
Když selže komunikace ve vztahu, jako bys zhasl světlo. Ztratíš cestu.
Odrážejí-li se Tvé otázky zpátky jako ode zdi, nevíš, co druhého trápí, co mu vadí, co ho bolí, co potřebuje, po čem touží. Nemůžeš mu ulevit, pomoci, prospět. Nevíš, jak ho podpořit a zda vůbec se vztahem ještě počítá.
Když selže komunikace ve vztahu, nevíš prostě NIC.
Vyměnit žárovku, nebo dům?
Mnoho z vás, kteří jste zakoupili Vánoční Speciál jako dárek pro své blízké, ale přitom jste do něj nahlédli sami, mi píšete svá osobní trápení. Našli jste se v jistých pasážích 244stránkového Vánočního Speciálu a potřebujete také navést na cestu – ve svém konkrétním případě. Řadu dotazů jsem dostal k tématu oživení vztahu, rozčeření stereotypu nebo rozmluvení partnera, se kterým začala komunikace chřadnout. Je to jako jed. Od nekomunikace postupně chřadne i vše ostatní. Kde končí komunikace, začíná apatie, opak lásky. NIC je příznakem lhostejnosti.
Když druhý začne mlčet a my nevíme proč, můžeme se jen domnívat. Víme, že se něco pokazilo, že by to chtělo odhalit, opravit, změnit, ale jak to můžeme najít, když nevíme, co hledáme – co druhému vadí, když nic neřekne?
Ano, je to podobné, jako když zhasne světlo v domě. Jak bychom mohli uklidit, když je všude tma? Kdekoho napadne: Vzdát to, odejít, ukončit vztah, vyměnit partnera. Přitom když praskne žárovka, také neběžíme hned koupit jiný dům, ale snažíme se nejprve opravit světlo.
Vždyť – co když ho trápí něco, co nám neumí svěřit, co ho tíží, a přitom s tím potřebuje pomoci? Co když jeho mlčení nemá ani souvislost s námi, třeba s něčím, za co se stydí, co neumí strávit, co mu provedl někdo jiný? Nebo co když jde o banální prkotinu, kterou můžeme mávnutím ruky ovlivnit, jen stačí, aby k jejímu vyslovení nabral odvahu? Co když spustit na něj výčitky znamená nešikovně mu ublížit? Jak být v takové situaci co nejcitlivějším partnerem?
Co říkat, když nás slyší, ale nechce komunikovat
Jak varuji ve Vánočním Speciálu, nikdy nevíme, jaký příběh se za mlčením ukrývá. Jakou roli v něm hrajeme my. Zda významnou, a pak máme řešení ve svých rukou. Anebo žádnou, a pak je v našich rukou podpora nebo pomoc.
Každý týden se Vašim dotazům, které mi zasíláte do klubové zóny, věnuji v soukromých živých vysíláních v uzavřené skupině. Třikrát týdně pak na Vaše přání píšu speciální článek. Jako dnes.
Jak tedy takovou jednosměrnou komunikaci začít? Jak mu dodat chuť otevřít se a společně hledat řešení? Pojďme si to ukázat na deseti příkladech krok za krokem: