Proč stejného člověka zpátky nevrátíme

Uděláš něco, o čem víš, že by to druhého bolelo, kdyby se to dozvěděl. Víš, že riskuješ. Ale přece to uděláš, protože věříš, že to utajíš.

Neutajíš. A druhý odejde.

Najednou Ti chybí a Ty si uvědomuješ, že byla chyba to dělat.

Možná proto, že teprve teď vidíš, JAK MOC to druhého srazilo. Možná proto, že teprve teď chápeš, že takovou věc neutajíš.

Každopádně ten druhý se už nehodlá vrátit.

Co teď? Jak žít s pocitem viny, s pocitem ztráty možná spřízněné duše, třeba až do konce svých dnů, kdo ví?

Modelový mustr, který znáte i z mé knihy JáMy spřízněných duší, popisující nejen co dělat, abychom spřízněnou duši získali, ale také poté neztratili. A když ji vlastní hloupostí ztratíme, co dělat, abychom ji vrátili zpátky. (Více o knize je zde.)

Stále více Vašich dotazů je spojeno s touto problematikou. Vyberu například ten Kamilův: „Petře, zrovna čtu Vaši knihu JáMy spřízněných duší – část o tom, jestli je možné změnit druhého člověka, a tolik si přeji, abyste se ve svém závěru mýlil. Proč si to vroucně přeji? Podvedl jsem totiž svou dívku a chtěl bych ji vrátit zpátky. Tu, která mi věřila. Chtěl bych, aby byla jako na začátku – aby všechno mezi námi bylo jako na začátku. Proč jste přesvědčen, že to NEJDE?“

Každý všední den odpovídám na Vaše otázky mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (viz prokliky do aplikací výše). Pokud raději čtete, než posloucháte, využijte stejnojmenné knihy s přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí za poslední dobu.

Proč to nejde

Běžte, prosím, k jakémukoli potoku. Pokuste se dvakrát po sobě nabrat do dlaně tutéž vodu. Nebo čekejte, dokud se tok neobrátí a nepoteče pro změnu zdola nahoru, tedy z údolí k vrcholkům hor, zpátky k prameni. Ještě se ptáte, proč to nejde?

Nebo se podívejte na své hodinky. Myslíte, že si to čas někdy rozmyslí, otočí svůj chod a rozeběhne se zpátky do minulosti? Hypnotizujte své ručičky. Ptáte se, proč je mechanici nesestrojili tak, aby se točily od konce k začátku?

Povím Vám, proč tomu tak je. Protože TO JE ŽIVOT.

Nemá smysl snažit se cokoli vracet zpět nebo alespoň zastavit, protože je to proti životu; život postupuje směrem vpřed.

Ani člověk se nemůže časem stát svojí původní verzí. Důvodem je v tom, že nepřetržitě sbírá zkušenosti, a ty ho mění. Nelze změnit tento fakt, ani změnit čas. Tak je to dané. Vy sice můžete do svého přítomného života vrátit tutéž osobu z minulosti, tedy osobu stejného jména a víceméně stejné tváře, byť i ta stárne, ale není možné vrátit zpět její zkušenosti a její emoce. To znamená: Její zkušenosti i její emoce už budou jiné.

Jednoduše nelze být se stejným člověkem postupem času zamilovaný stejně jako na začátku. Lze být ale zamilovaný jinak, rozvíjet vzájemnou zamilovanost a vztah tak, aby to každý den bylo jinak nové. Změně se však nedá postavit; život je prostě změna. A my s tím musíme počítat.

Tekutina v nádobě

Pokud podvedeme člověka a on na to přijde, už nikdy nebude jako dřív. V sobě má totiž cosi, co si můžeme představit jako nádobu, vratkou a křehkou nádobu. V knizeJáMy spřízněných duší jí říkám nádoba důvěry. Její obsah, tekutina zvaná důvěra, má stejnou povahu jako život.

Jestliže o kus života přijdeme, už nikdy ho nevyreklamujeme zpátky. A stejné je to s důvěrou. I ta je nevratná. Takže pokud do nádoby důvěry v jiném člověku drcneme a trocha té důvěry se vylije, je to nevratné – do původní výše se už nikdy nedoplní.

A pokud tu nádobu důvěry dokonce úplně převrhneme nebo rozbijeme, i to je nevratné – žádná další důvěra už zkrátka nebude.

Tak to funguje i s časem a všemi ostatními vzácnými veličinami. Všechny lze utratit. Ale všechny jenom jednou.

Proč je to dobře

Už v knizeJáMy spřízněných duší zdůrazňuji, že je to dobře. Přesněji: Je to dobrá, užitečná zkušenost. Jako se učí náš protějšek, komu má v životě věřit a komu (už) ne, i my sami na základě vlastních zkušeností, tedy chyb, kterých se dopouštíme, když někoho zrazujeme, se UČÍME, že zrada se NEVYPLATÍ.

Stejně jako lež. Stačí to jednou poznat: Naše jedna jediná odhalená lež způsobí, že v tom samém okamžiku jsou zpětně zpochybněny všechny pravdy, které jsme až do té doby vyslovili, a navrch ještě ty, které kdy ještě vyslovíme. To je ta zkušenost: Pokud chceme, aby nám lidé věřili, nesmíme je podvádět. A pokud je podvedeme, nemůžeme se následně divit tomu, že nám nevěří.

Tohle je poznání, které při svém životním průzkumu prostřednictvím hloupých chyb dříve nebo později nabudeme prakticky úplně všichni. A tak pochopíme, že pokud někoho skutečně MILUJEME, NESMÍME udělat nic, čím bychom o toho člověka mohli předčasně přijít.

Ano, předčasně. Život je totiž neúprosný – my o milovaného člověka vždycky přijdeme. I kdybychom měli dokonale šťastný a bezchybný vztah, jednoho dne zemřeme my, anebo ne, anebo oba spolu. A toho bychom měli být pamětliví. Memento mori, pamatovat na smrt. A do té doby, a život je skutečně krátký, se podvod jednoduše nevyplatí, protože ten náš šťastný život ještě zkrátí.

A tak, pokud jste podvedli někoho blízkého a život Vás vytrestal, neplačte, naopak poděkujte za tu zkušenost. Až uvidíte tuto událost z nadhledu, zjistíte, že vůbec nevadí, že tento člověk se nevrátí. Mnohem důležitější z hlediska Vašeho života je, že PRYČ je především ta VAŠE stará verze.

Ano, i VY se bolestnými zkušenostmi měníte. Díky vlastním chybám, které si možná i za těžkých okolností uvědomíte, se stáváte někým jiným. Někým, kdo už – ponaučen – stejnou chybu znovu neudělá.

A tudíž kdo už příště o milovaného člověka stejným způsobem nepřijde.

A nejen proto, že ten, kdo přijde příště, a může to být i nová verze Vašeho původního partnera, bude spřízněnou duší pro Vás.

Ale hlavně proto, že Vy budete KONEČNĚ také spřízněnou duší pro něj.

  1. Co to znamená? Jak se stát spřízněnou duší pro někoho druhého? Nebo jak poznat svoji spřízněnou duši? Využijte knihu JáMy spřízněných duší.
  2. Nedokážete se ubránit svým slabostem? Zaměňujete své slabosti a intuici? Děláte ustavičně kroky, které Vám škodí, víte to, ale nevíte, jak to změnit? Využijte Sadu sebeřízení – dvojici po sobě jdoucích magazínů, které se v každém vydání zaměřují na jeden častý psychologický problém a jeho úspěšné zvládání.
  3. Další moje odpovědi na Vaše otázky můžete číst nebo poslouchat zde.

© Petr Casanova

0
    0
    Košík
    Košík je nyní prázdnýZpět do obchodu
      Top
      Shopping Cart