Jak řešit sprostá slova u dětí

Nevíte, zda mlčet, nebo řvát? Nebo dokonce uhodit?

Zkusili jste kteroukoli z těchto variant – a nepomohla?

Zdálo se Vám, že aktivní reakcí spíše upozorníte děti na přitažlivost slova?

Ale mlčet taky nedokážete – co si pomyslí okolní lidé, když Vaše dítě mluví sprostě a jeho rodič JEŠTĚ KE VŠEMU nereaguje?

Když jsem knihu Spolu zaměřoval na konstruktivní řešení destruktivních situací, které ve vztahu mohou nastat, pochopitelně své místo měla i výchova dětí, respektive vzor, který jim svým vlastním příkladem dáváme. Proto se v Řešidle, kde odpovídám na nejčastější otázky, jež mi zasíláte, objevuje i téma dětí. Dnes díky tomuto dotazu: „Petře, lockdown je vážně šílený. Nikam nemůžeme, děti visí na počítači, z nudy hypnotizují už jen nějaká videa, kde jiné děti hrají střílečky, jsou u toho sprosté – a ta sprostá slova chytají i moje děti, a to různého věku. Co dělat s nadávkami u malých i větších dětí?“

Základní Proč

Přirozeně možná je celá škála reakcí – od mrtvého brouka, tedy předstírat, že jste nic neslyšeli, po trestání dětí za každé sprosté slovo. Ale já doporučím ještě něco jiného…

A začnu od hlavní otázky, která zní: Proč vůbec děti používají sprostá slova?

A začnu od nejmenších.

Hurá, umím něco nového!

U těch to totiž nemusíte řešit. Důvod, proč nejmenší děti používají nadávky, je ten, že jsou „jako lapač“. Ony lapají všechna nová slova z okolí, protože si přirozeně rozšiřují slovní zásobu. Tudíž jen opakují nová slova, která slyšely někde venku nebo v televizi.

Tyto nejmenší děti nemají v úmyslu někomu ublížit, někoho poškodit, ještě totiž nevědí, co konkrétního daná slova znamenají. Ostatně, možná jste si všimli, že je často užívají v úplně nelogických souvislostech…

Nicméně taky jste si možná všimli, že už nejmenší děti mají zvláštní talent vybrat z celé dlouhé šňůry nových slov, která z Vás létají, zrovna to sprosté. Třeba když se hádáte s partnerem. Vytýkáte mu spoustu věcí, vyslovíte nekonečnou řadu slov, a do toho jen jednou řeknete – například – prdel. A dítě opakuje právě to. Jako by tomu rozumělo…

Odpověď je ale prostá: Dítě vnímá energii.

Energie důrazem

Když se nad tím zamyslíte, všechna sprostá slova mají takové řazení písmen, že o sebe křísnou, potažmo přirozeně svádějí k daleko prudší dikci, ke zvýraznění. Proto právě sprostá slova v celé větě vynikají. A právě proto si jich děti všimnou.

A pokud chtějí „také být vidět“, používají je. Jinak řečeno: Používají právě ta slova, která tolik vynikají. Ale tím se dostáváme k poněkud větším než nejmenším dětem.

Tedy těm dětem, které MAJÍ POTŘEBU hledat slova, která vynikají.

S těmi doporučuji naopak mluvit.

Potřeba vymezit se

Větší děti, ale stále vzrůstem děti malé, totiž začínají zvolna nabývat rozum. Svůj rozum. To poznáte podle toho, že se tyto děti už vzpírají, automaticky nepřijímají to, co říkáte, příčí se stále víc. Cítí totiž, že s něčím nesouhlasí, potýkají se s vlastní identitou, tedy i se vzdorem. Tyto děti zvláště využívají energii slov. Povím Vám proč. Když se hádáme s partnerem, klademe emocionální důraz právě na ta slova, jimiž se vůči svému protějšku vymezujeme. Urážíme ho proto, že chceme říct: Já jsem TAKOVÝ, ale Ty jsi MAKOVÁ. Já jsem bílý a Ty černá. A děti, které nás pozorně poslouchají a učí se, si říkají: Aha, TAKŽE TÍMTO SLOVEM (jehož významovému obsahu přitom vůbec nerozumí) vyjádřím, že jsem jiný, silný, dej si na mě pozor. Začnou chápat slovo jako šifru, jako kód, jako symbol. 

A proto s nimi potřebujeme mluvit.

„Respektuji Tvůj nesouhlas, ale nerespektuji, když mě nerespektuješ“

S dětmi, které se vůči nám potřebují již vymezit, musíme vysvětlit toto:

Že samozřejmě vnímáme nějakou jejich nelibost, že ji tolerujeme, také že se klidně budeme s nimi bavit o tom, co jim vadí, na co mají jiný názor, tedy že to jsou parťáci v diskusi, ALE…

Nebudeme tolerovat používání „těchto konkrétních slov“.

Aby si děti uvědomily: Aha, takže když tohle budu říkat, druzí se mnou nebudou mluvit. Pokud chci, aby si mě druzí všímali, nemohu tato slova říkat, těmi se vyřazuji z diskuse.

Je to součást jejich přirozeného poznávání hranic v komunikaci, tedy obohacování jejich rozumu. Pochopme, že děti se teprve učí. Nemohou umět to, co se předtím nenaučily.

A pokud už mají rozum rozvinutý, takže rozumí i obsahovému významu sprostých slov, je dobré s nimi mluvit ještě víc. Ukážu jak, a to na velmi bizarním příkladu.

Špinavá a čistá slova

Aby děti přestaly určitá slova říkat, respektive se vůči nim aktivně vymezily, potřebují v první řadě pochopit PROČ. Proč to slovo říkat nemají. Proč si tak samy uškodí.

Například se u dětí úspěšně používá vysvětlení, že dané slovo je ŠPINAVÉ. Děti mají specifický vztah ke slovu špína. Vědí, že když mají špinavé ruce, nemají jíst, protože mohou být nemocné. Špína je symbol nemoci. A také nepatřičnosti. Má-li dítě špinavý obličej od zmrzliny, ostatní se mu smějí. Když si holčička vezme špinavé oblečení do školy, mezi čistými dětmi nechtěně vyniká. Je to „ŠPINAVÁ holčička“. Špindíra. A ta přezdívka jí už může zůstat. A děti rychle pochopí, že tohle s nimi udělají i ŠPINAVÁ slova, nejen věci. Prostě se „špinavými slovy“ jsou to ŠPINAVÉ děti. A nejen to.

Někteří lidé berou „špinavá slova“ jako způsob, jak ušpinit druhé. Ale dětem lze velmi snadno vysvětlit, že ŠPINAVÝMI slovy se SAMY ušpiní. A pro příklad nemusíme chodit daleko. Kdo se alespoň letmo zajímá o špičkový sport, toho ten skandál nemohl minout.

Jak ukázat hloupost

Nedávno hráli fotbalisté českého klubu SK Slavia Praha zápas ve Skotsku. Jednoznačně ho vyhráli. V posledních minutách bylo už rozhodnuto, zápas se dohrával. A právě v této době, nikdo nepochopí proč, jeden český hráč zašel za hráčem soupeře a pošeptal mu do ucha – prý – že je černý jako opice. Asi chtěl toho hráče tmavé pleti naštvat. Ale nedošlo mu, že ten soupeř je natolik chytrý, že to zveřejní. Že řekne do médií, co mu český hráč řekl. A ten je teď za hlupáka. Nejen proto, co primitivního prohlásil, když sama Slavia má řadu hráčů tmavé pleti. Ale hlavně proto, že TOMU ČESKÉMU HRÁČI nyní hrozí trest, ON může přijít o životní zápasy své kariéry. ON, ne ten soupeřův hráč. Navíc ON poškodil jak Slavii, svůj klub, kterému též hrozí trest a může přijít o historické zápasy, a ještě k tomu poškodil Čechy obecně, kteří teď ve světě mohou být bráni za rasisty. A co je nejméně pochopitelné, to všechno tento hráč dal všanc v situaci, kdy zápas byl dávno rozhodnutý. 

Všichni se ptají: Proč to udělal? Odpověď je prostá: Protože nebyl v pohodě se sebou. Nechal se unést emocemi. Nedokázal sám sebe ovládnout. A to je problém lidí, kteří se snaží druhé ponížit sprostým slovem. Oni dávají najevo, že sami nejsou v pořádku. Oni SAMI SEBE stigmatizují. Oni sami sebe nakonec nejvíc POŠPINÍ.

Mluvte o tom se svými dětmi. Žádné dítě na světě nechce být za hlupáka. A také žádný dospělý by se neměl chovat jako dítě. Protože děti z logiky věci ještě nevědí, co dělají a že dělají něco, co nakonec je samotné nejvíc poškodí. Buďme jim správným příkladem.

Pamatujte si, prosím, z tohoto Řešidla:

1. Děti mají vždycky důvod, proč říkají sprostá slova. Jsou-li větší, zajímejme se o to, jestli tím dávají najevo svůj hněv, svoje neštěstí, pocit, že jsou přehlížené, že si jich nikdo nevšímá.
2. Anebo zda nám dávají najevo, že jsou naším vlastním zrcadlem – když my sami používáme sprostá slova k tomu, abychom dali najevo, že jsme plni hněvu, neštěstí, že nás někdo přehlíží nebo že nejsme se sebou dostatečně emocionálně vyrovnáni.
3. Čistota je znamení síly a pořádku člověka. Ať už jde o oblečení, o život nebo o slova.

Více o mých knihách najdete ZDE.

Speciální detaily ke knize SPOLU najdete ZDE.

Rádi nejen čtete, ale i posloucháte? Využijte další díly mého Řešidla nebo archiv mých živých vysílání.

© Petr Casanova