Na Vánoce sami. No a? 7 vztahů, které raději nechtít zpět

Štědrý den – čas, o kterém se říká, že bychom ho měli trávit s těmi nejbližšími.

Jenže co když nikoho takového nemáme? Co když budeme na Vánoce sami? Nebo sice v rodinném kruhu, ale přitom vnitřně osamělí?

Je to takový problém?

A pokud ano, proč vlastně?

Je možné se na osamělost podívat i z jiného než stísňujícího pohledu?

Když jsem psal knihu Sami, měl jsem hlavu plnou vzpomínek na své vlastní první osamělé Vánoce. To slovo zdůrazňuji, protože osamělost je něco jiného než samota. Zatímco o samotě jsme fyzicky sami, tedy bez jiné osoby nablízku, osamělost je výhradně emocionální stav. Osamělý člověk nemusí být fyzicky sám; může mít přímo po svém boku jiného člověka, a přesto se v jeho společnosti cítit sám. Jinak řečeno: Osamělost znamená necítit se v dobré společnosti. Ať už s někým jiným, nebo i jen se sebou.

A proto pro mě bylo důležité ukázat v nové knize všechny výhody a kouzla samoty, na které v osamělosti zapomínáme. Samota tedy neznamená automaticky osamělost. V samotě se můžeme cítit i dobře – samotu si můžeme užít, regenerovat v ní, a to nejen proto, že máme sami na sebe konečně čas. Také pochopíme, že víme nejlépe, co v životě chceme i co nechceme, můžeme si okamžitě dodat to, co nám jiní dávat přestali, můžeme se sami se sebou cítit v mnohem lepší společnosti než s někým, kdo nás beztak činil osamělým. Ale není to hned. Vyžaduje to proces.

Osamělost je vždy tíživá, je to emocionální břímě. Osamělost přirozeně vytváří špatné pocity, které plodí špatné myšlenky, jež potom obvykle vedou ke špatným činům. Proto jsem také založil uzavřenou skupinu, kde je nemožné být osamělý. Potkává se v ní totiž aktuálně okolo osmi tisíc lidí, kteří mají spolu co sdílet, mají mnohé společné, tedy ve svých rozpoloženích nejsou sami. (Pokud součástí uzavřené skupiny ještě nejste a chcete být, členství si na svátky snadno vyřídíte zde.)

A pokud vuzavřené skupině nejste nebo z nějakého důvodu nechcete být, a přesto Vás bude trápit předvánoční, vánoční nebo povánoční osamělost, prosím, poslechněte si – kdykoli budete potřebovat – toto moje šest let staré video. Ukazuje nesporné výhody samoty, které v osamělosti rádi přehlížíme a nedoceňujeme. Přitom to, že něco nevidíme či si to neuvědomujeme, ještě neznamená, že to neexistuje. Stačí se jen jinak podívat na období, které pro nás může být důležitější, než si připouštíme.

Pamatujme, prosím:

  1. Všechno, co se nám děje, je jako mince. Má to dvě strany – dobrou a špatnou. A to, že na tom, co právě prožíváme, vidíme jen to špatné, ještě neznamená, že na tom, co prožíváme, současně nemůže být také něco dobrého. Někdy stačí tu „minci“ jen trochu pootočit nebo úplně obrátit.
  2. Například si uvědomit, že čím více a čím déle se dnes cítíme sami, tím spíše jednou oceníme člověka, kterého budeme mít konečně vedle sebe, někoho, kdo nás obejme, podpoří, pochopí, kdo s námi bude sdílet, zkrátka kdo s námi vytvoří naplňující vztah, tedy vedle koho se už nebudeme cítit osamělými.
  3. Do té doby je lepší být sami než s někým toxickým – s někým, kdo nám naopak systematicky a dlouhodobě bere náš klid, sebevědomí, radost, pro koho se snažíme dělat to nejlepší, ale on nám oplácí jen tím nejhorším.

Pokud tyto pocity osamělosti budete mít přes svátky, přijďte za námi do uzavřené skupiny.

Nebo si udělejte čas na poslech mých podcastů – zde si můžete vybrat již z více než čtyř set epizod. Přes sto hodin otázek a odpovědí.

Nebo si prohlédněte záznamy mých dosavadních živých vysílání. Přes dvě stě hodin jiných myšlenek.

Nebo se ponořte do mých klubových článků (jste-li členy uzavřené skupiny), kterých je přes pět tisíc. Všechny jsou zaměřené na návrat k dobrým emocím, zklidnění a hlavně pochopení, že nové a lepší začátky mají často maškarní převlek v podobě bolestných konců.

Kéž Vám moje tvorba pomůže.

S přáním pokojných Vánoc a klidu především ve vlastním nitru, Petr Casanova

Top
Shopping Cart
[class^="wpforms-"]
[class^="wpforms-"]
[class^="wpforms-"]
[class^="wpforms-"]