4 důvody, proč mámy taky potřebují volno bez dětí

„Chybí mi přítel,“ řekl mi muž. Byl ženatý, dvě děti, to znamená tři potenciální bytosti, ve kterých mohl najít přátele. Ale nenacházel, protože na ně neměl čas.

Sám pracoval. Hodně. Byl to výkonový typ. Dělat víc. Zvládnout víc. Vystoupat výš. Záleželo mu na kariéře, a v takovém případě moc přátel v práci nemáte.

„Zažívám obrovský tlak. Pozvolna mě drtí. Nemám se komu svěřit,“ naříkal. Přitom nebylo divu. Jak by mohl mít přítele, když sám nikomu nebyl přítelem – když pro nikoho neudělal víc, než musel, nebo než pro něj bylo výhodné?

V práci si dělal své. Po návratu z práce žil také po svém. Zlobil se, že ho žena nevyslechne, ale ona neměla čas. Řešila dvě děti, domácnost, praktický servis pro manžela. A muž říkal: „Možná ji budu muset vyměnit. Vždyť se o mě dostatečně nestará. Vždyť ani děti mě pořádně nepozdraví. Jako bych pro ně neexistoval.“

I tak vypadá „jáma“, do níž lidé padají. Všechny podobné „jámy“ jsem popsal v knize JáMy spřízněných duší. JáMy vyjadřují rozdíl mezi Já a My, mezi tím, když jsme na něco úplně sami, a když se můžeme opřít o dalšího člověka. To však poznával nejen sám muž, ale i jeho žena. Ano, i ona byla na mnohé sama. Jaký paradox: byli svoji, ale jako dva oddělené ostrovy. A to byla chyba.

Nebylo totiž nutné, aby jeden od druhého odcházel. Jejich problém se mohl vyřešit naopak tím, že se konečně v něčem potkají – že zjistí, PROČ VŮBEC MAJÍ TOHO DRUHÉHO ve vztahu. Mé řešení tedy bylo jednoduché.

Proč maminkovské volno prospěje všem

Mnoho mužů hodnotí starost žen o malé děti těmito slovy: Vždyť doma nic neděláš! Vždyť je to dovolená! Vždyť JENOM pečuješ o dítě!

Jsou Vám tyhle věty podvědomé? Ženy, slýcháte je? Muži, říkáte je?

Tak já Vám povím, proč s tím přestat. Pochopil to i onen muž.

Ve svém pohledu na ženu nebyl totiž sám. Kdejaké ženě je vyhrožováno, že bude opuštěna, protože „jí pořád bolí hlava“, „odvrací se při žádosti o sex“, „je neschopná“, když nezvládá některou z mnoha požadovaných rolí – být současně máma, manželka, manželova kamarádka, vrba, důvěrnice, podporovatelka, obdivovatelka, milenka, modelka, reprezentantka ve společnosti, chůva, hospodyně… a mnoho dalších. Ba když si potřebuje někdy odpočinout. Od čeho, diví se muž. A nejčastější dotaz, který mi od takových žen přichází, zní: „Jsem špatná máma, když potřebuju volno bez dětí? Jak to mám vysvětlit manželovi?“

Milé ženy, je to prosté: Samozřejmě nejlepším způsobem, jak manželovi vysvětlit, proč potřebujete volno bez dětí, je předat mu děti a umožnit mu, aby poznal, jaké je tohle poslání na více než plný úvazek. Být máma je práce na 365 dní v roce 24 hodin denně. Právě proto se mámy cítí tolik provinilé, když si mají najít čas jen pro sebe. Právě tehdy, když jsou příliš zodpovědné a čas pro sebe si nedělají, mají nejblíž k vyhoření a čas pro sebe nejvíc potřebují.

První důvodem, proč mámy potřebují volno bez dětí, je vyhoření. To, že rodina jede na společný výlet, například o víkendu, neznamená pro ženu volno bez dětí. Je to, vážení pánové, stejné jako kdybyste místo ve své kanceláři dnes pracovali na chodbě před kanceláří nebo v kanceláři svého šéfa. V podstatě žádný rozdíl. Stejně tak výlet s dětmi pro mámu pořád znamená muset děti sbalit, mít je na očích, starat se o ně, jen jiným způsobem. Vyčistit hlavu, to chce odpojit se od dětí, opustit jejich prostředí, vyměnit myšlenky, nebýt alespoň nějakou dobu v rodičovském módu. Spousta maminek v domácnosti uniká k alespoň nějakému vnitřnímu volnu prostřednictvím mytí nádobí, praní prádla, vaření jídla, uklízení bytu, ale to pořád není to správné volno. A to hlavně proto, že je to činnost pořád spojená s očekáváním. Očekává se, že to uděláš. Musíš to udělat. A hlavně, musíš to dělat dennodenně. Energii to nedodává, ale bere. A postupně to ústí v chronický stres, depresi, podrážděnost a další následky.

Druhým důvodem, proč mámy potřebují volno bez dětí, je sebeubezpečení, že to i bez ní všichni zvládnou. Víte, mnoho maminek se bojí nechat rodinu o samotě s pocitem, že to tatínek nedá, že děti budou plakat. Přitom naopak se mohou přesvědčit, že to prospěje vlastně všem. Že se na tatínka může maminka spolehnout. Že to není takový budižkničemu, který by neuměl s dětmi mluvit, jednat – možná to bude dělat jinak, po svém, ale i on potřebuje cítit důvěru, tak jako ji potřebují cítit děti, že to spolu s tatínkem zvládnou. I dětem to prospěje, aby se do budoucna nefixovaly jenom na jednu osobu v životě. Navíc to, že se partneři chvíli neuvidí, jen posílí jejich vztah. Budou se na sebe těšit. Oba. A to ani nemluvím o tom, že tatínek pochopí, co to je péče o děti. Naučí se něco nového, třeba i vážit si maminky za to, co všechno sama doma zvládá, když se tomu říká tak hezky „dovolená“.

Třetím důvodem, proč mámy potřebují volno bez dětí, je sebeuvědomění. Mámy totiž často v mateřských povinnostech ztratí samy sebe. Zapomenou, co JINÉHO je vlastně dělalo šťastnými, přestanou být tou ženou, která muže tolik přitahovala. Stanou se někým jiným, „jenom“ mámou. Už nevědí, co jim dřív dávalo energii, úsměv, sex-appeal. Ostatně, jenom mi ženy odpovězte: Kdy naposledy jste samy sobě udělaly něčím radost? Kdy naposledy jste dočetly svou oblíbenou knihu? Kdy naposledy jste opravdu dokoukaly svůj film, seriál? Kdy naposledy jste měly čas na svůj koníček? Kdy naposledy jste zkusily něco nového? Kdy naposledy jste si vyšly s kamarádkami a užily si obrovskou srandu? Kdy naposledy jste samy sebe rozmazlily? Kdy naposledy jste se mohly zaměřit na nějaký svůj osobní, opakuji OSOBNÍ cíl? Kdy naposledy jste svoje štěstí daly na první místo? Kdy naposledy jste se někdy ocitly úplně samy?

Víte, třeba na cestování je nádherné, že objevujete nejen jiná místa, ale hlavně samy sebe. Máte čas na své myšlenky, jste sobě nejlepším přítelem. Nesmíte na to zapomínat, na čas pro sebe.

Čtvrtým důvodem, proč mámy potřebují volno bez dětí, je, že ty děti vyrostou a Vy zestárnete taky. Není to Váš jediný úkol porodit a vychovat děti. Taky je důležité neztratit samu sebe. Až děti vyletí z hnízda, necítit se najednou prázdně, opuštěně. Navíc je důležité nebýt v očích dětí ten, kdo jim vlastně nikdy nedal vydechnout – od koho rády utečou. To je pak kruté.

Pamatujte si, prosím:

  1. Volnem pro sebe, milé maminky, nejen odpočíváte. Stáváte se tvořivějšími, vyrovnanějšími, spokojenějšími. Máte větší sebevědomí, rozhled, úsměv. Cítíte se být silnější, zdravější, a hlavně víc jako člověk. 
  2. Jste nejenom máma, ale i bytost, která se potřebuje na něco těšit. Nejen na volno bez dětí, ale i potom na ty děti. Změna je život, tak žijte.
  3. Umožněte Vašim mužům, ať pochopí, že je báječné zjistit, že „mám na úsměvu a štěstí své ženy sám zásluhu“. Že „nebýt mně, tak výjimečného chlapa, který se chvíli postará o děti, není ona v životě tak spokojená a naplněná“. Že „mohu ovlivnit, že se ke mně po návratu domů o to raději přivine a ocení mě za to, co není obvyklé, a právě to mě činí výjimečným. Přítelem.“

Jak společně zvládat těžkosti, které přináší život? Využijte knihu SPOLU.

Jak se přesvědčit, že jste potkali skutečně spřízněnou duši? Využijte knihu JáMy spřízněných duší.

Máte skutečného přítele ve svém partnerovi, rodiči, kamarádovi, kolegovi či někom dalším blízkém a záleží Vám na jeho síle v oslabujících chvílích, které tu a tam přijdou do života? Darujte mu pod stromeček unikátní vánoční SNÁŘ.

Ze všech uvedených publikací si můžete vytvořit i jeden balíček. Stačí ho poskládat v našem e-hopu.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart