Proč mě střídavě chceš, a pak odkopáváš (a pak zase chceš a odkopáváš)

Každého prvně napadne: Mizera! Nebo: Potvora!

Zkrátka někdo, kdo si vzpomene na naši existenci jen tehdy, když cítí určitou potřebu – fyzickou nebo jinou. Ale jakmile tuto jeho potřebu uspokojíme, už se opět odmlčí. Jako pes, který se nažere, svalí do kouta a přestane štěkat. Než mu po čase slehne a začne znovu „tyjátr“ stylu: „Tolik Tě potřebuji! Stýská se mi! Kdy se uvidíme?“

Psychologie tomu říká vztah na střídačku. Dnes jo, zítra zase ne. Ale pozítří znovu jo. Možná.

Jak to pochopit? Jak to změnit? A opravdu musí jít jen o vypočítavého mizeru nebo potvoru?

Může, ale nemusí. Ukážu Vám ještě jinou možnost, s jakou se v Klubu Motivace setkávám velmi často (viz úterní klubové živé vysílání) a kterou popisuji od A do Z také v knize JáMy spřízněných duší. A to proto, že býváme na vážkách: Je to naše spřízněná duše, nebo není? A to podle toho, zda s námi momentálně je, či není. Pokud s námi totiž je, může se jako spřízněná duše zdát i chovat. Ale pak nastane obrat, jaký ostatně definuje ve svém dotazu, který mi dnes přišel, Lucka: „Petře, mám zvláštní vztah. Je jako tenká šňůrka, už byl snad desetkrát navázaný. On i já máme, syndrom napadeného psa‘. On po špatné zkušenosti nevěří ženám, já mám zase problém věřit mužům. Přesto jsme to chtěli spolu zkusit. Bohužel po celou dobu našeho vztahu se střídají dvě fáze. V první fázi je to skvělý partner, ve druhé strašný. V první je mi k dispozici pořád, tedy, i když něco potřebuji. Ve druhé naopak zavolá nebo přijede, jen když potřebuje on. V první je milý, ve druhé arogantní. Cítím, že má nějaký vnitřní problém, jenom nevím jaký. Naposledy mi řekl, že neví, jestli si nemá najít, jinou ženu na sex‘. A to jen aby mi ublížil. Přitom se mnou v lepších fázích tráví veškerý čas a nikdy o špatném sexu nemluví. Co se to děje?“

Každý všední den odpovídám na Vaše otázky mluveným slovem v podcastovém pořadu Řešidlo. Poslouchat můžete buď přímo v podcastových aplikacích (prokliknete se do nich nahoře), anebo pouhým spuštěním zobáčku přehrávače mé řeči (viz výše). Pro ty, kdo raději čtou, než poslouchají, je určena nápomocná kniha Řešidlo, obsahující přepisy nejposlouchanějších epizod. Víc o této knize zde. Odpovím samozřejmě i Lucce, respektive všem, které trápí podobný problém.

Projevy SAD směrem ven i dovnitř

Začnu tím, na co většina lidí zapomíná: Že syndrom napadeného psa má dva projevy. Jeden působí směrem ven, do okolí zraněného člověka, druhý směrem dovnitř, do přemýšlení tohoto člověka.

Pro ty, kdo neznají mou knihu JáMy spřízněných duší: Syndrom napadeného psa (zkratka SAD, vyjadřující Syndrom of Attacked Dog) zažívají lidé, kteří byli ve vztahu zraněni někým, od koho takové zranění nečekali. Výsledkem je šok. A v tomto šoku reakce na pudové, stresové bázi. Takový zrazený člověk se zachová podobně jako pes (odtud ten název), kterého páníček nečekaně zbije. Tento pes se stáhne, schová. Někam, kde mu NIKDO nemůže ublížit. NIKDO, zdůrazňuji. SAD se totiž projevuje tak, že tento zraněný (tvrdě ponaučený pes) se od té chvíle bojí ČLOVĚKA. Ne toho jednoho konkrétního (páníčka), který mu ublížil, ale od té chvíle ÚPLNĚ KAŽDÉHO člověka, kterého potká. A to proto, že svou negativní zkušeností se naučil, že člověku nemůže věřit.

V přeneseném slova smyslu na člověka: Muž se syndromem SAD (který byl drsně a nečekaně zrazen svou ženou) od té chvíle nevěří ženám a žena se syndromem SAD od té doby nevěří mužům. To je projev SMĚREM VEN, který lidé obvykle chápou. Ale pak je tu ještě projev syndromu SAD SMĚREM DOVNITŘ. A ten nesmíme přehlížet:

Člověk, kterého hodně zraníte, začne totiž přemýšlet nejen o svém okolí, ale také sám o sobě. Jestliže přestane věřit svému okolí, kterému předtím plně důvěřoval, může se stát, že přestane věřit i sobě. A vysvětlím proč. To napadení totiž ovlivní jeho sebevědomí. Tento zraněný člověk může mít pocit, že „neměl ten vztah pod kontrolou“. A logicky: Kdyby ho měl, nestalo by se to. Z toho pak plyne jeho přesvědčení, že zjevně „není dost dobrý na to, aby poznal (v tomto případě) správnou partnerku, které lze věřit“ nebo „aby si ji udržel“, „aby ho měla ráda“ a podobně. Zkrátka, od zranění začne mít pocit, že „možná sám nestojí za to“.

Co dělá zraněné sebevědomí

A to je jeden z důvodů, proč jsem psal vysvětlující knihu JáMy spřízněných duší: Abychom předčasně nelámali hůl nad člověkem, který má za sebou těžkou minulost. Přiblížím to:

Jakmile člověk, který prožil nečekané zranění, dospěje k pochybnosti, zda „vůbec stojí za to“, může se syndrom SAD projevovat jednak NEDŮVĚROU a OPATRNOSTÍ, což je ještě pochopitelné (jako pes, který po napadení jen pozvolna obnovuje svou důvěru k lidem), ale jednak také negativním způsobem – potřebou tohoto zraněného člověka nějak si KOMPENZOVAT zraněné sebevědomí. A toto je třeba správně pochopit: Někdo po svém zranění začne například střídat ženy, „kosit jednu za druhou“, ale ne pro sex, nýbrž pro něco mnohem důležitějšího – pro to následné ODKOPNUTÍ po sexu. Zraněný člověk se prostě může začít mstít druhým, například muž ženám, ale ne KVŮLI NIM, nýbrž KVŮLI SOBĚ. Takový muž se totiž může chtít ujistit, že JE SCHOPNÝ se ženy zbavit, že JE DOST DOBRÝ na to, aby ho žena prosila. Tudíž: Že to NENÍ JEHO CHYBA, že byl bolestně opuštěn, ale chyba té bývalé ženy, která ho hloupě zranila, hloupě opustila. Že „ona je ta nula“, ne on.

Proto v knize JáMy spřízněných duší z jistého úhlu pohledu varuji před navazováním vztahů s lidmi, kteří byli NEDÁVNO zraněni. Jestliže totiž NEMAJÍ DOSTATEČNĚ uzavřenou minulost, a to sami v sobě, pak se může stát, že také oni Vás zraní. Ale ne proto, že byste byli špatní, nýbrž naopak proto, že jste „až moc dobří“ a že můžete zraněnému člověku tohoto typu solidně sloužit jako fackovací panák – pro upevnění jeho vlastního sebevědomí.

Neodsuzujte ho, prosím. Uvědomte si, že on prostě chce nabýt pocitu, že má svůj život a vztahy POD KONTROLOU. Proto Vás může (i teatrálně) odmítat a následně Vás zase uprosit k návratu, pak Vás zase odmítnout, a pak zase přimět k obnově vztahu – ale to všechno proto, aby se SÁM PŘESVĚDČIL, že MÁ otěže vztahu ve svých rukou. Že NA NĚM je, jestli vztah bude pokračovat, nebo ne. Že „není žádný chudáček“, aby ho někdo mohl „jen tak opustit“, a že ten, kdo ho v minulosti opustil, je „pořádně hloupý, protože tady jiná žena/jiné ženy prosí na kolenou, abych se vrátil, a hned jak svolím, vztah se obnoví“. Ano, i takhle si někteří lidé vytvářejí iluzi své nepostradatelnosti, kterou někdo v minulosti poškodil.

A z toho plyne:

  1. Není to o Vás. Je to o něm. O bolesti z minulosti, kterou ještě nevstřebal. Je jako pes, který byl ošklivě napaden a když vidí dospělého s holí, zaleze. Ale když kolem půjde náhodou dítě a nabízí mu dobrotu, ten pes zavrčí a možná to dítě i kousne. Ne proto, že by dítě bylo špatné, ale aby pouze sám sebe přesvědčil, že se dokáže ubránit, že mu každý neublíží, že se jeho sebevědomí lepší a že už to má pod kontrolou.
  2. Komplikací je, že když tato přechodná (ubližující) fáze trvá až moc dlouho. Pak tento zraněný člověk stačí víc lidí poztrácet než získat. Ale to je koneckonců jeho osobní problém, který by měl řešit. Jak, tomu se věnuji právě v knize JáMy spřízněných duší.
  3. Dokud člověk dostatečně neuzavře minulost, tak žádná minulost v jeho případě vlastně neexistuje. To, co se děje, je pro něj pořád přítomnost: My jsme v jeho očích ten, kdo mu může ublížit a na kom se potřebuje vybít. Ano, i tak může vypadat vztah se stále zraněným člověkem, který svůj problém řeší negativně, destruktivně, nikoli konstruktivně.

Pod čarou: Kdo viděl mé úterní živé vysílání v Klubu Motivace, ví, že jsem takto zraněné lidi přirovnal ke štěněti, které má tržnou ránu za uchem. Není to jeho vina, ale toho, kdo ho zbil. A stejně tak není naše vina, když štěněti chceme pomoci, ale nevědomky se dotkneme právě nezahojené jizvy – a ten pes se ožene. To je důvod, proč zraněné lidi nesoudím za to, že se chovají negativně. Co jim vyčítám, je pouze to, že své negativní jednání neřeší. Že ve výsledku odhánějí od sebe právě toho, kdo jim je ochoten pomoci. Je to škoda. Pro ně.

Pokud Vás zajímá kniha JáMy spřízněných duší, více zjistíte zde. Včetně ukázky zdarma.

Další mé knihy pro řešení různých konkrétních problémů najdete pouze zde.

Pro vstup do Klubu Motivace se registrujte zde (členství FC Klub).

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart