5 způsobů, jak se už nedat zneužívat

Máte dobré srdce? Rozdali byste se pro druhé? Výborně.

Potud je to v pořádku. Nebo snad chcete ještě něco dodat? Chcete snad dodat ALE…?

Tak ještě jednou: Máte dobré srdce, rozdali byste se pro druhé, ALE vadím Vám, že si toho nikdo neváží, že také někdo nepomůže Vám, že se obětujete jen pro druhé, ale nikdo se neobětuje pro Vás?

Tak to už v pořádku není. Znamená to totiž, že se svým dobrým srdcem spojujete špatné emoce. Možná si dokonce své dobré srdce VYČÍTÁTE! Nebo možná dokonce uvažujete, že by bylo „lepší“ být „větším hajzlíkem“!

Opravdu Vás tohle napadá? Tak je s tím nutné něco udělat. Ne být větším hajzlíkem, ale přestat se nechávat zneužívat. Že nevíte jak?

Tři seberozvojové knihy, 100 nejkratších cest k Tobě, Protože a Čtyři prány štěstí se na tuto problematiku zaměřují. Každá z jiného úhlu. První je o pročištění po rozchodu, o základním navrácení sebevědomí, druhá je o pročištění po těžkém rozchodu (například s manipulátorem), a tedy i o navrácení sebehodnoty, a třetí je o uzdravení minulosti, jež může sahat svými toxickými kořeny až do dětství (zraněné vnitřní dítě), a je tedy hlavně o sebelásce a sebepřijetí. Podrobněji o každé z knih píšu ZDE.

Jeden z typických dotazů, které mi adresujete do Řešidla: „Petře, připadám si k ničemu. Nevyšel mi už několikátý vztah, šťastná nejsem ani v práci. Tam už dlouho chodím jako první a odcházím poslední. Přitom si mě nikdo neváží. Stejné jsem to měla i ve vztazích. Dokonce ve vlastní rodině. Buď mám smůlu, nebo něco dělám na všechny strany špatně. Poraďte mi, jak si to v sobě nastavit tak, abych si nepřipadala všude jenom zneužívaná.“

Proč se to děje v různých vztazích

Ve své knize Cítit rozumem, myslet srdcem, která je o karmě ve vztazích (o tom, co nás konkrétní vztahy mají naučit), vysvětluji, že život je jako učitel. Opakuje nám látku, dokud ji nepochopíme. A jestliže se z chyb, které děláme, neponaučujeme, protože si je pořád neuvědomujeme, tak nám vrací, a to nejen v jednom konkrétním vztahu, také na různých úrovních vztahů, ty situace, které neovládáme – a ty nás pořád znovu bolí.

Ano, život je učitel, ale specifický učitel. Jiný, než jakého jsme poznali ve škole. Tam nám látku nejdříve vysvětlili, a pak nás z ní zkoušeli. Ale život nás nejdříve zkouší, a až potom nám látku vysvětlí. A to často právě tak, že tu lekci pochopíme až po několikanásobném opakování. Vlastně sami přijdeme na to, co děláme špatně. A pokud si připadáme ve vztazích zřetelně zneužívaní, to znamená, že si uvědomujeme, že děláme pro druhé lidi maximum, ale oni si toho neváží, pak máme většinou problém v pěti oblastech, a to:

První způsob, jak se nedat zneužívat, je mít svou mez. Mít svou osobní hranici. Je fajn, že do vztahů hodně dáváte. Ale pokud jenom dáváte, logicky přitahujete lidi, kteří chtějí jen brát. A pokud takové lidi přitahujete, pak musíte mít nějakou osobní mez, za kterou už nebudete dávat, protože jinak Vás ti lidé časem vysají, vyčerpají, zničí. Tudíž pokud jenom dáváte, musíte mít mez, neboť lidé, kteří jenom berou, žádné meze nemají.

Za druhé, netrpte žádné ubližování. Naučte se říkat NE. Lidé, kterým včas neřeknete DOST!, totiž budou automaticky pokračovat. Budou Vás zneužívat. Nepředpokládejte, že nebudou. Neočekávejte od nich nic, co by bylo normální pro Vás na jejich místě. Oni totiž nejsou Vy. Oni mohou být přesně opační než Vy. Tam, kde Vy byste skončili, oni začnou.

Za třetí, nesnižujte své nároky. Pokud jde o Vaše hodnoty, uvědomte si, co je pro Vás v životě důležité, kdy se cítíte šťastní a naplnění, a trvejte na tom. Samozřejmě, že Vaše okolí se ihned protřídí. Opustí Vás kdekdo, ale TO JE DOBŘE. Nesnížení osobních nároků přirozeně znamená přijít o člověka, který Vás nerespektuje nebo který Vám ubližuje, ale jeho odchod je ve výsledku VÁŠ ZISK, ne ztráta. Nepotřebujete KDEKOHO. Potřebujete člověka, který bude respektovat Vaši mez, CHRÁNIT Vás před bolestí, a ne ji způsobovat.

Za čtvrté, věřte činům lidí, ne slovům. Lidé toho naslibují, nalžou, nažvaní, ale jedině skutky nakonec říkají pravdu. Jedině činy nakonec říkají, jací Ti lidé SKUTEČNĚ jsou.

Za páté, když už milujete, milujte člověka, ne iluzi. Dávejte si pozor na pohádkové představy ve své hlavě, které ve skutečnosti vůbec neodpovídají realitě. Uvědomte si, že to, jak vidíte člověka, je dáno VAŠÍM srdcem, VAŠÍM přáním, VAŠIMI potřebami, VAŠÍM očekáváním, potažmo VAŠÍ vírou v jeho proměnu, která se však nikdy nemusí dostavit. Přestaňte žít v naivním snu, že ten, koho milujete, se jen kvůli Vám napraví. Právě proto, že při něm zůstáváte, on ví, že se napravovat nemusí. Protože když ho milujete a věříte v iluzi, neodejdete. A to jenom kvůli tomu, že ve skutečnosti žijete s iluzí, ne s člověkem…

Pamatujte si, prosím:

Nedat se už dál zneužívat, to mnohdy znamená udělat jeden okamžitý řez.

A to málokdo chce. Protože řez bolí.

Jenže já věřím v to, že je lepší jeden konec s bolestí než bolest bez konce. Taková bolest, kterou znamená pořád větší zneužívání.

Všechny uvedené knihy najdete pouze zde.

Potřebujete v sobě uzavřít minulost a vzpomínky na člověka, který ve Vás vyvolal pocit nedostatečnosti? Využijte magazín Odpustit neznamená zapomenout, který je na to zaměřený. Volné magazíny jsou zde.

Zajímají Vás moje odpovědi na nejčastější otázky? Další díly Řešidla můžete poslouchat nebo číst zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart