Jak čas pomáhá uzdravit rány

To chce čas… Časem všechno přebolí… Dej tomu čas… Slýcháte tyto věty – a skřípáte zuby, protože se Vám jeví jako nepředstavitelné v tom, co Vás trápí, ještě nějakou dobu zůstávat?

A jak to vlastně s časem je? Opravdu všechny rány zahojí? Skutečně časem každá bolest odezní?

Kdo nečetl mou knihu Sami, může pochybovat o tom, jak zázračnou moc má čas. Anebo jak správným využitím či pochopením času můžeme ovlivnit bolest, kterou prožíváme. Věnoval jsem tomu ostatně i část mého nedělního živého vysílání Jak pustit z hlavy špatné myšlenky. Mezi mnoha dotazy, které jste mi adresovali, byl jeden, který mohu vyjádřit například slovy Štěpánky: “Petře, až teď jsem doposlouchala záznam Vašeho živého vysílání o odpuštění. Říkáte v něm, že odpustit neznamená zapomenout, naopak pamatovat si to špatné, co se nám stalo a čí vinou, a tím se posunout dál – nedovolit už opakování stejné bolesti, poučit se, být zkušenější, ale také opatrnější, třeba i vůči člověku, který nám už jednou ublížil. Vím, že jste říkal, že i odpuštění má svůj správný čas, ale já se ptám: Kdy? Kdy konečně budu schopná odpustit i já? Kolik času to trvá, aby všechny rány byly uzdraveny?

  • Děkuji za důvěru, s jakou mi posíláte dotazy. Odpovídám v Řešidle, které můžete buď číst zde, anebo poslouchat v podcastových aplikacích – viz výše.
  • Zdráháte-li se ptát veřejně, můžete též anonymně v uzavřené skupině (pro vstup se registrujte zde).
  • Nechcete-li se mě ptát ani anonymně, a přece stojíte o mou odpověď na svou otázku, otevřete si mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2 a projděte si mé odpovědi na nejčastěji pokládané dotazy.

1. Proč nás čas tolik trápí

Čas je nejdražší veličina našeho života. Času ve svém životě máme s každou uplynulou minutou o jednu minutu méně. Proto nás tíží čas. Proto se trápíme tím, že se trápíme. Proto nám nestačí to, že nám někdo ublížil, ještě navíc si vyčítáme, že to jeho ublížení neumíme hodit za hlavu, že pokračující hořkostí v sobě marníme svůj čas, svůj život, že se dál trápíme pro někoho, kdo se už dávno netrápí pro nás. A tak se díváme na hodinky nebo na kalendář a ničí nás pocitově ten čas, který jako by „zbytečně ubíhal a nic se neměnilo“.

Ale tak to ve skutečnosti není. Časem se mění úplně všechno. I my sami. A hlavně naše vlastní myšlení.

2. Jakou moc má čas

Jak píšu v knize Sami, čas jako takový nedokáže vymazat bolest, neumí zahojit rány. Nicméně umožňuje nám naučit se s bolestí žít, svým způsobem si na ni zvyknout.

Dělá to tak, že nám poskytne prostor, abychom to špatné, co se stalo, postupně vnořili do svého podvědomí. Tím, že o tom nejprve ve svém vědomí dlouho přemýšlíme, dáme svému mozku najevo, že zkušenost, kterou jsme nabrali, je pro nás DŮLEŽITÁ. Proto mozek zařídí, aby nás tato zkušenost jen tak NEOPUSTILA. Její stopy, vtisknuté do našeho podvědomí, jsou pak s námi dokonce i ve chvílích, kdy na ně vědomě nemyslíme, respektive začnou podvědomě ovlivňovat naše emoce a chování, a to v POZITIVNÍM smyslu, tedy k našemu PROSPĚCHU.

Ano, navenek se může zdát, že jsme vinou negativní zkušenosti bázliví, že se například podvědomě vyhýbáme novým vztahům a nevěříme jen tak někomu, ale to všechno – po prožité bolesti třeba z něčí zrady – je DOBŘE a CHRÁNÍ nás to. Uzdravování musíme vnímat jako proces, který začíná právě tou negativní zkušeností a poznáním, že máme rádi sami sebe, že nasloucháme svým potřebám, že vnímáme svoji emocionální historii, což v součtu znamená, že už nechceme prožít stejnou bolest, že už nestojíme o to, aby nám někdo jen tak stejným způsobem ublížil, že si pamatujeme, jak moc to bolí, a tím se například držíme dál od lidí. A to než nás ti lidé přesvědčí, že nám neublíží.

3. Co dobrého přináší čas

Jak zdůrazňuji v knize Sami, proces uzdravování je oboustranný. Je zapotřebí lásky z jedné i druhé strany, přesněji sebelásky z naší vlastní strany (pokud jsme my byli zraněni), anebo lásky ze strany člověka, který přibyl k nám jako zraněné osobě. Uvedu to na příměru.

Když ublížíte zvířeti, tak ono se Vás přirozeně straní, protože se tím CHRÁNÍ. A Vy, když to zvíře chcete přesvědčit, že Vaše ublížení byl omyl nebo že mu neublížíte tak, jak mu ublížil někdo před Vámi, musíte tomu zvířeti mnohonásobně dát, mnohonásobně ho milovat, musíte mu mnohonásobně vynahradit jeho minulost – ukázat mu, že ho dokážete chránit, a že tedy nejste tím, kdo by mu ještě chtěl ublížit. A to všechno vyžaduje čas.

Nicméně ten čas není nepřítel. Ten čas, ať už jsme byli zraněni, anebo jsme zranění sami způsobili, nám pomáhá dostatečně přemýšlet o tom, co se stalo a proč. A také co potřebujeme a proč.

Proto ti, kteří prožili v nedávné minulosti nějakou ránu, si zásluhou času uvědomí, že takovou ránu příště nemají zapotřebí. Proč? Protože vlastně mají rádi sami sebe. Že mají sami sebe rádi natolik, že rozhodně nezapomenou, že si naopak rozhodně budou pamatovat tu bolest, kterou jim někdo způsobil, a to ne proto, aby v budoucnu trpěli, ale naopak aby už stejnou bolestí nikdy projít nemuseli.

Čas zkrátka obecně pomáhá utlumit bolestné emoce a rozhýbat rozum. V knize o karmě ve vztazích tomu říkám cítit rozumem, myslet srdcem. Tak se ostatně ta kniha i jmenuje (najdete ji zde).

Právě to nás učí čas. Nejen cítit momentálním citem, že nás něco bolí, ale také začít cítit rozumem, co už nikdy nechceme opakovat, PROTOŽE nás to potom bolí.

  1. Potřebujete uzdravit i hodně staré rány, které se Vám neustále oživují? Knihu Cítit rozumem, myslet srdcem najdete zde.
  2. Chcete v sobě uzavřít nedávnou bolestnou ztrátu nebo něčí odmítnutí? Knihu Sami najdete zde.
  3. Téměř 150 Kč momentálně ušetříte zvýhodněnou sadou obou knih Jak změnit svůj osud. Najdete ji zde.

Zajímají Vás další mé odpovědi na nejčastější otázky čtenářů/posluchačů? Otevřete si další z více než 500 epizod Řešidla. Anebo sobě či blízkým pořiďte mé komplexní knihy odpovědí Řešidlo 1 a Řešidlo 2. Obě knihy můžete mít nyní také ve zvýhodněné sadě (ušetříte stokorunu), proklikněte zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart