Ještě jsem nepotkal silného člověka se snadnou minulostí.

Kdykoli mi někdo říká, že měl těžkou minulost, zajímá mě. Protože v těžkých překážkách, které člověk musí překonat, se skrývá jeho budoucí síla.

Jinak řečeno: Kdo zvládl těžkou minulost, je silný. Nicméně v dalším vztahu pak může rychle slábnout. Objasním to.

Je to jedno z hlavních témat mé knihy SPOLU. Umět vůbec pochopit zrod síly člověka – přes těžkost, ba slabost, kterou dokázal překonat. Ale ve vztahu mu to může být ke škodě. Proč?

Můžeš mi prominout?

Silný člověk – tedy ten, kdo těžkou minulostí zesílit, to nemá v dalším životě snadné. (I proto může dál sílit, anebo rezignovat.) Jiní lidé mu totiž jeho těžkosti – ať už vlastní chyby, či výzvy, které zdědil – připomínají. Nejčastěji jsou jenom sami slabí a chtějí mu odebrat jeho sílu, která jim vadí, která je provokuje, která je dráždí, protože oni by ve stejné situaci neobstáli. Vědí, že proti sobě mají slného člověka a oni jsou slabí, a ve slabosti nechce být nikdo sám. Proto chtějí vyrobit i z protějšku slabého člověka.

A tak těmto silným partnerům předhazují jejich minulost. Tu, která už neexistuje, která už byla překonána a vyřešena. Ale ti slabí chtějí, aby ožila.

Proto připomínají a zveličují dávné chyby nebo pády. Chtějí, aby druhý za stejnou chybu nebo stejný pád znovu zaplatil, respektive platil za něj pořád. I když už to dávno odpykal a vyrostl.

Jako ta žena… V uzavřené skupině, kterou jsem založil před dvěma lety a jejímiž členy je dnes více než pět tisíc lidí, se mi ozvala členka, která v minulosti „chybovala“. Až příliš totiž milovala muže, pro kterého by se obětovala. A tak mu nejen poskytla své peníze, ale také se zaručila za jeho půjčky. Poté, co se „milovaný muž“ upil k smrti, zjistila, že jeho dluh nebyl jediný a součet narostl do tak obřích výšin, že ho nebyla schopna rychle splatit běžnou prací.

A tak viděla jedinou možnou cestu – prostituci.

Relativně brzy udělala za temnou minulostí tlustou čáru. Tajemství si od té doby nesla jen v sobě – až do chvíle, než potkala muže, který se zdál dost silný na to, aby mu svou třináctou komnatu ve slabé chvíli a pod dojmem lásky otevřela. Mlčel. Ale semínko pochybností v něm od té doby rostlo po jednoduché linii „Kolik chlapů ji vlastně mělo?“ –> „Co když s tím nepřestala?“ –> „Co když si tajně dál s někým užívá?“

Zpětně litovala své upřímnosti, ale on to CHTĚL VĚDĚT. Ona NECHTĚLA ZAMLČOVAT. Zapomněla, že mnoho lidí po nás sice požaduje, abychom k nim byli upřímní, ale jen do chvíle, než skutečně upřímní jsme. Potom nás za tuto upřímnost trestají.

Jak to v sobě překonat?

Na jednu stranu ji miloval. Na druhou stranu jej sžíraly jeho vlastní představy a dedukce a neuměl jí prominout.

Také ona ho milovala. Ale ani ona nemohla svou minulost změnit.

Oba měli v hlavě zlé duchy, místo přítomností žili bolestnou minulostí. Když přišli za mnou, ano, potvrdil jsem, že minulost nelze změnit, je však možné změnit smýšlení o ní. Tak jako jsem už naznačil v magazínu Odpustit neznamená zapomenout.

Proč vlastně v sobě nebo v partnerském vztahu oživujeme špatnou minulost, která nelze opravit?

Proč v úzkostném rozpoložení nejsme schopni dát tomu, kdo se napravil, důvěru, pochopení, podporu, prostě lásku?

Proč máme sklon soudit druhé, aniž bychom jim porozuměli?

Každý týden připravuji pro členy uzavřené skupiny speciální články na přání. Jako dnes. Každý týden přidávám i speciální živá vysílání přímo uvnitř skupiny. Jako dnes.

Pojďme si tedy tuto problematiku objasnit krok za krokem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde