Jak po rozchodu najít sebe sama

Je to rok, co seděl v mé kanceláři a nahlížel na lásku matematickým pohledem. Říkal: „Než jsem vstoupil do vztahu, vlastně mi nic nechybělo. Byl jsem celistvý.“ Na papír napsal číslovku jedna.

Ano, byl JEDEN. Jako každý, kdo o samotě začne mít úsměv na tváři, je mu fajn, ale pak zjistí, že s druhým mu může být ještě líp. „Měla své nedostatky – hroutila se tam, kde já ne. A tak jsem ji podržel tam, kde by se ona sama zhroutila. A naopak – i já měl své nedostatky. A ona mě podporovala tam, kde jsem sám v sebe nevěřil. Spolu jsme byli ještě celistvější.“ Na papír znovu napsal číslovku jedna.

Ano, nebyli dva, ale tvořili JEDNO. Jednu dvojitou entitu.

Martin však za mnou přišel kvůli třetímu číslu. Rozešli se. Martin poťukával na první z jedniček. „Proč jsem se nevrátil do tohoto stavu? Jestliže odešla, proč nejsem zase celistvý a něco mi chybí? Jak je možné, že když nic na svém těle ani majetku nepostrádám, nejsem po rozchodu tím, kým jsem byl před seznámením s ní?“ Na papír napsal ono třetí číslo. Jedna lomeno dvě.

Ano, byl POLOVIČNÍ. Neúplný.

Stavěl to jako matematickou záhadu, přitom o žádný rébus nešlo. Ukázal jsem totiž prstem na druhou z jedniček. „Cítíš se poloviční proto, že se rozpadla dvojitá entita, které říkáme vztah. Zbyly po ní dvě poloviny.“ Ostatně, stačilo víc poslouchat své srdce. To krvácelo. Protože někdo mu chyběl. Někdo, na koho bylo už zvyklé. Někdo, po kom si zoufá.

V knize JáMy spřízněných duší vysvětluji, jak poznáme, že ten, kdo odešel, byl naší spřízněnou duší, a kdy nemáme přestat bojovat – kdy se máme setsakra snažit, abychom porozuměli důvodu jeho odchodu, příkopu, který nás (zatím) rozděluje.

Psychologie hovoří o pásmu odpojování (někde také odtrhávání) a třech fázích. Ale ty už znáte detailně ze stostránkové sebepročišťující učebnice Odpustit neznamená zapomenout.

Zlomené křídlo

Z okolí můžeme slýchat: „To bude dobrý.“ Ale ono to dobré není a nebude, dokud se budeme zdržovat v první fázi pásma odpojování, ve fázi bolesti.

Když pracuji s lidmi, kteří jsou zacyklení ve fázi bolesti, používám příměr k andělům: Člověk je jako anděl s jedním křídlem. Aby mohl vzlétnout a poznat nebe (vrchol vztahu), nutně potřebuje druhé křídlo – druhého člověka, ale ne ledajakého. Jen takového, který je ochoten a schopen synchronně mávat svým křídlem do jednoho rytmu. Jen tak se spolu posunou výš. Jakmile jeden z páru zájem na společném mávání ztratí, nebo jej odflákne, oba se zřítí dolů. A to bolí.

Přičemž ta bolest je pak dvojnásobná. Citová i tělesná. A je tím větší, čím výš pár spolu vystoupal, tedy z jakých nebeských výšin spadl. Jinak řečeno: Nic nebolí tak jako vzpomínky na časy společného štěstí v období osamělého neštěstí. To je podstata fáze bolesti, kdy si potřebujeme vyléčit zlomeninu svého křídla. Bez uzdravení s ním nelze s někým dalším plnohodnotně létat.

Ale jak? Co udělat pro to, aby fáze bolesti u nás byla co nejkratší? Jak se co nejdříve vrátit do celistvého bytí, i když s jizvou po neúspěšném vztahu?

Tak znějí dlouhodobé otázky vás, členů uzavřené skupiny. Opakovali jste je v úterním klubovém živém vysílání, a proto jsem se hned první následující klubový článek rozhodl věnovat tomuto tématu na přání.

Popíšu klasickou nápomocnou šesterku, tedy 3 x 3 postupy, jak pomoci svému srdci buď k obnově vztahu (jde-li o spřízněnou duši), anebo k definitivnímu odpojení (zejména přidá-li protějšek ještě další ubližující činy přes děti, přátele nebo rychle nabytý nový partnerský objev). Pojďme krok za krokem.

(Pokud jste členem uzavřené skupiny, prosím, přihlaste se. Pokud chcete být členem uzavřené skupiny a dosud nejste, prosím, zaregistrujte se. Budu se na Vás těšit také v nejbližším klubovém živém vysílání, již v úterý od 10.00, případně bude v uzavřené skupině dostupný záznam vysílání pro pozdější zhlédnutí.)

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Zvolte měnu
CZK Česká koruna
EUR Euro
Top
Shopping Cart