Kde poslouchat náš podcast?

Spotify
iTunes

Záleží Ti na vztahu.

Chceš lásku dostávat.

Chápeš, že vyvážený vztah nepadá z nebe – že se musí vytvářet.

Chápeš, že než dostaneš, musíš někdy napřed hodně investovat.

Ale… i když dáváš, pořád nedostáváš.

Co teď?

Opravdu myslíš, že je především čas přemýšlet, co děláš špatně, nedostatečně?

Čeho ještě dělat víc?

Proč alespoň trochu nedostáváš, když už dlouho a hodně dáváš?

Když jsem psal svou novou knihu SPOLU, měl jsem před očima nejen ty páry, které SPOLU chtějí vytvářet lepší vztah, ale také ty „páry“, kde buduje jen jeden z partnerů.

Kniha SPOLU se nečte lehce. Vypráví totiž mimo jiné o tom, že vztah nemůže vybudovat jeden člověk. Umožní tedy i těm, kdo sice jsou „ve vztahu“, ale sami, pochopit, proč jejich vysněný vztah nefunguje, co skutečný vztah potřebuje, a to z OBOU STRAN.

Ano, kniha SPOLU je čtení i pro ty, kteří ve vztahu osaměli.

Každý den dostanu v průměru tři sta otázek, na které očekáváte odpověď. Není v mých silách ani časových možnostech odpovídat každému zvlášť. Snažím se poskytovat svoje pohledy na konkrétní okruhy dotazů prostřednictvím každodenních článků, pravidelných magazínů, knih, živých vysílání a podcastů. Každý všední den můžete poslouchat moje odpovědi na nejčastější otázky v pořadu Řešidlo, přehrávač mé řeči je nahoře, anebo můžete mou odpověď číst – jak je Vám příjemnější. Dnes na tento dotaz: „Petře, byla jsem týraná po celé dětství. Když jsem se osamostatnila, rodina začala ubližovat mému dítěti. Nechápu, jak to mohu dopustit. Mám-li definovat sebe, cítím celý život cejch černé ovce, označené, vydělené ze stáda. Když jsem byla holčička, otec vůči mně velmi zhřešil. Přesto, když měl nyní narozeniny, koupila jsem si šaty a chtěla mu poblahopřát, ukončit už to jeho zacházení. Řekl, že mě tam nechce. Proč mám potřebu udržovat s ním vztah? Proč mě bolí, že to nejde? Jak je možné, že mi chybí a já jemu ne?

Proč hledáme štěstí tam, kde jsme ho ztratili?

Začnu zeširoka.

Zdravý vztah, tak jako zdravý život či zdravá životospráva, je o vyváženosti. Zdravé je zkrátka to, kde příjem rovná se výdej. Zdravý vztah je tudíž ten, kde oba přibližně shodně dávají a přijímají, a toto platí ve všech rovinách vztahu. Například i u řešení problémů. Představme si v tomto smyslu dva sousedy, kteří spolu mají vycházet. Je dobré, když se scházejí u branky v plotu, spojujícím jejich pozemky. Tehdy se totiž vždycky „potkají na půli cesty“. (Tak se v psychologii vysvětluje kompromis.)

Kdykoli je vztah nevyvážený, nedělá nás šťastnými. Byť navenek lze předstírat, že nám jenom dávat nevadí, vnitřně je to horší: víme, že hodně dáváme a málo dostáváme. Toto objasním: Samotné dávání by nám vadit nemuselo, ale tlačit nás může vědomí, že málo dostáváme. Z toho plynou otázky: Ksakru, proč málo dostávám? Proč mi ten druhý nevěnuje víc času, lásky, energie?

Jakmile odpověď, která nám vytane na mysl jako první, zní: Asi pro druhého nejsem dost dobrý, pak tneme do živého. A špatná emoce, kterou v souvislosti s tímto uvědoměním cítíme, může být dána právě nevyváženým vztahem. A pozor, mluvím jak o příčině, tak o následku. To znamená, že fakt, že se necítím dost dobrý, může být následkem nevyváženého vztahu, to znamená nevyvážený vztah způsobuje, že se necítím dost dobrý, ale také to může fungovat naopak: můj pocit, že nejsem dost dobrý, je příčinou nevyváženého vztahu, tedy můj pocit vytvořil tento nevyvážený vztah.

Vysvětlím to.

Proč cítíme dluh, když přeplácíme?

Lidem, kteří si emočně velmi libují v nevyvážených vztazích, se říká manipulátoři. Oni žijí z energie těch, kteří jenom dávají. Sami manipulátoři nic dobrého druhým nedávají. Jedině nenaplněné očekávání, zklamání, bolest. Za to dostávají lásku.

Jak toho dosahují? Vytvořením syndromu hladového srdce.

Jak popisuji v knize Čtyři prány štěstí, která ukazuje, jak snadno můžeme přijít o sílu a sebevědomí ve vztazích, platí, že pokud nedostávám od konkrétního člověka lásku, avšak druzí lidé ano, trápí mě to. Stejně jako když nedostávám od konkrétního člověka lásku a dříve jsem ji dostával. Ptám se pak: Proč? Proč (už) mi lásku nedáváš?

V případě, že od svého protějšku slyším argument: Protože (už) nejsi dost dobrý, protože (už) mi nedáváš dost lásky, tedy: musíš mi dávat víc, a pak možná budeš (zas) dostávat moji lásku, pak je to manipulace, která zdánlivě nabízí řešení, ale ve skutečnosti ne. Ve skutečnosti totiž náš problém naopak umocňuje. Protože i když tomuto příjemci naší lásky dáváme pořád víc, i když mu dávno dáváme své maximum, manipulátor dál říká: Ale mně to nestačí! Pro mě pořád nejsi dost dobrý! Tudíž: Lásku si stále nezasloužíš!

Tento druh manipulace (vyhladovění srdce) se vytváří zejména v dětství. Dítě totiž věří, a to přirozeně a bezvýhradně, svému okolí. A navíc – proč by nevěřilo, že není dost dobré?

Proč si nedáme vymluvit, že „ještě nejsme“ dost dobří?

Hypoteticky by dítě si sice mohlo říct: Já ale jsem dost dobré, to jenom druhý to nevidí.

Ale když současně sledujeme chování našeho manipulátora k dalším lidem v jeho okolí, k těm lidem, které si naopak hýčká, nabýváme přesvědčení, že nejspíš vážně nejsme dost dobří. Teze, že by náš manipulátor neviděl v lidech to dobré, neplatí. Druhé totiž miluje a hýčká, tudíž je schopen vidět to dobré v druhých lidech. A že to nevidí v nás, říká, že my v sobě nic dobrého nemáme. Na rozdíl od druhých – to je důležité. Proto se totiž pak chceme ostatním vyrovnat. Proto pak chceme manipulátora také zaujmout. Aby nás měl také rád. A on nám de facto napovídá, JAK toho můžeme dosáhnout: Musíš se snažit víc.

Ano, čím hůř se k nám chová, tím zřetelněji říká: Musíš se snažit ještě víc, jsi stále horší.

Tak se vytváří a prohlubuje syndrom hladového srdce. Srdce lačnícího po té lásce, které se dostává prakticky všem kolem, jen ne mně. Proto pořád dělám nový vstřícný krok – a proto jsem pořád odmítán. Tento dodatek si musíme zanalyzovat hlouběji:

Mnoho lidí se syndromem hladového srdce se totiž mylně domnívá, že jednou přece musí nastat okamžik, kdy se manipulátor změní, kdy je ocení, kdy se omluví, kdy uvidí vše, co je přece tak jasně zřetelné. Ale to skutečný manipulátor nikdy neudělá. Dokud dostává to, co chce, bude dělat dál to, co mu zajišťuje, že hladové srdce nepřestane dávat. Tedy: nepřestane mu ubližovat. Protože právě vinou této strategie hladové srdce věří, že si ubližování zaslouží tehdy, když „není dost dobré“ – a když se „má snažit ještě víc“.

Proto si, prosím, pamatujme:

Kdykoli Vám bytostně záleží na lásce těch, kteří Vám ji zpětně nedávají, sami sebe odsuzujete k trápení a ke snaze dělat vždy ten první krok.

Nepodléhejte iluzi, že se situace otočí a druzí Vám všechno vrátí. Položte si cynickou otázku: A proč by to druzí měli dělat? Co by tím získali navíc?

Oni přece právě proto, že pro Vás nic nedělají, dostávají od Vás úplně všechno.

A to jen na základě Vašeho mylného přesvědčení, že si nic víc nezasloužíte, respektive že víc si zasloužíte jen tehdy, když budete dělat víc. Leč takové víc, které by manipulátorovi stačilo, neexistuje.

  • Všechno o nové knize SPOLU najdete zde. Nemusíte pro ni nikam chodit, přijde Vám rovnou domů, a to přímo z tiskárny, pokud ji máte objednanou zde.
  • Přehled všech mých sedmi knih a situací, pro které jsou určeny, čtěte zde.

Zajímá Vás moje Řešidlo? Poslouchat nebo číst další díly můžete zde.

© Petr Casanova