Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Od dnešního ranního článku Jak prolomit zeď mlčení a začít spolu znovu mluvit mi chodí příběhy Vašich „tichých domácností“. Některé končí otázkou: A mám vůbec chtít obnovit komunikaci? Bývají to totiž příběhy lží. Proto se ptáte: A proč vlastně tu zeď zbořit? Proč poslouchat zase nové lži?

S tím souvisejí Vaše další otázky: Může se lhář změnit? Může mu dojít, jak svým lhaním ubližuje člověku? Nebo je to jenom marnění času, čekání na zázrak, který se nestane?

Jeden z takových dotazů: „Petře, právě čtu Vaši knihu Dvanáct srdcí, kde se zabýváte lží a mimochodem píšete, že pravda vždycky vyjde najevo. Chtěla bych tomu věřit. Kde ale berete takovou jistotu?“

Ve světě, kde pravda je pořád vidět

Odpověď začnu otázkou:

Víte, na co dojede každý lhář?

Na to, že všechno, co říká, je jenom přetvářka.

A ta přetvářka je vidět.

Uvedu příklad: Lhář Vám něco slíbí. Například řekne, že se změní. Ale nikdy to neudělá. Nebo prohlásí, že to, čím Vám ublížil, nezopakuje. Ale zopakuje to, protože je lhář. Nebo se Vás snaží přesvědčit svými slovy, že Vás miluje. Ale neprokazuje to svými činy.

Jinak řečeno: On ANI NEMŮŽE dostát svým slovům. Na tom, že jim nedostojí, je založena podstata lhaní. Kdyby se – dle uvedených příkladů – skutečně změnil, kdyby skutečně přestal ve vztahu ubližovat, kdyby skutečně začal přinášet důkazy lásky, tak by i přestal být lhářem. Jenomže lhář nikdy nevydrží dlouhodobě dělat to, co slíbil.

Co chceš vidět Ty?

Z toho plyne: Vy tedy celou dobu víte, s kým máte tu čest. Máte to na očích.

Není to tedy tak, že lež jednou vyjde najevo. Je to tak, že lež dávno vychází najevo, či je dokonce zřetelná od samého začátku, kdy druhý jenom slibuje a nekoná. Kdyby totiž vykonával to, co slibuje, pak není lhář.

Kardinální otázka, kterou by si měl položit ten, který zřetelně čelí lži svého protějšku, je: CHCEŠ tu lež opravdu vidět? Nebo je Ti vlastně příjemněji ve sladké iluzi o tom, jak se ten druhý možná už mění, jak to tentokrát jistě už nezopakuje nebo jak Tě možná už zítra začne milovat a vážit si Tě?

Z toho vychází bohužel i bolestivá otázka: Kdo je vlastně ten, kdo chce žít ve lži? Nejsme to nakonec my sami, kdo v takovém vztahu chce zůstat a nevidět skutečnost?

Odpovězme si upřímně.

Energie nelže

Jak píšu v knize Dvanáct srdcí, lhář vždy nakonec dojede na svou přetvářku. Jeho činy se totiž rozcházejí s jeho slovy. Navíc lhář vnitřně VÍ, že nemluví pravdu. Vnitřně zná tento rozpor. A Vy ho můžete vycítit.

Důvěřujte více vibracím. Slova mohou lhát, ale energie nikdy nelže. Člověk může jednat v rozporu se slovy, ale nikdy nemůže vyzařovat jinou energii, než tu, kterou má v sobě.

Ukážu to na jiném příkladu: My všichni můžeme vycítit na lidech, kteří se usmívají, to, že ve skutečnosti nejsou v pohodě. Pak nám nezáleží na tom, co říkají, protože my cítíme, že nejsou upřímní, že je něco vnitřně trápí, že když dokola opakují „ale ne, všechno je v pohodě“, tak my prostě cítíme, že všechno v pohodě není. A když naléháme, tak oni se nakonec rozbrečí a všechno nám svěří. I tak lze navnímat energii, odlišnou proti slovům. Přetvářka je prostě jako náplast, kterou přelepíte místo svého zranění. Zvenčí to vypadá, že vše je v pořádku, ale pod náplastí zranění pořád bolí. A to je ta skutečná energie, kterou člověk vysílá. Ale pojďme zpátky ke lhářům.

Lhář nechce, ať vnímáš energii, ale ať vnímáš slova

Lháři právě proto odvádějí pozornost od své energie. Kladou důraz na svá slova, na sliby, na kecy. Ale když si zacpete uši, abyste neslyšeli, a pozorujete jen to, jak se tváří, jak jsou nejistí, jak těkají, jak se Vám ani nedívají do očí, když mluví, to znamená když odstraníte obsah jejich slov a vnímáte jen formu, tak najednou víte, že Vám lžou. A že na slovech vůbec nezáleží. Jinak řečeno: Když přestanete poslouchat lháře, jejich maska prostě zprůsvitní. Protože maska lháře, to jsou právě ta slova.

Zkrátka, lhář potřebuje, abyste poslouchali. A to hlavně tehdy, když ho přistihnete při lži. Zase žvaní. Dokonce víc než předtím. Jenom jinak.

Lhář se totiž nezmění. A když ho přistihnete, bude hledat jen jiné způsoby lhaní. Jestliže ten způsob, který jste už odhalili, použít znovu nemůže, bude hledat nějaký účinnější. To je všechno, co na svém jednání změní. Ale jako lhář bude pokračovat. Jen zkusí být ještě úspěšnější.

Pamatujte si, prosím:

  1. Lhaní je způsob myšlení. Lhaní není omyl, náhoda a chyba. Je to vědomé rozhodnutí člověka žít ve druhém souběžném světě, který si sám vytvoří.
  2. V tomto druhém vytvořeném světě je lhář dokonalý. Skutečný svět pro něj neexistuje. Jenže lhářův hlavní problém je ten, že skutečný svět existuje pro všechny lidi kolem.
  3. Je to jako v pohádce Císařovy nové šaty. Císař se přijde pochlubit svým poddaným, jaké mu ušili velkolepé nové šaty. Přitom před nimi stojí úplně nahý. Všichni to vidí, jen on ne. On je přesvědčený, že má – tak, jak ho napálili podvodníci s velmi jemným hedvábím – „šaty, jaké svět ještě neviděl“.

Kniha Dvanáct srdcí, která je o pochopení nedospělých projevů partnerů a vztahovém vyzrávání, je ZDE.

Pomohla by Vám i jiná moje kniha? Viz přehled Jak vybrat správnou knihu pro sebe.

© Petr Casanova