Cesta do/z nezdravé závislosti aneb Člověk, kterého potřebuješ, a přitom Tě vyčerpává

Nejbolestnější na vztahu je rozchod. To je mantra, kterou si mnozí opakují.

Ale pletou se. Nejbolestnější je totiž ten vztah, ze kterého „nelze odejít“, a který nás přitom ničí.

Vztah toxický, otravující, vyčerpávající, a přitom „neopustitelný“, protože na něm cítíme závislost. Ano, lpíme na člověku, který nám všechno dobré bere.

Je to nepříjemná situace, kdy ten jediný, kdo by mohl zastavit naši bolest, je současně ten jediný, kdo ji způsobuje.

Je to nepříjemná situace, kdy věříme, že s tím přestane. S lhaním, podváděním, opouštěním, ignorováním, jinou formou emocionálního ubližování. Věříme, že mu svým nejlepším možným postojem vytváříme veškeré podmínky pro to, aby ustal. Nechápeme, PROČ se nemění. Ale nejsme schopni účinně naložit s tím, ŽE se nemění. Nedokážeme odejít.

Jako bychom si nabírali vodu z lesní studánky, o kterou všemi silami pečujeme. A ta voda byla otrávená. A my nevíme proč. Co jsme zanedbali. Kde děláme chybu.

Závislost na toxickém zdroji

Monika miluje Davida. David Moniku co chvíli „opouští“. David má totiž své představy o životě, které nehodlá vztahem ředit. Má své přátele, zájmy a je nerad, když ho Monika omezuje. Když mu nedává peníze, když mu vyčítá, že se vrací domů až nad ránem opilý, že hrál automaty, že si půjčuje od kamarádů, že nemá žádnou práci. „Jestli se Ti to nelíbí, rozejděme se!“ navrhuje obvykle David, ale to Monika nechce. Miluje ho. A tak mu raději znovu peníze dá. Leccos mu promine. I to, že je na ni v opilosti hrubý nebo že přijde zavěšený do jiných slečen.

Kdekdo se Monice diví nebo i posmívá. Kdekdo žasne, že si Monika přeje s Davidem založit rodinu. Kdekdo je překvapen, že Monika věří, že případné dítě Davida „udrží doma“. Že ho učiní zodpovědným. Že ho změní. Nešťastní jsou Moničini rodiče, svým způsobem nešťastná je i Monika. Ano, milující i nešťastná. Protože si dobře uvědomuje rozdíl mezi tím, co ví, a tím, co cítí. „Ví“, že „současný David“ není správná volba, ale „cítí“, že bez něj ona nedokáže žít.

Jak to? Proč se dobrovolně řítí do záhuby? Jak se to vůbec stane, že se nám láska vymkne z rukou a začne se měnit v bolest? Proč ztrácíme sebevědomí, když se přitom ničeho zlého nedopouštíme, máme svoji hodnotu, jiní lidé si nás váží a objektivně bychom neměli mít problém najít si lepší vztah – tak čeho se bojíme? Z jakého důvodu jsme závislí zrovna na člověku, který nás dlouhodobě vybíjí? To jsou otázky, které mě přiměly ke speciální přednášce v rámci velkého setkání 16. listopadu v Praze (viz vstupenky „Večerní program“).

Ale než se tak stane, chci pomoci všem, kteří mi píšou podobné příběhy v uzavřené skupině. Vysvětlím Vám tři nejčastější psychologické důvody, proč padáme do takové emocionální propasti, plus pět znamení, jež nás velmi hlasitě varují, že se pro nás stává jedinou volbou někdo, kdo nás vyčerpává. Ano, právě to je téma mého dnešního klubového článku pro členy uzavřené skupiny. Každý týden píšu dva + každé úterý živě vysílám odpovědi na Vaše přímé otázky, a to přímo ve skupině, kde najdete i kompletní archiv všech mých videí.

Na co si tedy dát v lásce hlavně pozor? A když už do takové toxické závislosti spadneme, jak postupovat?

Pojďme si to zodpovědět bod za bodem:

(Jste člen uzavřené skupiny? Pro další čtení se stačí přihlásit. Nejste člen a chcete být? Stačí se registrovat zde. Při problému s přihlášením pište na [email protected].)

POZOR: Objednáním předplatného mého magazínu získáváte přístup do uzavřené skupiny AUTOMATICKY, a s ním i přístup ke všem klubovým článkům i klubovým vysíláním. Předplatné vyřídíte zde.

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Top
Shopping Cart