Jak ztišit vnitřní rádio: 21 odpojení od stresových vln

Špatně snášíte tuto dobu? Trápí Vás, že nevíte, co bude, ba že to zřejmě ani neovlivníte?

Stres je přirozenou odpovědí organismu. Stres je vyvolán pocitem ohrožení. Základem stresové reakce je hormon kortizol, který má paradoxně zamezit stresu – má nás přimět jednat způsobem útoč, nebo uteč, abychom přestali být ohrožení. Jenže my útočit ani utíkat nemůžeme. Stresor – to, co nás stresuje – totiž máme ve své hlavě.

A trvá to dlouho. Už více než dva roky akutního pocitu ohrožení. Stres se tak u citlivých jedinců, kteří škodlivé vlivy nekompenzují, může stávat chronickým. Také proto jsem napsal Jak vypnout negativní myšlení, součást celého Kurzu pozitivního myšlení. Změnit působení svého stresu totiž můžeme hlavně změnou sebe sama.

Média dříve křičela: Virus nás může zabít. Nyní totéž křičí o carovi. Ve skutečnosti nás dávno zabíjí něco jiného. Stres. Jen to zabíjení trvá pomaleji.

A my musíme jednat.

Čisté vlny

Kdo už otevřel Jak vypnout negativní myšlení, zná mou definici klidu: To není místo na planetě, kde chybí hluk, problémy, ohrožení. Klid je atmosféra v nás samotných. Vnitřní oáza PRÁVĚ NAOPAK uprostřed hluku, problémů, ohrožení. Máme-li takovou oázu v sobě, žijeme ve vyrovnanosti, smíření, pokoře a spokojenosti.

Ostatně, jeden z mnoha psychologických pohledů popisuji v 1 důvod, proč nemáš špatný důvod, i když si to myslíš. Pochopme, že neovlivníme stresory. Vždy tu bude něco nebo někdo, co se nás bude snažit ohrožovat a stresovat. Naším úkolem je ovlivňovat sebe, ne druhé, protože největší bojiště světa není v této době na Ukrajině, ale v naší mysli. Rozdíl je ovšem v tom, že v naší hlavě probíhají boje, o kterých nikdo kolem nemusí mít ani ponětí, a proto nám nikdo žádnou pomoc nabídnout nemusí.

A to je důvod, proč těm, kdo potřebují, nabízím pomoc já. Pokud z nějakého důvodu nechcete nebo nemůžete přečíst Jak vypnout negativní myšlení, zahrajme si spolu alespoň hru. Hru na rádio. Někdo ten “archaický” předmět má stále doma. Vypadá nějak takto:

Co děláme, když rádio řve a my se potřebujeme soustředit?

Radiopřijímač. Co je na něm důležité? Pod displejem dvě bílá otočná kolečka – na PŘELAĎOVÁNÍ STANIC a OVLÁDÁNÍ HLASITOSTI. To jsme my.

A já Vám položím otázku: Když takové rádio nehorázně křičí, nervuje nás nebo rozptyluje, zatímco my si potřebujeme promyslet něco důležitého či příjemného, co v takové chvíli uděláme?

Správná odpověď: Otočíme jedním kolečkem a hlasitost ztlumíme, abychom měli více klidu.

Anebo: Druhým kolečkem přeladíme na jinou stanici, která nám bude příjemnější.

Právě o tom je Jak vypnout negativní myšlení. Učí přeladit na čistší vlny. Uklidit si v hlavě. Anebo alespoň své strachy, úzkosti a paniky ztišit.

21 mých pozitivních vln

Já to mám tak, že když mě stresuje okolí, nesnažím se ho ovlivnit tak, aby přestalo se svým stresováním. Je to marný boj, druhé neovlivním, a média už vůbec ne. Co ovlivním? Jen sám sebe. A proto se snažím SÁM SEBE ovlivnit tak, abych se ODPOJIL od stresorů. Chcete také? Fajn. Tohle je mých 21 jednoduchých myšlenek nebo uvědomění pro vnitřní úklid. Nejde o pozitivní afirmace, ale úkoly pro vlastní mysl. Jen ať se namáhá. O to víc se začne soustředit na pozitivní kroky, které nám mohou pomoci, ne na negativní tlaky zvenčí, které nám mají pouze uškodit.

Připraveni?

1. Všechno na světě se vytváří dvakrát. Poprvé v naší mysli, podruhé ve skutečnosti. Proto věnujme nejprve pozornost myšlenkám – tomu, jaké si vybereme. Protože jen ty mohou být uskutečněny.

2. Příroda je postavena na zákonu přitažlivosti. Život je díky němu vlastně jednoduchý: Bojme se a mnohem spíše přitáhneme to, čeho se bojíme. Věřme a mnohem spíše přitáhneme to, čemu věříme.

3. Přemýšlejme o tom, co máme rádi. Co všechno v životě milujeme? A teď mi povězte: Jak dlouho Vám trvalo, než jste jmenovali sami sebe?

4. Někdy padáme ke dnu prostě proto, že tam máme něco objevit. Je přirozené, že když si přestaneme vážit zdraví, stane se něco, díky čemu zjistíme, že na zdraví nejvíc záleží. Když si přestáváme vážit zaměstnání, stane se něco, díky čemu zjistíme, že bychom do zaměstnání šli vlastně rádi. Když žijeme jen penězi a přestáváme vnímat rodinu, stane se něco, díky čemu o peníze přijdeme a začneme právě v rodině. Když si přestáváme vážit přírody, stane se něco, díky čemu obyčejnou procházku lesem začneme považovat za poklad. Když si přestáváme vážit starých lidí, stane se něco, díky čemu zjistíme, jak jsou zranitelní. Když si přestáváme vážit zdravotníků, stane se něco, díky čemu zjistíme, jak jsou nepostradatelní. Když si přestáváme vážit učitelů, stane se něco, díky čemu oceníme to, co každodenně dělají, protože jsme nuceni náhle vyzkoušet si jejich práci a to také každodenně.

5. Štěstí je mnohem více o schopnosti být v pohodě s tím, co je, než o tom přát si to, co není, a bát se o to. Šťastný je ten, kdo pochopil, že co je = to má v této chvíli takto být. Ostatně to, co je, můžeme svým jednáním změnit, když nám to nevyhovuje. A když nemůžeme změnit to, co se nám děje, můžeme změnit alespoň to, jak na to pohlížíme.

6. Usmějme se ne proto, že by všechno v této době bylo dobré, ale proto, že na této době dokážeme najít i to dobré (viz také Co dobrého se mohou naučit děti v této době).

7. Soustřeďme se na to, co můžeme ovlivnit. A u toho, co nemůžeme ovlivnit, se soustřeďme na způsob naší reakce. Frustrace a stres vycházejí z toho, jak k událostem přistupujeme a jak na ně reagujeme. Když změníme svůj postoj, frustrace a stres mohou okamžitě opadnout.

8. Kdykoli se do naší mysli vkrade nějaká negativita, podezření, snaha někoho osočit či urazit, ptejme se: “Je tento můj dojem skutečně pravda? Mohu si být stoprocentně jist, že to tak je?” Často, když si položíme tyto otázky, negativita zmizí, protože ztratíme potřebu s ní pracovat.

9. Nikdy nedovolme, aby jedno špatné ničilo všechno dobré. Náš život obsahuje víc než jen jednu špatnou okolnost. Soustřeďme se na to dobré.

10. Žádnou knihu netvoří pouze jedna kapitola. Nečtěme dokola pořád jednu špatnou. Dejme šanci také lepším stránkám. Nezavírejme hned kvůli jedné kapitole celou knihu.

11. Není to tak, že lidé začnou být vděční až poté, co budou šťastní. Lidé nejdříve musejí být vděční, aby mohli být šťastní. Za co můžeme být vděční právě teď?

12. Ani sebevětší úzkost nezmění budoucnost. Spíše zničí naši přítomnost. Naopak, větší vděčnost může změnit naši budoucnost i přítomnost.

13. Buďme rádi za všechny problémy, které nemáme (viz také 7 tipů, kam od “černých děr”).

14. Naučme se obdivovat silné lidi a takové lidi následovat. Čím více krásy dokážeme vidět v přístupu jiného člověka, tím více jí objevíme i na své cestě. Je někdo, komu dnes můžeme pomoci?

15. Člověk je součástí přírody a příroda se neustále mění. Pokud se nám zdá, že příliš dlouho stojíme na místě, pak jen proto, že se potřebujeme něco naučit. Těžké časy neodejdou, dokud nás nenaučí to, co se naučit potřebujeme.

16. Přestaňme naslouchat nejhlasitějšímu člověku. Naslouchejme tomu, komu důvěřujeme, i kdyby mluvil potichu. Na hlasitosti nezáleží. Nakonec, i naše srdce mluví potichu.

17. Chceme-li si podmanit život, naučme se ho milovat.

18. Každá událost nás může naučit něco důležitého. Paradoxně nejhodnotnějšími učiteli jsou ty události, které nám nejvíce ublížily. Protože ty nejtěžší lekce prakticky nezapomeneme a už nikdy je nechceme prožít znovu.

19. Fakta, kterým jsme se vzpírali a nyní si je konečně uvědomujeme, prodýchejme. Buďme svědkem přítomnosti, ne jejím soudcem. Pokud nyní nazýváme něco špatným, je možné, že za čas budeme o tom samém hovořit jako o dobrém.

20. Využijme tento čas k inventuře duše. Největším paradoxem života je, že v okamžiku, kdy přijmeme, jací jsme, se začneme měnit a vyvíjet (viz také kniha Sami).

21. Kdykoli nás život vykolejí událostmi, které jsme nebyli schopni ovlivnit, dopřejme si klid a čas, vrátí se nám základní hodnoty. Jako bychom se restartovali. Náhle zjistíme, že nám všem ta životní rána vlastně prospěla. Protože nás, i za cenu velkých obětí, vrátila k tomu, co je základně důležité. Život někdy nemá jinou cestu. Musí s námi zatřást, abychom se probudili.

Memento

Nebojme se, prosím, nepřetržitě o to, co hrozného může přijít. Strachem si to vytváříme ve své hlavě. A navíc možná úplně zbytečně prostrachujeme vzácné okamžiky života. A ty jsou právě TEĎ a TADY.

Život je vždycky pouze TEĎ a TADY. I kdyby před námi opravdu bylo něco hrozného, o to větší důvod je užívat si přítomnost – to, co je TEĎ a TADY.

  1. Nedaří se Vám to? Využijte Jak vypnout negativní myšlení, potažmo celý Kurz pozitivního myšlení.
  2. Je Vaše úzkost umocněna osamělostí? Využijte knihu Sami.
  3. Potřebujete se svěřit se svou těžkostí, a to anonymně? Využijte prostředí uzavřené skupiny, do které máte přístup přes registraci zde. Zvolíte-li členství FC Premium, získáte Jak vypnout negativní myšlení v jeho rámci.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart