Proč lidé přestávají věřit vztahu, který je hezčí, než kdy zažili

Snažíš se být co nejlepším, nápomocným, milujícím, vždy transparentním partnerem, a přesto… cítíš, že protějšek o vztahu pochybuje?

Nezamlčuješ, nelžeš, komunikuješ, zajímáš se, plánuješ, a přesto… vnímáš, že protějšek ztrácí svůj tah, úsměv, stále více projevuje pochybnost, nejistotu, ba nedůvěru?

Nebo už i sleduje Tvůj telefon, stále méně se usmívá, zato více mračí, uzavírá se do sebe a Ty už tušíš, že něco visí ve vzduchu, nějaká jeho vnitřní konstrukce, domněnka, strach, které jsou však k smíchu, protože se ničeho špatného nedopouštíš… tak PROČ?

Můj ranní článek o 7 kapkách plnících nádobu bolesti vyvolal mnoho Vašich dotazů, které souvisejí s Vašimi osobními příběhy. Snažím se odpovědět na většinu z nich. Na jeden ale odpovím prostřednictvím Řešidla. Nejen autorce následujícího dotazu, ale všem, kteří ve svých vztazích zažívají něco podobného a neumějí si to vysvětlit. Onen dotaz zní: „Petře, vůbec nevím, jak mám pochopit to, že můj přítel nepřetržitě panikaří, sýčkuje, že od něj určitě odejdu, že je na světě spousta hezčích a bohatších mužů, že mu jistě budu nevěrná, že je to jen otázka času. Má obrovský problém se sebevědomím. Jak ho mám přesvědčit, že se to nestane? Proč mi tak nevěří, když mu k tomu nezavdávám důvod?“

1. důvod: Emoční zápis

Je to častý problém.

Někteří lidé jsou vnitřně přesvědčeni, že je zradíme, a to především tehdy, když už to zažili. Nemuseli to zažít s námi, dokonce to nemuseli zažít ani na vlastní kůži, mohli jen téma rozpadu nadějného vztahu určitým bolestným způsobem někde slyšet či vidět.

A pokud se jich ten zážitek emočně dotkl, pak se do jejich citové paměti vyryl takzvaný emoční zápis. Ten emoční zápis, kdybychom si ho představili jako uloženou esemesku, mohl znít například takto: Když je vztah moc hezký, není to skutečnost, je to jen iluze.

To mohlo být poselství, které si odnesli ze své minulosti nebo z cizího příběhu, který je zabolel u přítele, kolegy nebo i v televizním seriálu. Na původu nezáleží. Důležité je, co tento emoční zápis od té chvíle vypráví: Máš hezký vztah? Co když je to iluze? Co když zdánlivé milující chování Tvého partnera je jenom maska, pod kterou se ve skutečnosti skrývá podvádění, neupřímnost, faleš? Co když to přijde, anebo co když se to už děje, tedy co když Ty jenom marníš čas ve vztahu, který spěje ke zhroucení?

2. důvod: Strach silnější než rozum

Když náš partner něco tak bolestného osobně zažil, slyšel nebo viděl, když mu byl tento příběh sugestivně podán tak, že si položil otázku CO KDYŽ (se to stane/děje i mně?), je možné, že se emoce proměnila ve strach. Respektive v jeho přesvědčení, uvěření, že by měl být obezřetnější, protože se to může stát každému (princip televizních seriálů nebo reality show). A výsledkem může být myšlenkový závěr, že když je vztah moc hezký, je to vlastně nebezpečné, protože to možná je jenom iluze.

A tak ve chvíli, kdy je náš vztah nádherný, může náš protějšek paradoxně tím víc bít na poplach. Pochybovat, bát se, a adekvátně svým negativním emocím začít měnit chování vůči nám. Místo aby nám o to víc věřil, neboť si to svým perfektním přístupem ke vztahu zasloužíme, on se naopak začne mračit. Někdy dokonce i couvat. Protože právě tehdy začne mít strach, že se naplní přesně to, co buď už sám zažil, nebo to někde slyšel, viděl.

3. důvod: Sebenaplňující vazba

Takový toxický emoční zápis, který se mohl vrýt do hlavy našeho partnera i bezděky, jen zasetím semínka pochybnosti jinou osobou, dokáže potom zničit vztah bez ohledu na to, jak se chováme. Začne totiž takzvaná sebenaplňující vazba, kdy soustředění našeho partnera směřuje k tomu, aby nás přistihl – aby se potvrdilo jeho přesvědčení. Tehdy se aktivuje takzvané selektivní vnímání, kdy ze všech vnějších podnětů přijímá jen ty, které odpovídají jeho utkvělé představě Partner mě opustí, nebo ty vnější podněty, které této představě neodpovídají, si ve své mysli vyhodnocuje tak, aby představu potvrdily.

Je tedy jedno, co děláme. Vždycky jsme v jeho mysli vinni (viz příklady utkvělé žárlivosti v Rozum versus emoce aneb Co o nás říká strach). A já uvedu ještě jiný příklad:

• Představme si, že se chováme jako normální člověk, to znamená jako každý člověk chybujeme. Například tak, že nám v hádce občas ujedou nervy a zahrozíme: S Tebou se nedá domluvit. To v osobě s takto negativním emočním zápisem ihned rozezní alarm. V hlavě píská: Aha, už je to tady! Můj partner už hledá, co mi vytknout, kvůli jaké zámince odejít. No jo, já věděl, že náš vztah nevydrží.

Čím je tento mentální postup nebezpečný? Že partner s negativním emočním zápisem pak místo toho, aby řešil problém (například komunikační, kvůli kterému se s ním nedá aktuálně domluvit), už ve své hlavě řeší rozchod, případně porozchodové uspořádání (Která skříň patří mně? Mám tyhle utěrky nechat svému protějšku? Ke komu půjdu?).

Ale stejně to v jeho hlavě zafunguje, i když žádnou chybu (v hádce) neuděláme. Znovu uvedu příklad:

• Čím hezčí a takřka bezchybnější bude náš vztah, čím víc budeme plánovat a uskutečňovat krásných společných okamžiků, tím větší může být úzkost člověka, který má v sobě špatný emoční zápis. Jestliže je vnitřně přesvědčen, že přece žádný vztah nevyjde a že když se víc zamiluju, tak mě to pak může o to víc bolet, vede pak jeho soustředění spíše negativním směrem: Právě proto, že je to moc krásné, já se nesmím zamilovat, já s tím druhým nesmím mít děti, protože pak by mě to o to víc bolelo.

I v tomto opačném případě nositel negativního emočního zápisu v citové paměti vlastně sabotuje vztah. Nebuduje. Bojí se. A výsledek? Trvá-li to příliš dlouho, ba dokonce když cítíme, že se to zhoršuje, tak si dříve nebo později můžeme opravdu říct, že s takovým sabotérským partnerem prostě vztah budovat nechceme, respektive nedokážeme. A tak navrhneme rozchod. Ale pointa je v tom, že náš partner si následně oddechne a smutně pokývá hlavou: No jasně, došlo na moje slova. Žádný vztah nevydrží. I sebekrásnější. Ba naopak: Když je to moc krásné, je jasně vidět, že je to jen maska. V tomto se ujistí.

A tak se naprosto mylné přesvědčení člověka nakonec stane skutečností.

Předpoklady řešení

Ve své nové knize SPOLU vysvětluji, že každé chování člověka má svůj důvod a příčinu. Že jedině s odstraněním této (vnitřní) příčiny zmizí také (vnější) následek, kterým se tato příčina projevuje ve vztahu. V knize ukazuji, jak s tímto partnerem pracovat, aby se rána z minulosti uzdravila a emoční zápis vymazal.

A podotýkám: Přemýšlejme více o tom, co si pouštíme do hlavy. Jaké seriály, jaké reality show, jaké drby a konstrukce, protože to všechno potom vytváří naši NORMU. Co denně vidíme, co denně slyšíme, to automaticky absorbujeme do našeho postoje, protože naše myšlenky, víry a přesvědčení ovlivňují naše chování. Čemu jsme dennodenně vystaveni, to se pro nás stává NORMÁLNÍM. Protože co bolestná událost, ať skutečná nebo vylhaná, to možný emoční zápis.

A tak dávejme bacha na to, jaké myšlenky si pouštíme do hlavy. Jestli chceme mít dobrý vztah a dobrý život, pouštějme si do hlavy ty příběhy, kde lidé problémy zvládají, kde se v těžkostech nevzdávají, kde pořád hledají dobré cesty. O tom je celá kniha SPOLU.

Pamatujte si, prosím:

• Myšlenky dělají člověka. Jinak řečeno: Jaké má člověk myšlenky, takový je pak sám. Například bojácné myšlenky dělají bojácného člověka. Nebo statečné myšlenky dělají statečného člověka. Položme si otázku: Co chceme my? Jaké myšlení? Jaký život? Jaké zdroje tedy hledat?
• Vím, že se negacím nevyhneme. Učme se ale odlišovat fikci od reality, anebo svou minulost od přítomnosti, anebo toho člověka, který nám dříve ublížil, od jiného člověka, kterého máme teď po svém boku a možná vůbec ničím nám neubližuje. Nepaušalizujme. Noví lidé nemohou za ty staré. Naopak, noví lidé nám mohou pomoci uzdravit ty rány, které způsobili ti staří.
• Vkládejme si do hlavy dobré myšlenky, naději, ponaučení, těšení se. Naše myšlenky vytvářejí náš život. Jinak řečeno: Náš život není to, co je kolem nás, náš život je to, co je v nás.

Knihu SPOLU můžete koupit pouze zde.

Další mé knihy, zaměřené na zvládání těžkých situací, naleznete zde.

Chcete být součástí uzavřené skupiny, kde nejen diskutujeme konkrétní problémy a jejich řešení, ale také kde pravidelně živě vysílám a zodpovídám Vaše dotazy? Přístup získáte registrací zde.

Zajímají Vás moje odpovědi na Vaše dotazy? Další Řešidla můžete číst či poslouchat zde.

© Petr Casanova