3 důvody, proč pořád přitahujeme nevyhovující protějšky

Pokaždé doufáte, že nyní už to vyjde.

Pokaždé to začíná nadějně. Ale zase ne.

Až si začnete myslet, že to musí být Vaše chyba. O Vaší nedostatečnosti, neschopnosti, přibývajícím věku a vráskách. Začnete hledat, co je na Vás špatně, a pochopitelně, že něco takového najdete – nikdo nejsme dokonalý. A tak začnete klesat na mysli, přestanete se usmívat a do rozmrzelého, lítostivého obličeje se nikdo nechce dívat. A tím častěji odcházíte z prvních setkání odmítnutí, vysmívaní, osamělí.

Začnete vykládat: Nikdo pořádný snad na světě už ani není. Psychologie tomu říká pohled nedostatku. Stupňuje se v přesvědčení, že zatímco „jiní mají štěstí“, Vám není souzen jiný než nešťastný vztah. A uděláte tu chybu, že přijmete do vztahu někoho, kdo Vám nevyhovuje, například sobce, narcistu, manipulátora či slabocha, jen abyste nebyli sami. Anebo přestanete po všech zklamáních hledat. Smíříte se s tím, že dožijete sami.

A přitom v knihách osudových a karmických vztahů Cítit rozumem, myslet srdcem a JáMy spřízněných duší poskytuji odpověď, kde děláte chybu. Ať už se týká střetu s dosud nedostatečně vyzrálými jedinci (o nich je kniha Dvanáct srdcí), nedostatečně uzavřené minulosti po bolestných (100 nejkratších cest k Tobě) nebo toxických vztazích (Protože), nalomeného sebevědomí (Čtyři prány štěstí), anebo dalších problémů, s nimiž se potřebujeme vyrovnat – ovšem abychom se s nimi mohli vyrovnat, potřebujeme jim nejdříve porozumět; pochopit, co a kdy se vůbec stalo a k jakému následku to vedlo. K tomu slouží právě dvě uvedené knihy osudových a karmických vztahů, a to nejen partnerských, ale i rodinných, přátelských nebo pracovních.

Nejčastější otázka, které v této souvislosti čelím, zní: „Petře, připadám si jako magnet na špatné vztahy. Co konkrétně mohu dělat špatně?“

Každý všední den se snažím odpovídat na Vaše otázky ve svém podcastovém pořadu ŘešidloPoslouchat mě můžete buď prostým spuštěním přehrávače mého hlasu (viz zlatý zobáček nahoře), anebo přímo ve vybraných podcastových aplikacích (do nich se prokliknete výše), kde můžete dostávat oznámení o každé nové epizodě. Těm, kdo raději čtou, než poslouchají, jsou určeny knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, obsahující přepis nejdůležitějších epizod. Ve výhodné společné sadě jsou zde. Odpovím samozřejmě i na problematiku negativní přitažlivosti.

1. Co říká vzhled?

Prvním důvodem je vztahová nezralost. Nevybíráme si správné typy, protože se řídíme zavádějícími měřítky.

Obecně žijeme ve zrychlené a relativně povrchní době. Partnery si mnohdy zkoušíme vybírat podle toho, kdo se nám líbí podle fotky. Podle toho, jak vypadá, jak je mladý, jak vysoký, jaké má auto a vůbec majetek, zkrátka sociální status.

Hned na začátku knihyJáMy spřízněných duší vysvětluji, jak zkratkovitě funguje lidská mysl. Mluví hezky? To bude asi slušně vychovaný člověk. Kdo je slušně vychovaný, to by nemusel být hajzlík. Anebo: Přinesl mi květinu. Ten by mě mohl mít rád. To bude pozorný člověk. S ním se budu mít jako v ráji.

Opravdu to, jak někdo hezky mluví, vypovídá o tom, že to nebude hajzlík. Jejda, lidi, zajímali jste se někdy o politiku? A opravdu to, jak se někdo chová na začátku, vypovídá o tom, jak se bude chovat po dvaceti letech vztahu? Copak nevíte, že „když ptáčka lapají, hezky mu zpívají“?

Samozřejmě – to, jestli má někdo upravené vlasy nebo pěstěné dlouhé nohy, bohužel vůbec nic o tom, jestli je komunikativní, ochotný řešit problémy, přiznat si chybu a napravit ji, podpořit druhého, sdílet – nevypovídá to nic o charakteru. O tom, jestli je s námi kompatibilní, zda nám bude rozumět, jak je schopen nám pomáhat třeba s dětmi a vůbec se životem.

Soudíme-li člověka podle vzhledu, vidíme jen obal, z něj máme emoci a ta ovlivní, že se zamilujeme. Časem však můžeme být nepříjemně překvapeni obsahem té osoby. A zjistit, že teprve čas ukáže, jaký protějšek je, jestli spolu budeme vycházet, zda k sobě patříme – a to není hned vidět. Musíme nechat přejít emoce a čas, jinak se zavážeme někomu, kdo má možná pěknou fasádu, ale právě proto nás lehkovážně vymění za někoho jiného, když se mu namane příležitost.

A s tím souvisí druhý důvod.

2. Jak jsme schopni se ponaučit?

Druhým důvodem je karma. Věnoval jsem jí celou knihuCítit rozumem, myslet srdcem. V ní vysvětluji, že život funguje jako učitel. Látku, kterou jsme zjevně nepochopili, nám opakuje znovu. Vztah, ze kterého jsme se neponaučili, nám vrací do života ještě jednou, abychom konečně pochopili, co chceme, a co ne.

Jak píšu v knize, karmické jsou ty vztahy, které nás učí měnit postoj k sobě a druhým lidem, poznávat, co nám vyhovuje, a co ne, nevpouštět si už do života nekompatibilní typy a uvědomit si, jak snadno na začátku podléháme hezkým slovům nebo tvářím či dojmům, že „tohle bude konečně ten správný člověk“. A to třeba i proto, že ten typ ještě dostatečně neznáme.

Proto si uvědomme, že potřebujeme nabrat zkušenost i s negativními typy – sobci, narcisty, manipulátory, slabochy, ale i lháři, podrazáky, sociopaty, závisláky, alkoholiky atd., pokud si stále nejsme jisti, zda nám náhodou nevyhovují. A podotýkám – neexistuje žádný univerzální mustr, jak by ideální partner měl vypadat. Každý je totiž jiný. Možná nám vyhovuje nemluvný partner. Možná naopak s nemluvným nedokážeme existovat. Ale to potřebujeme poznat, zkusit si to.

A proto nelitujme ani negativních zkušeností. Chápejme, že nám pomáhají upřesnit svá měřítka. A že takové vztahy bolí? Že je pak těžké z nich vystoupit? Ano, ale to je součást toho, čemu se v psychologii říká očkování (viz Jak funguje očkování v lásce). Stačí jedna taková supertoxická zkušenost, a už ji nedopustíme znovu. Právě o tom je karma. Osud, který si vytváříme.

A tím se dostáváme ke třetímu důvodu.

3. Jak jsme schopni trvat na svých hranicích?

Tím třetím důvodem je totiž naše osobní síla a schopnost trvat na svých hranicích.

Když totiž pochopíme, že někde děláme chybu a nějaký typ už ve svém životě nikdy nechceme, pak svou budoucnost konečně máme ve svých rukou a jsme schopni si nastavit filtr, mez, osobní hranici. Dojde nám, že vztah nemůžeme, ba dokonce nesmíme budovat s kýmkoli. Někdo prostě pro nás není určený.

Kupte si cestou domů nějaké puzzle. Vysypte všechny dílky na zem a promíchejte je. I když jich je spousta, k sobě pasují jen některé. A tak vypadá i svět. My nesmíme nabýt dojmu, že jsme zde pro každého a každý pro nás. Schopnost mít zdravý vztah vyvěrá ze schopnosti nemít vztah, který pro nás zdravý není. To znamená být schopni říct NE, když nás něco bolí, mluvit, když nás něco trápí, vysvětlit partnerovi svou osobní mez (Tohle už nedělej, to nechci!) a trvat na ní, tedy být ochotni i odejít ze vztahu, který nás ničí, od člověka, který nás nerespektuje.

Odejdeme-li z jednoho takového nezdravého vztahu, dokážeme odejít z jakéhokoli nezdravého vztahu. Ale k tomu potřebujeme být vnitřně silní (viz nedělní živé vysílání o tom dobrém na rozchodu). Být schopni postavit se za sebe. Uvědomit si, že naše hranice vymezují území, ve kterém jsme naplněni a šťastni. A překročení těchto hranic znamená, že se automaticky cítíme zraňování a nešťastní.

Mimochodem, v knizeCítit rozumem, myslet srdcem toto téma rozvíjím až k problematice upevnění naší pozice v původním nebo dalším vztahu. Jestliže jsme schopni říct NE a postavit se za sebe, partner vycítí, že nezůstáváme za každou cenu. Že nedovolíme, aby nám ublížil, ignoroval nás, přestal spolupracovat či jinak se odpojil, zpohodlněl. Protože pak bychom odešli. Může to vědět i proto, že už jsme to udělali. A náš odchod si nemusí přát. Dnes totiž jen tak nepotkáte člověka, který si dokáže nastavit svou osobní mez a trvat na ní. Tito lidé jsou ve vztahu vzácní, imponují, inspirují a pomáhají tomu, kdo si stejnou hranici ještě nastavit neumí, třeba v práci, kde po něm kdekdo dupe, nebo ve vztahu s rodiči, kde se neumí vzepřít, nebo ve vztahu vůči sobě samému, kde neumí přeprat své vlastní slabosti a nedostatky.

Ale to je jenom nástin mnoha možných chyb či rezerv, které můžeme mít při vytváření zdravého vztahu – takového, který nás nabíjí, ne vyčerpává. Já jsem těchto maličkostí, které lidé nejčastěji přehlížejí, a pak je to mrzí, formuloval 250 – odtud kniha 250 zákonů lásky. Právě v ní zdůrazňuji, že to, jestli budeme mít vztah, který nám vyhovuje, je dáno tím, jestli jsme současně ochotni nemít vztah, který nám nevyhovuje.

  • Každou z uvedených knih můžete pro sebe nebo někoho blízkého pod vánoční stromeček pořídit pouze zde.
  • Přejete-li si vepsat obdarovanému mé osobní vlastnoruční věnování, uveďte jeho křestní jméno do poznámky v objednávce. Připojit můžete i Vánoční Speciál SNÁŘ, určený pro dobré usínání po těžkých dnech.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart