Proč když Tě někdo zraňuje, neříká tím, kdo jsi Ty, ale kdo je on

Od ranního článku Proč ženy nejsou samy sebou odpovídám na dotazy typu: Jak tedy přijmout zraňující slova nebo činy?

Odpověděl jsem už v knize JáMy spřízněných duší. Na obsáhlém prostoru. Protože právě od lidí, které jsme považovali za spřízněné duše, bolí zraňování nejvíc. A navíc v nás vzniká přesvědčení: „Co když má druhý pravdu? Co když jsme opravdu přestali stát za lásku? Co když už nejsme nic – nejen pro něj, ale ani pro nikoho jiného?“

Zraňování tak může vést až ke ztrátě sebeúcty, sebehodnoty, sebelásky. Ostatně, jeden ze čtenářů, Michal, našel ještě jeden rozměr: „Petře, vybavil jsem si Váš včerejší podcast, kde jste vysvětloval, proč se neprosit o lásku. Problém ale může nastat ve chvíli, kdy se člověk prosí o lásku jednoduše proto, že je tak NAUČENÝ a VYCHOVANÝ – že když si ho někdo neváží, tak SE MÁ SNAŽIT, aby si ho vážit začal. Já to tak bohužel mám. Odmala mě rodiče vedli k tomu, abych se prosil o jejich lásku, abych si ji ZASLOUŽIL. Říkali: ,Když neuděláš tohle, nebudeme Tě mít rádi.‘ To mi zůstalo dodnes. Když mi partnerka byla nevěrná, JÁ jsem se cítil nedostatečně a měl jsem pocit, že o ni musím bojovat. Byl jsem přitom směšný. Ona mi zahýbala a já jí nosil květiny. Čím hůř se ke mně chovala, tím víc jsem se ve vztahu k ní snažil, aby byla šťastná. Nic mi pak nepomohlo tolik jako Vaše knihy. Přesto ten hlavní otazník zůstává: Proč si mě ona nezačala vážit, když jsem se k ní choval tak, že by si mě vážit přece MĚLA?

My versus oni

Odpověď, milý Michale, jste napsal už sám: Ona mi zahýbala a já jí nosil květiny. Co to znamená? Že to, jak jste se k ní choval VY, nemělo zjevně žádnou souvislost s tím, jak se k Vám chovala ONA. Když Vám ubližovala, Vy jste ji miloval. Kdyby Vám neubližovala, Vy byste ji taky miloval. Kdyby Vám přestala ubližovat, Vy byste ji taky miloval. Kdyby Vám nepřestala ubližovat, Vy byste ji pořád miloval. Z toho plyne, že bylo úplně jedno, jak se k Vám chovala ona. Vaše jednání k ní to nezměnilo. – Fixujte to, prosím.

A nyní se podívám zase na opačný pohled. Z její strany bylo úplně jedno, jak jste se k ní choval Vy. Ať jste se k ní choval milionově, nebo ne, její jednání k Vám to nezměnilo. Jak je to možné? Protože Vy jste se choval podle toho, jaký jste Vy, zatímco ona se chovala podle toho, jaká je ona.

Zkrátka, lidé se vždycky chovají tak, jak se chovat chtějí. Podotýkám: Chovají se podle toho, jací jsou oni, co je přirozené a normální pro ně. Aby změnili své chování, museli by změnit sebe. My je zvenčí nezměníme. My zvenčí prostě neovlivníme, aby si nás víc vážili, jestliže je pro ně normální si protějšku nevážit. A naopak, druzí zase zvenčí neovlivní nás, abychom si jich přestali vážit nebo přestali jsme je milovat, ať se chovají sebehůř. My je prostě dál milujeme, protože naše láska plyne z nás, ne z jejich chování.

Mnohokrát zažijete lidi, kteří beznadějně milují člověka, jenž lásku neopětuje. Ten protějšek se k nim může chovat sebehůř nebo sebelíp, je samotné to z pokračující lásky nevysvobodí.

Souvislost

Moje nová kniha JáMy spřízněných duší strhla lavinu Vašeho svěřování s tím, co všechno jste ve snaze potkat spřízněnou duši zažili. Kolikrát jste už věřili, že ji máte nadosah, a vyklubal se z toho hajzlík nebo potvůrka. Popisujete mi všechna zranění, která jste museli strpět, a nakonec dodáte: „Já hlupák. Proč jsem mu věřil? Proč jsem se tolik snažil? Proč si mě nevážil? Jsem k ničemu.“ Strašně mi to vadí a znovu se ptám:

Jak Vás vůbec napadá hledat souvislost mezi tím, kdo jste VY, a tím, jak se k Vám chová NĚKDO JINÝ?

Vaše důvěra vypovídá o tom, jací jste VY. Zrada Vaší důvěry ze strany druhého člověka vypovídá zase o tom, jaký je ON. I z toho plyne, že každý člověk se chová především podle toho, jaký je on sám a jak se chovat v dané situaci rozhodne, chce nebo musí. Jeho chování VŽDY vypovídá o JEHO způsobu myšlení, o JEHO momentálních emocích, které s ním cloumají, o JEHO zkušenostech, které potřebuje nabrat, o JEHO karmě, se kterou se musí vyrovnat. Jeho jednání je příběh JEHO výchovy, JEHO hodnot, ale taky JEHO dávných zranění, JEHO slabin, JEHO tužeb, JEHO potřeb, jeho… Mohl bych pokračovat nekonečně, ale to podstatné jsem už řekl mnohokrát. Klíčové slovo je: JEHO. Všechno je to JEHO osobností.

A proto z hlediska vztahů vůbec nezáleží na tom, zda VY jste dobrý člověk. Pokud jste, někdo to OCENÍ, jiný Vám UBLÍŽÍ. Někdo Vám POMŮŽE, jiný po Vás PLIVNE. Ano, každý se k Vám zachová JINAK, protože každý člověk je JINÝ, a to i když Vy pořád budete STEJNÍ. Ve svém posledním živém vysílání o orientačním reflexu jsem vyprávěl příběh kluka, který vinou svého doprošování a neopětované lásky skončil v nemocnici. Pokusil se o sebevraždu. Ve vysílání jsem popisoval, jak jsem ho dovedl k nemocničnímu oknu a spolu jsme sledovali žebrajícího bezdomovce. Ačkoli jen klečel a měl sepjaté dlaně, někdo ho bez zájmu obešel, někdo do něj kopl, někdo mu hodil minci, někdo na něj plivl, někdo s ním mluvil, někdo ho urážel – byl to pořád JEDEN muž a JEDNO chování, ale kolem něj co člověk, to JINÁ reakce. Protože nezáleželo na tom, jaký je on, reakce je vždy o tom, kdo reaguje. Ten říká, jaký opravdu je.

Pamatujte si, prosím, z tohoto Řešidla:

V mých knihách, zejména v JáMy spřízněných duší, to píšu podtržené červenou čárou:

  1. To, jak se k Vám lidé chovají, je JEJICH karma. Ale to, jestli se tím zabýváte nebo kým se obklopujete, je potom VAŠE karma.
  2. Pokud vedle sebe budete trpět hajzlíky nebo potvory, kteří Vám ubližují, tak ve výsledku to bude VÁS trápit, pokud si jejich jednání budete brát osobně, tedy když si JEJICH slova nebo činy budete zbytečně brát ke SVÉMU srdci, do SVÉ hlavy.
  3. Naučte se to ze svého srdce, ze své hlavy dostávat. Já tomu věnuji všechny své knihy – záleží jen na tom, v jaké konkrétní těžkosti se nacházíte. Jste uvnitř vztahu, který přestal fungovat? Jste už ven ze vztahu, který ve Vás zanechal špatné stopy? Ublížil Vám partner, rodič, dítě, někdo v práci, kamarád nebo úplně cizí lidé? Nebo si ubližujete dlouhodobě sami? Najděte si knihu, která odpovídá Vaší situaci. I podle toho, jestli ten druhý vůbec ví, jak moc Vám škodí, nebo jestli to dělá dokonce právě proto, že ví, jak moc Vás to bolí.

V přehledu mých knih naleznete i knihu Řešidlo, která je přepisem nejposlouchanějších odpovědí na Vaše nejčastější otázky. Pokud raději posloucháte, než čtete, proklikněte se pro další díly do podcastových aplikací (viz úplně nahoře). Pokud naopak raději čtete, než posloucháte, vše o knize Řešidlo je zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart