, a 3) pochopí, jakou energii může navíc získat, naučí-li se pomáhat těm, kdo pomoc potřebují.

Věčné dilema, zda vůbec dávat, či nedávat dětem kapesné, si jako rodiče musíte rozhodnout sami. Pokud se rozhodnete, že ano, prosím, než to uděláte, doporučuji si položit otázku ze začátku článku: Jakou mentalitu si přeji v dítěti vybudovat?

  1. Mentalitu nároků? (To je ta mentalita, kde dítě jen čeká, že za nic dostane něco.)
  2. Mentalitu podnikavce? (To je ta mentalita, kde dítě nejprve musí přijít s nápaditou cestou, jak si může zasloužit víc peněz, a to tak, že bude něčím přínosné ostatním.)

Chcete zapracovat na sobě, na vztazích, kariéře, zdraví? A stojíte o to jenom teď, nebo už dlouhodobě, a tudíž jste ochotni na všem pracovat jenom teď, nebo i dlouhodobě? V prvním případě si najděte vhodný konkrétní kurz zde, ve druhém případě pojďte do ročního procesu. Zvolte členství FC PREMIUM a každé dva měsíce dostanete do schránky porci úkolů nebo námětů k zamyšlení, které mohou pomoci Vám nebo Vašim blízkým. Seznam všech výhod je zde.

© Petr Casanova

O autorovi
Petr Casanova
Vyberte si z podobných témat
Top
Shopping Cart