Proč chyba, kterou uděláme podruhé, už není chyba, ale rozhodnutí

„Odešla,“ řekl. A když viděl můj tázavý pohled, snažil se rychle přidat vysvětlení: „Udělal jsem totiž chybu.“

Jenže můj pohled se z tázavého změnil v nedůvěřivý. „ODEŠLA proto, že jste udělal CHYBU?“ Trpce jsem se usmál.

To ještě nevěděl, že řekl nesmysl. Proč by lidé odcházeli kvůli chybě toho druhého? My všichni jsme CHYBUJÍCÍ bytosti. Neumíme jednat BEZCHYBNĚ. Chybami se UČÍME. Chyby jsou podstatou lidského rozvoje a moudrosti. Nebýt chyb, nemáme zkušenosti; nebýt chyb, nevíme, co NEOPAKOVAT.

My všichni potřebujeme dělat chyby. Potřebujeme, aby nás bolely. Pak víme, že šlo o jednání, které zhoršuje náš život, které nás připravuje o blízké osoby, jež tímto jednáním zraňujeme. DÍKYBOHU za chyby, jedině tím, že je uděláme, víme, co už nikdy neudělat znovu. To je definice chyby – na křižovatce, kde jsme dosud nikdy nestáli, se vydat špatným směrem. Ovšem to, že jde o špatný směr, jsme nemohli vědět dopředu. My jsme se tím směrem nejprve potřebovali vydat, abychom zjistili, že jde o slepou, nesprávnou cestu. A že příště máme jít na opačnou stranu. To je chyba, která se mění v POSUN.

Ale muž, který seděl v mé kanceláři, nemluvil o TÉTO CHYBĚ. O něčem, co udělal poprvé.

Proto také hlesl: „No, já jsem tu chybu udělal vlastně VÍCEKRÁT…“

Ovšem TO chyba není. TO už je ROZHODNUTÍ.

A objasním proč.

Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Podruhé už totiž není stejná řeka ani Ty

Každý den čelím více než třem stům otázek, které mi adresujete. Založil jsem i uzavřenou skupinu, kde každý týden živě vysílám své odpovědi na konkrétní otázky (pro vstup do skupiny potřebujete registraci zde). Dvakrát týdně pak píšu speciální články na přání členů této skupiny a pro ně. Snažím se zprostředkovat návštěvu myšlení „těch druhých lidí“, pomoci s rozmotáním zašmodrchaných vztahů a hlavně s nápravou úplně zbytečných chyb, kterých se jeden či druhý dopouštějí. Porozumění rozdílu mezi chybou a rozhodnutím je stěžejní, abychom „s údivem“ nepřicházeli o lidi, kteří mají svou mez a nedávají nám nekonečně „druhých šancí“.

Jak porozumět těm, kteří opakovaně dělají to, co se nám nelíbí a na co je upozorňujeme?

A naopak: Jak porozumět těm, kteří „zničehonic“ přestali tolerovat jednání, jež tak dlouho „bez problémů“ snášeli?

Jak dát dohromady dvojici, která se zbytečně, ale fatálně rozpojila – kde zraněný už má problémy s opětovnou důvěrou?

Pojďme si tuto důležitou psychologickou látku na Vaše přání objasnit bod za bodem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Zvolte měnu
CZK Česká koruna
EUR Euro
Top
Shopping Cart