Proč se po bolestné zkušenosti nebát znovu začít

Zažili jste bolest, konec vztahu, do kterého jste vkládali naděje?

Stalo se to už poněkolikáté?

Bylo těch ran už tolik, že se zdráháte začít ještě jednou?

Není divu. Někdo sice říká: Vstoupit podruhé do téže řeky. Ale já si myslím, že po bolestných zkušenostech dost dobře nejde podruhé vstoupit do téže řeky.

Po bolestných zkušenostech už totiž nikdy nejsme stejní my ani ta řeka, tedy vztah, byť by byl s úplně jiným člověkem.

To všechno dělá ponaučení.

Od vydání mého článku 10 upřímných otázek, které si polož, než definitivně ukončíš vztah mi adresujete své příběhy, v nichž právě po neúspěšných, někdy dokonce velmi toxických vztazích zaznívá slovo: STRACH. BOJÍM SE. Jeden z dotazů: „Petře, pročetla jsem dvě Vaše po sobě jdoucí vydání Vašeho magazínu, a to Odpustit neznamená zapomenout a Proč neznám Tvoje Proč. To první mi pomohlo odpustit, uzavřít svou minulost, to druhé zase přestat se zabývat člověkem, který mě bez vysvětlení hodil přes palubu, ale pořád se bojím začít nový vztah. Co když se to stane znovu? Co když opět investuji čas do člověka, který se poté ukáže jako mizera? Jak se zbavit toho strachu?“

Výhody bolestné zkušenosti

Předně, je dobře, když máte tento typ strachu.

Tento strach může být základním důvodem, proč právě Vaše příště bude lepší než předchozí vztah. Povím Vám proč.

Ten strach Vám totiž neustále říká: Dej bacha. Ten, kdo se na začátku tváří jako Tvůj nejlepší přítel a spřízněná duše, Tě může nejvíc zranit.

Člověk, který má tento strach, je obezřetný. Potřebuje opravdu hodně přesvědčit o tom, že může novému partnerovi důvěřovat, že jeho nový partner stojí za lásku, že jeho nový partner je schopen dát dokonce kopec lásky.

A nyní mi povězte: Co z toho považujete za špatné nebo nepříjemné?

To, že budete potřebovat hodně přesvědčit – to znamená HODNĚ HÝČKAT?

To, že protějšek bude muset napřed DOKÁZAT, že není žádný žvanil a že ovládá činy, nejen slova?

Ne. Tohle všechno je přece dobře.

Pokud nás někdo chce získat po bolestné zkušenosti, musí pro budování vztahu udělat mnohem víc, než když žádnou bolestnou zkušenost za sebou nemáme. A to také proto, že každá špatná zkušenost nám pomáhá nastavit si osobní mez.

Pokud nás v minulosti v jednání partnera něco hodně bolelo, už to nechceme opakovat. A když to nechceme opakovat, jako bychom nakreslili na zem čáru a řekli – komukoli, kdo s námi bude chtít vstoupit do vztahu – Tohle nikdy neuděláš. Pokud to uděláš, odcházím.

To je osobní hranice, které se říká také sebeúcta.

Každé zranění ve vztazích zkrátka pomáhá k tomu, že si člověk pak sám sebe víc váží. Už například nedává v příštím vztahu žádný bianco šek, že by předem věřil každému, naivně a bezhlavě. Ne, člověk, který prošel zraněním, je už opatrný. A to je dobře. A to všechno proto, že když začíná znovu, nikdy ne od nuly, ale od zkušenosti. Začíná mnohem dál. Už nikdy nedovolí stejné zacházení, jaké vedlo k jeho zranění. Proto se není čeho bát.

Je to podobné, jako když Vám někdo poškrábe ruku jen proto, že jste si ho pustili až moc blízko k tělu. Ten škrábanec bude důležitý pro celou Vaši budoucnost. Čím větší je nebo čím déle bolí, tím déle Vás chrání. Připomíná Vám totiž: Bacha! Ten, koho si pustíš příliš blízko k tělu, Ti může ublížit.

A tak ačkoli ten škrábanec bolí, zkušenost, kterou nám dává, nám do budoucna pomáhá, ne škodí. Právě proto, že už nechceme obnovit stejné zranění, posouváme mez své sebeochrany o něco dál. A teprve tehdy, když nás druhý opravdu přesvědčí, že není stejně zraňující jako předchozí člověk, že mu můžeme víc věřit, tak si ho možná pustíme víc k tělu. Ale – a to je důležité – nejprve musí přijít čin, kterým přesvědčí, že si důvěru zaslouží. Ne že mu naopak nejdříve dáte důvěru a on Vás tak zblízka zraní.

Proto se nebojte nových začátků. Nezačínáte od stejného místa, začínáte od zkušenosti. Ta Vás bude chránit. Uvidíte, že než abyste dopustili stejnou ránu, raději z toho vztahu vystoupíte. A že zůstanete jedině tehdy, když ten vztah bude stát opravdu za to. A to, řekl bych, není tak špatný výhled, co myslíte?

Pamatujte si, prosím, z tohoto Řešidla:

  1. Člověka nikdy nedefinují rány, které mu někdo uštědřil, ale zkušenosti, které díky těm ranám získal.
  2. Právě zkušenosti vytvářejí lidskou osobnost, opatrnost, ponaučení, moudrost.
  3. Ty jizvy, v přeneseném slova smyslu, jsou znamením jeho růstu. Vzpomínkou na rány, které sice tehdy bolely, ale současně jsou doživotním důkazem, co všechno člověk dokázal překonat a z čeho se dokázal ponaučit.

Magazíny věnované pozitivnímu uzavření bolestné minulosti a vyrovnání se s odchody protějšků bez většího vysvětlení najdete zde.

Procházíte problémem uvnitř vztahu? Využijte mé knihy. Každá je určena pro jednu fázi vztahového života. Více v přehledu Jak vybrat správnou knihu pro sebe.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart