Jak si odpustit zabití vztahu

Existují dvě kategorie lidí, které si nevědí rady s odpuštěním.

Za prvé ti, vůči kterým se někdo provinil. Takoví se ptají: “Jak mohu odpustit, když mi ublížil někdo, pro koho jsem já dělal to nejlepší?”

Takoví lidé ale dříve nebo později pochopí, že nemohou všechno ovlivnit. Tedy: že mohou ovlivnit to, jak se sami chovají ke svému okolí, ale už nikoli to, jak se okolí rozhodne chovat k nim. A dokonce někdy pochopí i to, že nelze jen podle vlastního dobrého srdce cokoli očekávat od druhých. Je to jako očekávat od lva, že nás nesežere, jen proto, že my lvy nejíme.

Ale pak jsou ti druzí, kteří mají s odpuštěním problém. A mnohem větší. Ti, kteří se provinili a uvědomují si to. Takoví se ptají: “Jak si mohu odpustit něco, co už nikdy nevrátím, co mi (například) vzalo mého milujícího partnera a čeho se už nikdy ve své hlavě nezbavím? Jak přijmout takové doživotní stigma?”

Když jsem psal knihu Sami, myslel jsem nejen na ty lidi, kteří se vyrovnávají s následky cizího nepříjemného rozhodnutí, ale i na ty, kteří na vlastní kůži prociťují, co myslel už v sedmnáctém století La Rouchefoucauld prohlášením: “S tím, čeho se na nás dopustili druzí, už se nějak vyrovnáme; horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami.”

Mezi nespočtem lidí, kteří mi adresují dotazy na toto téma, je i Dalibor. Napsal mi: „Petře, Vaše kniha o karmě ve vztazích Cítit rozumem, myslet srdcem mi umožnila pochopit, proč mě opustila přítelkyně – čím jsem u ní vyvolal to, co nazýváte NIC. Bylo to, teď to vím, mou nedostatečnou komunikací a přílišným tlačením na mnohé, ale třeba i na sex, kterým jsem se jí asi nejvíc zhnusil. Když mi, lidově řečeno, nedala, hledal jsem si jiné ženy, a ještě jsem se pak cítil v právu. ,Nediv se,’ říkal jsem jí, ,když moji potřebu neuspokojíš Ty, uspokojí ji jiná.’ A teď zpovzdálí vidím, jak mi dala napít z mé medicíny. Našla si totiž jiného muže, který uspokojuje její potřebu ve sdílení pocitů i lásky. Petře, nenávidím se a stydím. Teď vím, že jsem přišel o skvělou holku, která mě tolik milovala a dala mi spoustu druhých šancí. Je šílené žít s pocitem, že jsem zabil vztah. K čemu mi je, že teď už to vím a že jsme se změnil? Jak si to mám odpustit?“

  • Každý všední den odpovídám na Vaše otázky mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo (viz proklik do různých podcastových aplikací výše). Pokud však raději čtete, než posloucháte, využijte, prosím, stejnojmenné knihy s přepisy těch nejposlouchanějších odpovědí za poslední dobu.

Jak pochopit: Tohle jsem DĚLAL

Už své nedělní veřejné živé vysílání jsem věnoval tématu Jak si odpustit karmickou chybu. Své středeční klubové živé vysílání přímo v uzavřené skupině jsem pak na Vaši žádost zaměřil na “5 důležitých karmických vztahů a to, co nás mají naučit” (záznam visí přímo na stránce skupiny).

Karmické vztahy, potažmo karmické zkušenosti jsou ty, které mají potenciál změnit naši karmu – to, jak od té chvíle odlišně přistupujeme ke vztahům i sobě. Na Daliborově příkladu je to dobře vidět.

Pokud totiž, když hovoříte o svých chybách, mluvíte v MINULÉM čase, znamená to, že podvědomě už své chyby řadíte do minulosti, potažmo že se tyto Vaše chyby už změnily ve Vaše zkušenosti. Z toho plyne, že jsou splněny všechny předpoklady pro jednoduché sebeodpuštění.

To spočívá především v tom uvědomit si, že jste už někdo jiný než dřív. Ne ta verze, která chybu udělala. Jste naopak ta verze, která tuto chybu už neudělá.

Lidé, kteří chtějí sami sobě odpustit, potřebují přijmout, že patří k lidem. Člověk je koncipován jako tvor chybující, a to záměrně, protože chybami, které udělá a které ho bolí, se učí.

Jenže aby se člověk poučil, nestačí to, aby udělal chybu. Především potřebuje pochopit, že to chyba byla. Člověka tedy nedělá zkušenějším pouze to, že dělá chyby, ale to, že POZNÁVÁ chyby. Právě to poznání, často spojené s bolestí či opuštěním milujícího partnera, mu umožňuje pochopit, že něco udělal špatně a že to už nehodlá opakovat.

A právě toto je křižovatka, na které se, i Vy Dalibore, nacházíte.

Vlevo je MINULOST.

Tam jsou všechny chyby, kterých jste se doposud dopustil a proměnil je v ponaučení. Víte, co jste dělal, k jaké bolesti Vás to dovedlo a co už nezopakujete. Upřímně, nevím, k čemu Vám je pořád obracet pozornost tímto směrem. Ta cesta Vám už nic nového nedá.

Vpravo je BUDOUCNOST.

Tam jsou nepochybně nové chyby, kterých se ještě dopustíte. Ale určitě ne ty staré. Takže pokud víte, že Vaší slabinou byla například nedostatečná empatie,nedostatečná schopnost vcítit se, komunikovat a nebýt sobec, a tyto nedostatky jste si DÍKY MINULOSTI uvědomil a v sobě napravil, tak na tomto rozcestí už NEJSTE neempatický, necitlivý a nekomunikativní sobec.

A to znamená, že když se, byť možná s obavami, vydáte směrem doprava, poznáte, že existují pouze dvě možné budoucnosti, které Vás čekají:

  1. Buď ex-partnerka zpovzdálí uvidí, že jste jiný – právě takový, jakého Vás chtěla, a třeba v tom momentu zváží svůj návrat k Vám.
  2. Anebo to neuvidí, a i kdyby, další šanci Vám s ohledem na podlomenou důvěru nedá. A potom to bude jiná žena, kdo uvidí, že jste báječně empatický, citlivý, komunikativní a nesobecký. A tato nová žena nejenže po Vás skočí a už Vás nepustí, ale s vysokou pravděpodobností se navíc bude divit Vaší ex-partnerce, jak “takového dokonalého muže mohla opustit….”

Hlupačka?

Sebeodpuštění, jak zdůrazňuji v knize Sami, tedy znamená především pochopit, že si dnes už vlastně NENÍ CO odpouštět.

Vždyť, Dalibore, právě to, že jste zabil vztah, Vás paradoxně udělalo lepším člověkem. Kdybyste vztah nezabil, potažmo kdyby Vám ex-partnerka dávala stále nové šance a zůstávala, možná byste si nikdy neuvědomil, že vůbec nějakou chybu děláte – na žádnou chybu byste nebyl upozorněn.

Její odchod Vám otevřel oči. Není tedy co si odpouštět. Je za co PODĚKOVAT. A právě to je odpuštění. Schopnost poděkovat i za ty lekce, které nás bolely, protože nás z dlouhodobého pohledu posunuly.

A proto není důvod v sobě držet hořkost. My lidé zkrátka děláme chyby. Jenže když si je UVĚDOMUJEME, je to POŽEHNÁNÍ, protože tím okamžikem je dělat PŘESTÁVÁME. Víme totiž, že to chyba je.

A pak se může stát, že náš ex-partner lituje, proč nás opustil, když jsme “najednou tak skvělí”. Nebo když se mu okolí posmívá: “Víš, jak ho změnila jeho nová známost? To Tys nedokázala!” Ale je to přesně naopak. Nás pomohl změnit ten člověk, který už s naší neakceptovatelnou verzí ztratil trpělivost. A tím, že nad ní zlomil hůl, umožnil, abychom nad naší starou verzí zlomili hůl i my – a stali se verzí novou, lepší, dalším partnerem tolik obdivovanou.

Bez zničení staré by ale nikdy nebyla verze nová.

  1. Nerozumíte tomu, proč jste potkali nebo opakovaně potkáváte konkrétní typ partnerů, když Vás nedovedou ke šťastnému vztahu? Využijte knihu o karmě ve vztazích Cítit rozumem, myslet srdcem a vyřešte svou karmickou lekci jednou provždy.
  2. Nedokážete se vyrovnat s osamělostí po rozpadu vztahu? Využijte knihu Sami a pochopte, proč tato zkušenost přichází právě teď.
  3. Další mé odpovědi na Vaše nejčastější otázky najdete zde.

© Petr Casanova

0
    0
    Košík
    Košík je nyní prázdnýZpět do obchodu
      Top
      Shopping Cart