7 způsobů, jak se naplnit optimismem

Věřím v to, že všechno, co v životě potkáváme, je jako mince. Má to dvě strany, rub i líc. A jen proto, že v nějakém negativním rozpoložení, zaviněném vírem negativních emocí, se soustředíme na rubovou stranu, tedy na to, co momentálně nevychází, neznamená to ještě, že na tom, co prožíváme, nemůže být také něco dobrého.

Někdy stačí tu „minci“, tedy tu událost nebo okolnost, které čelíme, pootočit a podívat se na ni z trochu jiného úhlu, a zjistíme, že ta „mince“ opravdu má i lícovou stranu.

V mých knihách a audioknihách vysvětluji podstatu pozitivního myšlení, které je často mylně interpretováno. Někdo si pozitivního člověka plete se snílkem, idealistou, který na „minci“ vidí jen to dobré a nepřipouští si něco špatného. Takový idealista žije ve stejném omylu jako pesimista, který na „minci“ vidí jen to špatné a nepřipouští nic dobrého.

Být negativní znamená tvrdit: Na tom, co prožívám, nemůže být nic dobrého. Můj život bude už jenom špatný. Být idealistou naopak znamená prohlašovat: Na tom, co prožívám, nemůže být nic špatného. Můj život bude už jenom dobrý.

Být pozitivní znamená uvědomovat si OBĚ strany mince. Pozitivní mysl se totiž probouzí právě v těžkostech, když je člověk DOLE (rubová strana mince). Být pozitivní znamená v té chvíli PŘIPUSTIT, že na tom, co prožíváme, může být i něco dobrého, a že náš život nemusí být jen špatný. Být pozitivní znamená vyvíjet právě tu AKTIVITU, která obrací „minci“, abychom KROMĚ špatné strany toho, co se děje, dokázali vidět i stranu dobrou.

Hledej, najdeš

Když pracuji s lidmi, kteří jsou součástí uzavřené skupiny a cítí se dole, kladu jim na srdce, že pozitivní myšlení, jedním slovem optimismus, není vlastnost, ale dovednost, které se můžeme naučit. Že je to volba, kterou můžeme učinit v každém okamžiku.

Zdůrazňuji jim, že optimismus neznamená předstírat, že život má jen dobrou stranu, ale naopak v těžkých chvílích si připomenout, že má i dobrou stranu. Volba optimisty spočívá v rozhodnutí tu světlou stranu hledat.

Jen ten, kdo hledá, může najít. Kdo nehledá, nenajde. A hledat se vyplatí. Když ne pro nic jiného, tak pro své vlastní zdraví. Data hovoří jasně: Optimisté lépe zvládají stres i nemoci, déle žijí, a navíc se v těch delších životech cítí šťastnější a úspěšnější. A to ne proto, že by se jim dělo více toho krásného, ale oni si to krásné víc uvědomují.

Chcete také? Můžete začít klidně dnes.

Uvedu sedm základních vodítek, na kterých stavím i své knihy a magazíny, určené pro členy uzavřené skupiny. Popíšu je alespoň rámcově:

1. V každé těžkosti vidět klad

„Duhy vznikají z bouřek. Potřebují jen úzký paprsek slunce.“ Erich Maria Remarque

Za první světové války práskl ruční granát. V zákopu byli dva muži. Oběma výbuch utrhl končetinu. Zatímco jeden se v polní nemocnici týral, že přišel o ruku a již nikdy ji nezíská zpět, druhý byl vděčný za to, že přežil a stále má jednu nohu, se kterou se může naučit žít. První se utrápil k smrti, druhý o tom napsal knihu. Stal se velkým spisovatelem.

Optimista, tedy člověk s pozitivním myšlením, neignoruje problém, který vznikl či trvá. Ale uvědomuje si, že má dost vnitřních schopností nebo sil, aby se nevzdal naděje a věřil v obrat, v lepší stranu mince. Optimismus je základem sebevědomí a sebedůvěry, tolik důležité pro výdrž a dosažení pozitivních změn v životě (o tom je také každý magazín).

2. Očekávat nejen vzestupy, ale i pády, a naopak nejen pády, ale i vzestupy

„Buď připraven na nejhorší, ale mysli na nejlepší. To první vytváří pokoru, to druhé trpělivost. Dohromady se tomu říká optimismus.“ František Drtikol

Optimista nemusí mít objektivně lepší dny než pesimista. Mohou zažívat i úplně stejné věci, ale přesto mají subjektivně odlišné pocity. Ty vytváří jejich odlišný přístup, úhel pohledu.

Oba mají pravdu. Pesimista nelže, když říká: Tato mince má špatnou stranu. Nedodává však, že má i dobrou.

Moje kniha 100 nejkratších cest k Tobě vysvětluje, jak důležité je pro vesmír, přírodu i člověka samotného střídání cyklů. Jinak řečeno: Proč změna je život. Proč v pravidelném rytmu dýchá moře (příliv a odliv), svět (den a noc), zeleň (vadnutí, kvetení) – CO vlastně vytváří život.

Pesimista smutní, že po dni přijde noc. A má pravdu. Ano, je to svým způsobem realista. Ale stejně tak je realistou i optimista, když říká, že žádná noc není navždy, že zase vyjde slunce. Každá situace se změní. Musí. To je život.

František Drtikol, český klasik fotografie aktu, řekl: „Optimismus je vlastně smíření se se životem z té lepší stránky.“

3. Infikovat se od jiných

„Všichni bychom byli optimisté, kdybychom více mysleli na to, jak svůj život naplnit, a ne jenom prodloužit.“ Miroslav Horníček

Poslední rok posloucháme z médií, abychom se hlavně nenechali infikovat. Přitom nákaza není jen negativní pojem. Stačí se infikovat správným prostředím.

Psychologické statistiky tvrdí, že každý člověk je průměrem pěti osob, s nimiž tráví nejvíc času. V prostředí humoru a usměvavých přátel daleko lépe chápe, že optimismus je svým způsobem zvyk, naučený či převzatý. Pokud jiní mohou udělat něco pozitivního pro nás, můžeme i my udělat něco pozitivního pro ně. Pro to se pojednou rozlila taková vlna solidarity po celé zemi. Protože jedna jediná svíčka má moc zapálit tisíce druhých, aniž by tím poklesla intenzita jejího plamene.

4. Infikovat sám sebe

„Optimista dokáže cestovat ODNIKUD na NIČEM ke ŠTĚSTÍ.“ Mark Twain

V článku Na co myslíš, to se uskutečňuje aneb Jak funguje vizualizace jsem objasňoval, proč se stane průšvih tehdy, když ho očekáváme. Proč to není smůla ani jasnovidectví. Jakou roli v tom hraje naše vlastní myšlení, soustředění, zaměření.

Vytvářet svůj osud můžeme do značné míry ve zlém i dobrém. Není to náhoda, že úsměv v nás spustí biochemické reakce, které uvolní ty hormony, jež nás zalijí spokojeností, a že se aktivuje právě ta část mozku, která je pružná a kreativní.

Někdy stačí začít tím úsměvem, který projasní slzy. Nadějí, která zahubí zmar. Láskou, která nahradí mrzutost, hněv nebo nenávist.

I když si myslíme opak, vždy máme na výběr. A i když nemůžeme ovlivnit všechny okolnosti a události, svůj postoj vždycky. Jak uvedl Platon: „Co se stalo, to často nemůžeme ovlivnit. Náš pohled na to, co se stalo, ale ano.“

5. Dělat na tom, co můžeme ovlivnit

„Nestojím o pesimismus. Krade mi čas. Každou vteřinu mohu naplnit buď strachem, nebo nadějí. Ale nikdy ne obojím.“ Ernest Hemingway

Optimismus i pesimismus vycházejí z toho, co je, a konstruují budoucnost. Hemingway napsal: „Pesimismus je nepraktický. Nutí nás lpět na neúspěších, k nimž jsme ještě nedokráčeli, a snižovat úspěchy, kterých jsme již dosáhli. Proto v nás probouzí nerozhodnost, která vede k tomu, že od úspěchů dokráčíme k neúspěchům.“

Mnoho lidí nevěří v lepší budoucnost, a to vinou špatného pohledu na přítomnost nebo minulost. Přitom stačí změnit ten pohled a uvědomit si poklady přítomnosti i minulosti.

Soustřeďme se na to, co je v našich silách ovlivnit, a zvětšujme tyto síly. Ovlivníme toho pak mnohem víc. Budeme-li se soustředit jen na to, co v našich silách není, naše síly se vinou strachu a pocitů bezmoci postupně vytratí, protože nepoužité začíná zakrňovat.

Nedopusťme to.

6. Počítat také své úspěchy

„S každým zaměřením na neúspěch ztrácíš odvahu pro další pokus o úspěch. A naopak, s každým zaměřením na úspěch získáváš odvahu znovu uspět.“ Thomas Alva Edison

Miroslav Horníček jednou řekl: „Pesimista je slepý na jedno oko.“

Optimista používá obě. Samozřejmě vidí, že se v našem životě děje i mnoho špatného, ale také je schopen nadhledu, aby ocenil to dobré – to, co ze současného negativního výhledu zdánlivě vidět není. Optimista je schopen vyčistit si vlastní mysl od skepse a zlepšit své naladění prostě způsobem svého myšlení (na to se zaměřuje magazín).

Pesimista vidí v životním pádu negaci. Optimista si ale uvědomuje, že člověk, který po pádu vstane, je silnější než člověk, který nikdy nepadl. Proto vidí v problému příležitost.

7. Zaměřit se na příležitost

„Pesimista vidí v každé příležitost těžkost, optimista v každé těžkosti příležitost.“ Winston Churchill

Když člověk onemocní, dostává alespoň příležitost začít pečovat o zdraví a víc si ho vážit.

Když člověk přijde o někoho, kdo ho miloval, dostává alespoň příležitost hledat nové takové lidi a víc oceňovat každý okamžik s nimi.

Když je člověk opuštěn někým, kdo jeho lásku neopětoval, dostává alespoň příležitost potkat opačného člověka, který ho milovat bude. Stačí jen neházet flintu do žita a raději si uvědomit, že jestliže dokážeme milovat lidi, kteří nám lásku nevracejí, představme si, o kolik šťastnější budeme s člověkem, který nám lásku vrátí.

Každá mince má zkrátka dvě strany.

A optimismus znamená uvědomovat si obě, protože změna je život.

Chceme-li však změnu vidět kolem sebe, musí ta změna začít nejprve v nás.

Jak mohu pomoci?

  1. Každé dva měsíce vydávám magazín, zaměřený na zvládání jedné konkrétní dovednosti.
  2. Každý rok vydávám nejméně jednu knihu, zaměřenou na jednu těžkost vztahového života.
  3. Využijte pro změnu své energie uzavřenou skupinu, kde jsem nejen já, ale více než pět tisíc lidí, kterým záleží na dobré energii, a mohou Vám pomoci i svým vlastním příběhem (přístup do skupiny mají pouze členové registrovaní zde).

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart