Tajemství co nejlepšího výkonu ve sportu aneb Mozek vítězů

Máte před sebou rutinní úkol, který byste běžně zvládli levou zadní, ale najednou máte strach?

Ten strach způsobuje, že cítíte stres, pochybujete o sobě, jste nejistí, nepřesní, tudíž to zkazíte?

Ubližujete pak sami sobě, jak jste mohli být „tak nemožní“? Spirála sebepoškozování se roztáčí ještě víc?

Ba dokonce tím víc, čím častěji ve svém okolí vidíte lidi, kteří tyto rutinní úkoly zvládají s přehledem?

S výkopem mistrovství Evropy ve fotbale se navýšil počet dotazů od amatérských sportovců. Muži nádherným gólem českého fotbalisty Patrika Schicka v zápase proti Skotsku nebyli jen nadšeni. Někteří z něj mají vrásky až trauma. Schick jim ukázal, co „oni sami nedovedou“ a „jak moc zaostávají“. Takto na to nahlížejí.

Dnes ale nebudu mluvit jen o sportu. Ačkoli to vysvětlím na příkladu sportu a hlavně fotbalu, pokusím se zobecnit myšlenky tak, aby pro Vás byly užitečné bez ohledu na to,
v čem potřebujete obstát.

Odrazím se od Tomášovy otázky: „Petře, jsem začínající profesionální sportovec. Podepsal jsem smlouvu, chci se víc prosadit v týmu a vůbec v kariéře. Pochopil jsem, že řada špičkových sportovců má mentální kouče. Co je učí? Proč například já dělám někdy školácké chyby, i když se v tom okamžiku velmi soustředím na to, abych žádnou chybu neudělal?“

Děkuji za všechny otázky, které mi posíláte. Moje odpovědi najdete v Řešidle, už více než tři sta epizod podcastů můžete poslouchat v aplikacích viz výše. Pro ty, kdo raději čtou, než poslouchají, vznikla stejnojmenná kniha Řešidlo. Obsahuje přepisy mých nejposlouchanějších odpovědí za poslední rok. Kniha je zde.

Umět co nejvíc, nosit co nejmíň

Když to velmi zjednoduším, rozdíl mezi mentálním a fyzickým koučem je v tom, že fyzický se snaží „napěchovat do sportovce co nejvíc“, zatímco mentální kouč naopak „odebrat mu co nejvíc“. Jinak řečeno: Fyzický kouč se snaží, aby sportovec nabral svalstvo, dovednosti, sebedůvěru, kdežto mentální kouč se v poslední chvíli snaží, aby V HLAVĚ SPORTOVEC NOSIL CO NEJMÉNĚ. A povím Vám proč.

Lidé jsou savci. V hlavě mají vlastně dva savčí mozky – mozek zvířecích savců, svých předchůdců, a mozek lidského savce. Mozku zvířecích savců se také říká tygří, je vývojově starší a reaguje na podnět jako první. Naproti tomu mozek lidský se nazývá rozum, reaguje až jako druhý, a to proto, že evolucí rozšířil původní mozek tygří. Podstatné je to, že OBA tyto mozky se rozvinuly ze stejného důvodu – aby zvířata, potažmo lidé jako vyšší forma savce, SNÁZE PŘEŽILI. Oba tyto mozky mají pomáhat v MOMENTU OHROŽENÍ. Jenže každý funguje jinak. A my jako lidé máme na výběr – můžeme podle situace zvážit, který lépe využijeme.

Výhoda a nevýhoda instinktu a rozumu

Tygří (zvířecí) mozek je založen na emocionální reakci na pocit ohrožení. Jinak řečeno: I my se chováme jako zvíře, jestliže nepřemýšlíme, jestliže nezapojujeme lidský mozek. A to nemyslím hanlivě.

My všichni dokážeme trpět kvůli emoci, která nás absolutně ovládne. Jsme například jako pes. Když na Silvestra začnou střílet dělbuchy, pes ihned cítí ohrožení, špatné emoce, které způsobí, že instinktivně, tedy NEPRODLENNĚ, uteče. Zaběhne se do kouta nebo pod stůl, tam se klepe strachy, není schopen jíst a pokouše, koho potká. Tak vypadá emocionální strach o život.

To je reakce, která ovšem tomu psu umožňuje přežít. Díky této reakci se pes ve šlamastyce zachrání spíše než člověk. Pes nepřemýšlí, jedná, a to bez ohledu na svou vůli. Instinkt je mocnější než jeho myšlení. Psovi nedává na výběr. Rozběhne psa bez rozmyšlení, a to UŽ V OKAMŽIKU, kdy „něco někde“ práskne. Pes ani neví, CO prásklo, nebo KDE prásklo. To není pro něj důležité. Instinkt prostě vykřikne: „Něco někde Tě ohrožuje. Mazej!“

Pes nemá rozum, tak jak ho známe ve své hlavě. Proto se chová někdy zdánlivě nerozumně. Na druhou stranu pro člověka není rozum vždy výhodou. Jestliže při práskání ran začne až moc přemýšlet, než něco udělá, může dopadnout hůř než pes, který instinktivně zmizí z místa ohrožení. Jinak řečeno: Pro člověka je rozum výhodou jedině tehdy, pokud se se svým rozumem naučí pracovat. A to je právě úkol mentálních koučů, například ve sportu.

Nabrat automatismy, zdravé instinkty

Dotaz zněl na sport, tak se budu držet sportu, ale podotknu, že následující věty platí o každé oblasti lidského rozvoje.

Budu-li se držet jen sportu: Všichni sportovci, kteří chtějí být úspěšní, TRÉNUJÍ. Proč to dělají? Pokud někteří sportovci přistupují k tréninku ledabyle nebo s odporem, pak často proto, že vůbec nechápou podstatu tréninku. Nejde o buzeraci. Jde o to, že při pravidelném tréninku se učí takzvané AUTOMATISMY.

Těmi se plní nikoli rozum, ale „tygří mozek“. Ty automatismy nabírá i pes. Každý rok o silvestrovské půlnoci (vrátíme-li se k příkladu) vlastně prodělává takový TRÉNINK, kdy při stále stejné situaci může pokaždé objevit a načíst JINÝ způsob, jak utéct nebo kam se schovat, respektive VYPRECIZOVAT stále jeden a ten NEJÚČINNĚJŠÍ způsob, jak utéct nebo kam se schovat.

Také sportovec, pokud má kvalitního trenéra, trénuje PRAVIDELNĚ, VARIABILNĚ (rozmanitě), ale současně S TAKOVÝM POČTEM OPAKOVÁNÍ, aby do svých „zvířecích“ instinktů dostal takové návyky, tedy automatické programy, které následně, až dojde k zápasu, NEPRODLENNĚ zafungují v kritické chvíli.

Jinak řečeno: Jde o to, aby rozum tohoto sportovec vůbec nemusel být zapojen. Aby nemusel přemýšlet a analyzovat, co se vlastně teď děje nebo stalo, a na fleku vymýšlet konkrétní řešení na míru. Ne, pokud sportovec trénuje podle modelu, který jsem uvedl, vstupuje do zápasu BEZ ROZUMU, s vypnutým lidským mozkem, a chová se vlastně „jako zvíře“.

To je důvod, proč pak vidíme vzdělané lidi, jak dělají nerozumné věci, za které se pak (až emoce vychladnou a zapojí se hlava) omlouvají. Jsou totiž (z hlediska optimálního výkonu) správně nastaveni na tygří mozek. Dokážou tedy udělat docela zvěrstva, ale stejně tak i pozitivní a pro nás smrtelníky nepochopitelné věci, kdy my jako přihlížející pak žasneme, co v takové rychlosti dokázal například fotbalista nebo hokejista VYMYSLET. Ale to je mýlka. Není to tak, že by přemýšlel VÍC, on nepřemýšlí prakticky VŮBEC.

Trénink v autě

Ostatně, víme to všichni. Lidský rozum je tvořivý, ale bohužel rychlostně (například ve vztahu k profesionálnímu sportu) pomalý. Proto se mentální koučové snaží o to, aby sportovec na hřišti myslel co nejméně.

Abychom si to uměli lépe představit, přirovnám to k jízdě autem.

Sedíme-li za volantem, nepotřebujeme přemýšlet o tom, jak se po tisící dostat stejnou cestou na stejné místo (do práce, na nákup). Vypneme hlavu, jedeme na autopilota.

Naopak, jakmile začneme za jízdy „vymýšlet“, že bychom dnes možná mohli jet jinudy, respektive v dopravní koloně začneme spekulovat, že by tahle fronta mohla být rychlejší, možná jste už zažili, že jste se nakonec daleko spíše svým rozhodnutím zdrželi, zasekli.

Tygří mozek zkrátka funguje efektivněji, máme-li načerpané dostatečné automatismy. A nemusíme chápat, PROČ tomu tak je, JAK instinkt funguje. Úplně stačí jenom DŮVĚŘOVAT přírodě, tygřímu mozku v nás, a VYUŽÍVAT ho.

Zkrátka a dobře, vrátíme-li se zpět do auta, když jedeme na DŮVĚRNĚ ZNÁMÉ místo, nemusíme vůbec přemýšlet o tom, kde zatočit nebo odbočit. Najednou se přistihneme, že jsme dojeli na onu adresu, a někdy si ani neuvědomujeme, jak jsme se tam vlastně dnes ocitli. V psychologii se tomu říká pohybové stereotypy, a platí nejen ve sportu. 

Mnohokrát najet

Ale – a to je důležité! – abychom „tam jednou mohli bezmyšlenkově dojet“, nejdříve se tu cestu musíme naučit, mnohokrát ji najet. Ve sportu tohle obstarávají právě tréninky. Jsou nejen pro udržení kondice, ale hlavně pro ještě rychlejší automatismy.

Mimochodem, nedejte se zmást začátkem, který je vždy těžký, zpomalený. Aby ne, když do něj promlouvá rozum. Jenže proces učení, nasávání nové dovednosti, probíhá právě rozumem. Jinak řečeno: Když se učíte něco nového, musíte PŘEMÝŠLET, vnímat nějaké „orientační body“, tak jako na té první nové cestě autem, když si potřebujete nějak „zapamatovat“, za kterým domem musíte odbočit, než opakováním naopak už vypnete rozum a zapojíte automatismus.

Zkrátka, než dosáhnete mistrovství, potřebujete tisíckrát zažít a zvládnout stejnou situaci. Potom, až se rozeběhne zápas, s lehkostí vypnete hlavu a všechno začne mnohem rychleji fungovat, protože práci převezme tygří mozek a jeho instinkty.

Proto se nebojte tréninků v jakékoli oblasti. Nic, co si tréninkem pravidelně připomínáte, se nemůže ztratit, a až budete potřebovat, začne to pracovat za Vás bez Vašeho rozumu. A pak budou všichni kolem žasnout, jak to, co jste předvedli, bylo „mimo jejich chápání“. A mají pravdu, protože to skutečně bude „mimo lidský rozum“, a to i ten Váš. Bude to jen automatický instinkt.

Pamatujte si, prosím, z tohoto Řešidla:

  1. Mentální koučové učí, jak toho mít v hlavě ne víc, ale míň, ba co nejmíň. U sportovních mentálních koučů je zažité pravidlo, že nejlepší je, když sportovec nemyslí vlastně na nic. (Jen si vzpomeňte, když jedete autem. Jakmile začnete během své automatické jízdy něco řešit, najednou telefonovat, tak svého autopilota narušíte a můžete daleko spíše udělat chybu. Zapomenete odbočit či odbočíte jinam, s někým se srazíte. A to ne proto, že byste nepřemýšleli, ale naopak proto, že jste přemýšlet o něčem začali.
  2. Tygří mozek jak ve zvířatech, tak v nás funguje nejlépe díky zažitým automatismům. Proto také, vrátím-li se ke sportu a konkrétně fotbalu, někteří fotbalisté na tréninku samozřejmě proměňují penalty a v zápase jim to nejde. Pokud totiž, když kráčejí při zápase k penaltovému puntíku, začnou AŽ MOC přemýšlet, tak jejich výkon a výsledek tím utrpí. Je totiž rozumem okamžitě napadne, že „teď nastala nějaká jiná, neočekávaná, nebezpečná situace“. Že to je „jiné než trénink“. To je průšvih. Ne, milí fotbalisté, je to STEJNÉ jako trénink.
  3. Lidský rozum je zkrátka typický tím, že si pokládá otázku: „Co bylo možné udělat lépe? Je to možné udělat ještě jinak?“ Čím déle o něčem přemýšlíme, tím víc možností nacházíme. A jestliže vyřadíme své úspěšné automatismy, tak to daleko spíše zkazíme. Proto až budete, drazí fotbalisté, kopat penaltu, nepřemýšlejte, jak to udělat jinak. Ale jak to udělat stejně jako vždycky. Pak to uděláte svým tygřím mozkem. Bezchybně.

Více v magazínu osobního rozvoje FC Premium, zejména dílech Proč neznám Tvoje Proč nebo Jak překonat pochyby. Rozvíjejte své dovednosti zde.

Knihu Řešidlo s mými odpověďmi na Vaše nejčastější otázky seženete pouze v našem e-shopu.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart