Jak poznat uzavřenou minulost

Spojujete někdy se vztahem své sebevědomí?

Když Vás někdo odmítá, nebo váhá být s Vámi, vykládáte si to osobně?

Jste-li někým opuštěni, vnímáte to jako důkaz o své nedostatečnosti, nepřitažlivosti, zaměnitelnosti?

Možná Vás to překvapí, ale mezi tím, jak se k nám lidé chovají, a jací opravdu jsme, je pramálo souvislostí. Ostatně, zmiňoval jsem to i v článku 1 překvapivá věc, které 117letá žena vděčila za dlouhověkost.

Ve své knize JáMy spřízněných duší zmiňuji mnoho odstínů situací, kdy jsme opouštěni osobou považovanou za naši spřízněnou duši, a přitom to mylně vyhodnocujeme jako své selhání. Za nejistotou našich protějšků totiž může být nespočet příčin, které vůbec nesouvisejí s námi. Viz příběh čtenářky Ludmily: „Petře, na seznamce jsem potkala muže, jehož počínání bych popsala slovy: dva kroky vpřed, jeden zpět. Ano, chvíli jsem přesvědčena, že o mě stojí, ale pak začne couvat, aniž bych to něčím zavinila. V knize JáMy spřízněných duší jsem našla možnou odpověď: On je asi rok po rozvodu, zatímco já jsem rozvedená delší dobu, a proto mám strach, že s ním jenom ztrácím čas. Plánovala jsem si, že spolu prožijeme Vánoce. On mě sice představil dětem i rodičům, ale ke svátkům se stále vyjadřuje nejistě: ‘Já nevím, není to ještě brzy‘? Přitom se známe už osm měsíců. Abyste tomu rozuměl: Mám svůj věk, nerada bych se zdržovala s člověkem, který ještě nemá a možná dlouho nebude mít uklizeno ve svém srdci. Odhaduji to správně? Může minulost být ten problém? A pokud ano, jak poznám, že mě už skutečně miluje?“

  • Děkuji za všechny otázky, které mi posíláte. Mé odpovědi můžete poslouchat v podcastovém pořadu Řešidlo (viz výše přehrávač nebo proklik do podcastových aplikací).
  • Pokud raději čtete, mé knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2 tvoří přepisy mých odpovědí na Vaše nejčastější otázky. Knihy ve společné zvýhodněné sadě jsou zde.

Nechtít ztratit

Je to jako zamotané klubko a já ho budu rozmotávat od konce.

To, že Vás někdo skutečně miluje, poznáte nejspolehlivěji podle toho, že Vás NECHCE ZTRATIT, a je to patrné nejen z jeho slov, ale hlavně z jeho činů. Ovšem, toto slovní spojení – nechce Vás ztratit – je nutné pochopit dvěma způsoby:

  1. Když se Vám v životě daří, pak Vás protějšek NECHCE ZTRATIT v tom smyslu, že nechce přijít o člověka, který ho může svým úspěšným zvládáním těžkostí inspirovat, podporovat, posilovat, zkrátka který mu může být vzorem.
  2. Když se Vám naopak v životě nedaří, pak Vás protějšek nehodlá ztratit v tom “bahně”. Chová se jako lékař, který při operaci čelí komplikacím a křičí na personál: “Toho člověka nesmíme ztratit.” A proto, když padnete do bažiny a tonete, je správný protějšek při Vás, aby Vás posiloval, podporoval, inspiroval, zkrátka byl naopak on Vám tím, kým jste mu Vy, když se Vám v životě daří a jemu třeba tolik ne.

Z této mé odpovědi pochopíte, že život je jako moře – houpe se na vlnách. Jednou potkají nás, podruhé jeho. A proto je nyní otázka spíše na Vás, Ludmilo a vy všichni ostatní, kteří procházíte podobnou zkušeností: Opravdu ho NECHCETE ZTRATIT? Jinak řečeno: Skutečně jste pro svůj protějšek tím správným partnerem, nebo se jen ptáte na to, zda je on správným pro Vás?

Pokud totiž vztah spřízněných duší chcete, pak musíte být spřízněnou duší i Vy – a druhého také NECHTÍT ZTRATIT.

To znamená: Pokud ho ztratit nechcete, tak ho v bahně nesmíte opouštět, naopak se jeho trápení musíte pokusit pochopit.

A já Vám, Ludmilo, zkusím napovědět.

Proč druhému nerozumíme?

Ve své knize JáMy spřízněných duší ukazuji, jak lehce skončí vztah svou spřízněných duší nikoli kvůli těžkému období jedné z nich, ale kvůli neschopnosti druhé z nich toto období pochopit. Dva lidé, kteří k sobě patří, se jen vinou například nezralosti nebo uspěchanosti rozejdou, a to paradoxně v situaci, která může vztahu pomoci, zocelit ho, protože do jejich životů přišla proto, aby tento vztah PROVĚŘILA. Aby ukázala, jestli se ti dva potkali ve správný čas, anebo musejí ještě na nějakou dobu od sebe, aby jeden či oba v mezidobí dospěli nebo si dodatečně uvědomili, že své štěstí neurychlili, naopak všechno ztratili.

Vy, Ludmilo, uvádíte, že jste rozvedená “delší dobu”, zatímco on “teprve krátce”. Právě to může vysvětlovat, proč mu nerozumíte.

Možná jste už zapomněla, jaké to je “být rozveden teprve krátce”. Jak neuzavřené srdce ještě člověk může mít. A proto to podceňujete.

Anebo jste na to naopak nezapomněla a dobře si pamatujete, jak jste byla sama také vnitřně rozsekaná, a tudíž se (na základě vlastní zkušenosti) bojíte, že s ním ztrácíte čas.

Jenže tím opomíjíte to nejdůležitější – že on Vás s vysokou pravděpodobností právě nyní potřebuje. A zdá se to očividné.

Když jde zraněnému člověku o to, aby se konečně úspěšně “zavřela voda za neúspěšným vztahem”, roli v jeho minulosti hraje ani ne tak to, jak dlouho ten vztah trval nebo jak dlouho je to od rozchodu, ale spíše co se v tom neúspěšném vztahu STALO PŘED ROZCHODEM. Tedy, jak vážné bylo zranění, které tam tento člověk utrpěl, protože právě to zůstává v něm – přirozený strach, co když se to zase zopakuje.

Co když… to je ta otázka, která ho může brzdit, a právem. A tak se stane, že i když je takový člověk už šťastný s Vámi, ba dokonce PRÁVĚ PROTO, že je už šťastný s Vámi, může si dál udržovat emocionální odstup. A to ne kvůli Vám, ale kvůli své minulosti. Protože se nechce SPÁLIT. Anebo protože to sám nechce POKAZIT.

Například právě o Štědrém večeru, kdybyste na něm Vy, Ludmilo, například zaznamenala, že je poněkud smutný, nostalgický, že v mysli je v předchozím vztahu, že o bývalé partnerce vypráví, protože předchozí Vánoce ještě prožil s ní, že je mu líto, že to nevyšlo. Jen si představte takový Štědrý večer. A Vy byste si to mohla obrátit proti sobě. On to ví a nechce to dopustit – zničit Vám i sobě Vánoce. A možná i celou budoucnost.

Proto než člověka odsoudíte a opustíte, dočtěte knihu JáMy spřízněných duší. Uvědomte si, čím vším mohou lidé ve svém nitru procházet, ale co se může obrátit jako výhoda pro Vás i vztah – jakmile se tento člověk po Vašem boku přesvědčí, že má SKUTEČNÉHO PARTNERA, tedy toho, který ho v těžké chvíli NEBUDE CHTÍT ZTRATIT, ba naopak při něm právě tehdy ZŮSTANE.

Pamatujte si, prosím:

  1. Uzavřenou minulost u člověka poznáte stejně jako uzdravenou ránu. Dotknete se inkriminovaného místa, a ono už nebolí.
  2. Pokud to Vašeho nového partnera pořád ještě bolí, ale současně Vašemu vztahu věří, tím spíš ho nezklamte. Mějte pro něj pochopení a dejte mu čas, je to ten nejdůležitější dárek, který od Vás potřebuje dostat. Nespěchat na zraněné srdce, nechat ho doléčit.
  3. Věřte, že Vám nic neuteče. Naopak, čím trpělivější budete, tím dříve se celá bolestná minulost uzavře. A tím dříve a tím intenzivněji pak budete moci být konečně plně spolu.

Nedaří se Vám nebo milované osobě uzavřít minulost? Využijte karmickou tetralogii – čtyři knihy o tom, jak pracovat na sobě a na vztahu, který komplikují bolestné zkušenosti.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart