Jak se přestat trápit tím, jak mě lidé vidí

Když mi bylo šest let a dva dny, šel jsem do první třídy. Jsem totiž narozený 30. srpna. V celé škole jsem byl nejmladší a nejmenší. Kdekdo mi to dával pocítit, včetně učitelů. A já jsem uvěřil tomu, že jsem přesně takový, jakého mně vidí: ničeho neschopný, ve všem poslední, navždy outsider. Jenže nebyla to pravda. Bylo to jen mé přesvědčení.

Kdo četl mou autobiografii DESET, ví, jak jsem se postupem let naučil vyrábět si sebevědomí. Jedna z maličkostí, která mi pomohla: Pochopit, že to, jak mě druzí lidé vidí, nemusí vyjadřovat realitu. Že do značné míry nemluví o mně, ale o sobě. Ostatně, věnoval jsem tomu i samostatnou knihu Čtyři prány štěstí, která pomáhá přepsat staré vzorce z dětství a pomoci s uzdravením takzvaného zraněného vnitřního dítěte, které v nás zůstává.

Dělá Vám problém tlak, posměch, pomluvy, kterým musíte čelit? Nebo jste už přesvědčeni o tom, že nejste dostateční, máte se změnit, být právě takoví, aby to ostatním více vyhovovalo? A položili jste si někdy otázku, jak se to ve Vás vzalo? Milada si ji položila. Ale přidala další otázky, na které stojí za to odpovědět. Milada mi napsala: „Petře, jsem rozvedená, ale to není hlavní problém, i když ten hlavní problém to vlastně vytváří. Trápí mě totiž, jak mě lidé vidí. Zatím jsem nepřišla na to, jak žít, aby mě lidé v práci nepomlouvali. Když odešel můj manžel, smáli se mi kolegové, ať se na sebe podívám, že taková žena nemohla svého muže vzrušovat. Když jsem se pak dala do pucu, zašla ke kadeřnici, kosmetičce, začala se vyzývavěji oblékat, řekli, že jsem jako šlapka a že muž ode mě odešel určitě proto, že jsem do větru a o dítě se nestarám. Strašně mě to mrzelo. A tak jsem začala chodit z práce dřív, abych byla s dítětem, ale oni mi řekli, že takto dítě neuživím, nevydělám si a jsem nezodpovědná. Ano, znovu jsem byla ta špatná. A když jsem tedy začala chodit z práce později, řekli mi zas, že jsem krkavčí máma a že je mi práce přednější než dítě. Co mám dělat? Vím, co mi nejspíš řeknete: Ať si neberu cizí slova osobně, že se beztak všem nezavděčím. Jenomže mě trápí to, jak mě lidé vidí.“

Každý všední den odpovídám na Vaše otázky ve svém podcastovém pořadu Řešidlo. Poslouchat mě můžete buď prostým spuštěním přehrávače mého hlasu (viz zlatý zobáček nahoře), anebo přímo ve vybraných podcastových aplikacích (do nich se prokliknete výše), kde můžete dostávat oznámení o každé nové epizodě.

Těm, kdo raději čtou, než poslouchají, jsou pak určeny knihy Řešidlo 1 a Řešidlo 2, obsahující přepis těch nejdůležitějších epizod. Ve zvýhodněné společné sadě jsou zde

Odpovím samozřejmě i Miladě, respektive všem tazatelům, které trápí podobný problém a píšou mi.

Základní dovednost: Rozlišuj

Jednou z hlavních dovedností, kterou potřebujeme ke šťastnému životu, je umět rozlišovat.

Například rozlišovat lidi, kteří nás pomlouvají, když mají důvod, od lidí, kteří nás pomlouvají bez ohledu na to, jestli mají důvod, a pak ještě lidi, kteří nás nepomlouvají, i když by mohli mít důvod.

Rozlišovat tyto tři skupiny znamená také uvědomit si, která z těchto skupin je pro nás nejdůležitější, a té věnovat svoji energii. Protože jak víte z mé knihy o karmě Cítit rozumem, myslet srdcem, na koho se soustředíme, z toho si bereme energii. Pokud se soustředíme na člověka, který nám chce dát negativní energii (rozmrzet nás), tedy připravit nás o pozitivní energii, tak nás z pozitivní energie vysaje a naplní nás energií negativní. A to je i případ Milady.

Neotevírejme se tolik lidem, kteří pro nás výměnou za naši dobrou energii mají jen svoji špatnou. Pokud se jim otevíráme, nedivme se, že se pak cítíme špatně.

Smiřte se s tím, že na světě prostě existují lidé, kteří nás pomluví, ať uděláme cokoli. Jsou-li rozhodnutí nás pomluvit, trefit se do nás, tak nás pomluví, důvod k tomu si vždycky najdou. A je důležité takové lidi potkat. Protože nám v takové chvíli dojde jedno: že bychom si nikdy neměli plést NAŠI osobnost a JEJICH pohled. Naše osobnost je NAŠE. Jejich pohled je JEJICH. Proč to zdůrazňuji? Protože v životě nezáleží ani tak na tom, co se díváte, jako spíše na tom, co vidíte. Já to objasním.

Kdo jsi versus Koho okolí vidí

Když se na Vás dívá někdo jiný, tak by měl vidět to, kdo skutečně jste. Jenže on to ve Vás vidět nemusí. On se na Vás může dívat a vidět někoho jiného. On se může dívat na dobrého člověka, který nechce ublížit, a přitom vidět potenciální nebezpečí – někoho, kdo by mohl ublížit. Bacha na něj. Proč to tak vidí?

Jeho pohled je JEHO. To znamená je ovlivněn JEHO životem, JEHO minulostí. Také je ovlivněnJEHO momentálními představami,JEHOmomentálními projekcemi,JEHOmomentálními pocity aJEHOmomentálními rozpoložením, které právě nyní má. Jinak řečeno: Když se na Vás někdo dívá přes černou punčochu (má špatnou náladu), tak vidí „černého člověka“, potažmo všechno v životě vidí černě. Vy nejste „černí“. Černý je jen jeho pohled, jeho chmury, jeho zkušenosti s lidmi. Zkrátka černá je ta pomyslná punčocha, ten filtr, přes který se dívá. Má-li někdo omezený výhled, přirozeně vidí omezený výsledek. Kdo se ve strachu dívá na komára, může vidět děsivý hmyz, nebezpečného upíra… Může udělat doslova z komára velblouda, i když žádný velbloud tam není, je tam jen komár.

Proto neřešme to, jak nás lidé vidí, co si o nás myslí, nebo jak se na nás snaží působit, abychom se sami cítili. Uvědomme si, že pokud v nás chtějí vidět dobrého člověka, tak ho uvidí. Pokud v nás chtějí vidět špatného člověka, taky ho uvidí. To znamená: Když nás budou chtít pomluvit, tak nás pomluví a důvod určitě najdou. A to bez ohledu na to, jak se chováme – ano, můžeme se chovat hezky a oni nás pomluví. Například: Můžeme převést stařenku přes silnici a oni začnou vykládat, že jsme vypočítaví a nechutní, protože určitě očekáváme, že nám odkáže dědictví. Ale pokud ji přes ulici nepřevedeme, důvod budou mít taky. I tam řeknou, že jsme vypočítaví a nechutní, tentokrát proto, že jsme se určitě ujistili, že je chudá a nic moc by nám neodkázala, a proto budeme u té silnice čekat na bohatší stařenku. Jak vidíte, není to vůbec o nás, spíše o závěru, ke kterému lidé chtějí dojít a jaký si už v hlavě předpřipravili.

Co je třeba o těch druhých lidech vědět

Ironií je, že čím víc se snažíme prokázat jim své dobré záměry, tím víc nábojů jim dáváme, aby nás srazili – pokud nám nerozumějí, pokud s námi nejsou kompatibilní, pokud jim vadíme.

A to je někdy celé vysvětlení: My jim vadíme. V čem, když se k nim nechováme zle? V čem, když se soustředíme na svůj život? V čem, když se snažíme překonat úskalí, která potkáváme? No třeba právě proto.

Možná jim, Milado, vadí to, že se dokážete o dítě postarat, i když oni prorokovali, že to nedokážete. Možná jim vadí to, že jste přestala být šedou myškou, když oni se posmívali, že jí jste a navždy zůstanete. A možná jim vadí něco úplně jiného, ale to vlastně není podstatné. Podstatné je, že JIM to vadí. Chápete? JIM.

Je to JEJICH problém, který souvisí s JEJICH myšlením, možná s JEJICH životem neboJEJICH rozpoložením. V psychologii obecně platí: Když lidé musejí řešit Vás, tak se zřejmě v jejich životě neděje nic zajímavějšího. Kdyby se totiž v jejich životě dělo něco zajímavějšího, tak by neřešili Vás.

A to je také řešení Vašeho problému, Milado: Snažte se o to, aby ve Vašem životě pokaždé bylo něco zajímavějšího než tito lidé, které nyní úplně zbytečně řešíte. Třeba ať tím zajímavějším je Vaše cesta. Nějaký Váš sen. Nebo Vaše dítě a jeho štěstí.

To si dejte do hlavy jako cíl a za tím jděte. Neplýtvejte svým časem ani svou energií na lidi, na kterých vlastně vůbec nezáleží a kteří nechtějí, ať jdete svou cestou, za Vaším snem, ať své dítě uděláte šťastným. Je toJEJICH věc, proč to nechtějí. Možná oni sami neumějí jít svou cestou, za svým snem nebo dovést své dítě ke štěstí. Aby ano, když neumějí dovést ke štěstí ani sebe…

Pamatujte si, prosím:

  1. Kdykoli Vás bude trápit to, jak Vás druzí lidé vidí, zamyslete se nad jednoduchou otázku: Co jsem schopen ovlivnit a co ne? Vy jste schopni ovlivnit to, co děláte nebo jak si v životě vedete. Ale nejste schopni ovlivnit to, jak to druzí interpretují či vyhodnocují. Příklad: Když budete úspěšní a šťastní, oni Vás možná budou pomlouvat. Ovšem pomlouvat Vás mohou, i když budete neúspěšní a nešťastní. Anebo naopak: Když budete neúspěšní a nešťastní, budou Vás plácat po zádech a říkat: Jen tak dál, Ty chudinko! Tak se mi to líbí! Není to o Vás, jen o nich.
  2. Neřešte, co chtějí druzí lidé – Váš úspěch, či neúspěch. Jejich přání neovlivníte. Ani to, jak se k Vám chovají. To si ovlivňují oni sami. Raději řešte to, co chcete Vy. To můžete nejen ovlivnit, ale i dokázat, ovšem jedině tehdy, pokud se na to budete plně soustředit. A ne se zbytečně soustředit na ty lidi, kteří naopak chtějí, abyste se nesoustředili na to, co je pro Vás důležité.
  3. Nemůžete ovlivnit, přes jakou punčochu Vás druzí lidé vidí. Nemůžete ovlivnit, jestli mají špatný den, špatnou náladu, špatné rozpoložení, špatnou minulost, prostě tu černou punčochu na očích, a proto vidí všechno černě a na všechny jsou nevrlí. Co můžete ovlivnit, je jedině Vaše vlastní punčocha. Sundejte si tu černou a začněte se usmívat. A sundejte si i tu růžovou, kdy si naivně a idylicky myslíte, že svým jednáním ovlivníte druhé lidi. Že když se na ně budete usmívat, oni se na Vás budou usmívat taky. Ne, to je iluze. A to právě proto, že si nesmíte plést Vaši osobnost a jejich rozpoložení. Tak jako si nesmíte plést své rozpoložení a jejich osobnost.

Jste až příliš ve vleku jiných lidí? Ovlivňují Vaše sebevědomí, cíle, životní cestu? Využijte mé knihy Čtyři prány štěstí (o důvodech, proč se necháme tak ovlivňovat a které mohou být v našem dětství nebo obecně minulosti + způsob, jak to vyřešit) a Cítit rozumem, myslet srdcem (o karmě, osudu, který si vytváříme, když se věnujeme nesprávným vztahům + způsoby, jak to řešit).

Přidat do balíčku si můžete také mou autobiografii DESET, kde ukazuji deset druhů životních ran a cesty, jak jsem se s nimi vyrovnal, respektive jaké doporučuje moderní psychologie.

Pokud kteroukoli z mých knih darujete člověku, na kterém Vám záleží, zvažte mé vlastnoruční věnování. Stačí do poznámky v objednávce vepsat křestní jméno této osoby (nebo Vaše, pokud je kniha určena Vám). Rád udělám radost. Ve všech mých knih můžete vybírat zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart