Jak ustát Zloděje dobré energie

Řekne nebo provede Vám něco bolestného – a Vy na to „musíte“ myslet.

Důvěřujete mu, obětujete se pro něj – a on Vaši důvěru zrazuje, Vaši oběť znevažuje.

Spoléháte na jeho pomoc, zastání, opětování – a nic z toho se Vám nevrací.

Cítíte, že je Vám hůř. Myslíte si, že selháváte. Že mu to špatně vysvětlujete nebo pro něj dost neznamenáte. Trápíte se, proč svět tak oplácí. Proč se tohle musí dít právě Vám.

Takový bývá střet se Zlodějem. S osobou, která nás připravuje o dobrou energii. Nebo si to alespoň myslíme.

Kdo četl některou z mých knih, ví, že ve všech obracím čtenáře do jeho vnitřního světa. Učím ho více hledat světlo v sobě než u druhých, nesnažit se vázat na vnější prostředí a být na něm závislý. Také na případu Zloděje energie si ukážeme pravou příčinu i řešení. Ačkoli jen v omezené míře. Kompletní metodiku najdete ve Vánočním Speciálu.

KDO skutečně mi bere energii

První důležité uvědomění: Když se rozhlédneme, uvidíme mnoho lidí, na něž tatáž osoba může negativně působit. Proč ji ale někteří z těchto lidí snášejí dobře? Proč si její konání neberou osobně? Proč nad ní ležérně mávají rukou a odpojují se od jejích slov a činů?

Protože podstata úspěšného odebrání dobré energie netkví v té osobě. U ní začíná pouze spouštěč, který se projeví nebo neprojeví změnou myšlení či chování v nás. Jinými slovy: To v nás jsou vnitřní Kritici, kteří se narážkou vnějšího Zloděje probudí a rozmluví v naší hlavě. Říká se jim Sabotéři. Jsou to naše vnitřní hlasy, zpochybňovače. Psychologie jich rozeznává deset. Jmenovitě jde o: Soudce, Perfekcionistu, Oběť, Předhazovače, Robota, Materialistu, Bázlivce, Neuspokojence, Dozorce a Útěkáře (detailně popsáni v magazínu Jak pracovat se stresem).

To oni spotřebovávají naši dobrou energii. To oni nám vracejí špatnou. Jejich fungování si můžeme představit na principu dechu. Ujídají nám kyslík a vydechují směs, která nás v principu otravuje. To oni v nás rozvíjejí pochybnosti o sobě a vytvářejí asociační zkratku do naší minulosti nebo dětství, kdy jsme pro někoho (rodiče, učitele, kamaráda) nebyli dost dobří a byli jsme za to trestáni (detailně popsáno také v knize Čtyři prány štěstí).

Jak bojovat se Zloději i Sabotéry

Doporučení, která teď vyslovím, se v první chvíli zdají nesplnitelná a nezvládnutelná. A to zejména tehdy, když jsou naši Sabotéři stále u mikrofonu a mají slovo:

  1. Přijmout omluvy, které nikdy nedorazily.
  2. Odpustit sobě, aniž jsme cokoli špatného provedli.
  3. Porozumět tomu, proč se někteří známí i neznámí lidé takto chovají – proč je pro ně snazší ublížit, neřešit nebo beze slova vysvětlení odejít, aniž by nám sdělili své PROČ
  4. Nebrat si to osobně
  5. Kompenzovat (vypouštět) špatnou energii a nahrazovat ji dobrou

Všechny techniky učím ve Vánočním Speciálu. Hodí se totiž v každém případě. I tehdy, když Vás trápí hororová sdělení v televizi. I tehdy, když Vás přepadne strach, pochybnost přecházející v úzkost nebo trauma. I tehdy, když myslíte, že si „sami nemůžete pomoci“. Prostě vždy, když převezmou slovo Sabotéři ve Vaší hlavě, kteří Vám zdůrazňují, že něco nezvládnete – v souvislosti s prací, vztahem, zdravím, sportovním výkonem, čímkoli.

Pokud pod stromečkem NEnajdete Vánoční Speciál, pomoc do těžkých chvil, neboť není nikdo, kdo by Vám ho daroval, prosím, nechte si projít hlavou tři následující uvědomění:

1. Nauč se Zloděje rozeznávat

„Nesluší Ti to.“

Stačí tak málo.

A pohrdavý ukazovák té osoby je zabodnut směrem k nám. My okamžitě vnímáme svůj outfit jako špatný a hledáme na něm chybu. Přitom motivace k té větě může být jiná než upozornit nás na nedostatek. Skutečný úmysl může být: přesvědčit nás o nedostatku.

Zloděje energie mnozí z nás špatně rozpoznávají, protože sledují jeho pomyslný vyčítavý nebo posměšný ukazovák, který ukazuje na nás. Nenapadne nás, že když někdo pronese „Nelíbí se mi, jak se oblékáš“, říká tím informaci o sobě, o svých preferencích, o všem, co ON nemá rád, s čím se ON neumí vyrovnat, co ON neumí přijmout. Ano, je to jeden hlas z osmi miliard na světě. Ale nás ochromuje, protože každou kritiku nebo odsouzení své osoby již od dětství vnímáme jako „špatnou známku“, kterou „si máme opravit“. Vůbec nás nenapadne, že „učitel“ (v přeneseném slova smyslu, kdy se vrátíme do dětství) má možná špatný den, že bojuje se svými draky, že také chybuje, protože i on je člověk…

A druhý problém. Největší šanci nám ublížit má ten, komu důvěřujeme, koho milujeme, zkrátka na jehož slově nebo činu nám záleží. Takový nám slovem/činem nejsnáze ublíží.

Psychologie v tomto mluví o motýlech a růžích. Motýlům totiž nejvíce trhají křídla ti, jimž motýli s důvěrou sednou na dlaň. Po růžích nejvíce šlapou ti, kterým růže nastavují svůj křehký květ. Podobně pouliční lampy rozbíjejí kamenem ti, k nimž se tyto lampy sklánějí.

Vnímejme změnu své energie. Je rozdíl, když nás někdo empaticky upozorní na chybu, a když nás kvůli údajné chybě srazí. Chyba není důvodem ke sražení člověka, protože člověk je chybující bytost, kupí chyby, tudíž by poté ze srážení druhými nevyšel.

Zloděj je ten, kdo věří, že naším sražením získá naši energii – že naše neštěstí mu dodá štěstí. Proto ho tolik těší, když zjevně propadneme do neštěstí – a on se začne radovat.

2. Pochop, že nikdo nemá sílu Tě okrást o energii, když mu ji sám nevydáš

Spouštěč našich vnitřních Sabotérů funguje na principu semínka pochybnosti. Druhý do nás nějakou poznámkou či gestem vloží semínko, které v čase roste. Naše mysl je totiž velmi úrodná půda. Co do ní zasadíme, to vyroste. Platí to stejně s nevírou jako naopak se sebevědomím. Proto potřebujeme dávat pozor na myšlenky, kterým se věnujeme – ostatně je to i téma Vánočního Speciálu, velkovýrobny dobrých emocí a uvědomění.

Příklad: Zloděj v naší přítomnosti řekne: „Fuj, dnes vypadáš strašně unaveně.“ Nás to zaskočí, protože jsme na dnešek spali dobře, a než Zloděj přišel, dokonce jsme se cítili dobře. Ale to je najednou minulostí. Jako by do naší mysli zasel pochybnost. V zrcadle opravdu vidíme „nové vrásky“, „unavené oči“, „zlomeného člověka“. To, co vidíme, totiž přímo souvisí s tím, co hledáme. Mimochodem, tak se „přesvědčujeme“ o tom, že druhý měl „pravdu“ – že skutečně stárneme. Možná nás i rozbolí hlava „na důkaz unavenosti“. Ve skutečnosti se unaveně cítíme po proslovu Zloděje. A problém je, že připuštěním jeho pravdy ho ve své mysli povýšíme v autoritu, jejímž slovům i příště budeme ochotně věřit.

Přitom to, co o nás druhý říká, vypovídá do značné míry o něm. Je to o jeho nastavení a potřebě. On má svá nutkání, puzení. On rozhoduje, které ze slov zvolí a s jakou energií – zda s úmyslem nám pomoci, nebo ublížit. O Zloději mluvíme i proto, že Zloděj energie působí bez viditelných zbraní. Jako by vešel do obchodu a přesvědčil prodavače, že není dost dobrý pro dohled nad tolika penězi v pokladně. A prodavač mu je dobrovolně a s pochybností o sobě vydá. Komická představa? Tak to funguje u Zlodějů reálného života.

Koho štve, že lampa svítí, koho provokuje, že růže voní, kdo nenávidí tanec skotačivých motýlů, ten je rozbíjí, zadupává a ničí. Problém není v lampě, růži ani motýlovi. Jsou tak bezbranní. Člověk ale bezbranný není. Je pánem své mysli. On si může rozhodnout toto:

  • Opravdu chci věnovat myšlenky tomu, kdo se mi snaží ublížit?
  • Opravdu si musím kazit den někým, kdo si na mě zkouší ventilovat svůj problém?
  • Opravdu nemohu jeho zlé semínko „s díky“ odmítnout?

Ve Vánočním Speciálu se zvládání této techniky věnuji. A to i za pomoci svého mluveného slova.

3. Nabíjej se tam, kde Tě mají rádi

Je to jedna z nejsnazších energetických kompenzací. Pokud věnujeme až příliš energie člověku, který nás vybíjí, musíme poté věnovat nejméně stejný objem času a myšlenek naopak lidem, kteří nás nabíjejí. Prostředí nás fatálně ovlivňuje. Všichni jsme z hlediska psychologie průměrem pěti nejbližších osob, kterými se nejčastěji obklopujeme. Pojmem nejbližší nemyslím „nejmilovanější“. Obklopovat nás totiž mohou i lidé nenávistní. A i ti pak ovlivní naši energii – nenávistným a negativním směrem.

Naše myšlenky se vždy změní, pokud změníme prostředí, tedy vyhledáme lepší okolí, a strávíme v něm déle času. A pokud takového člověka nemáme kolem sebe, můžeme ho najít v sobě. Jestliže teď ve Vás zahlodala pochybnost, pak jste právě ucítili Sabotéra. A je čas naučit se s ním pracovat (psal jsem už v magazínu Jak pracovat se stresem).

Mnozí lidé sami sebe znásilňují do nucené přeměny nebo „přeoperovávání“ svého mozku. Pak jsou o to víc zlomení, že to nefunguje. Připadá jim, že ještě víc selhávají. Ale mozek se učí podle prostředí, v jakém se nachází. Ano, mozek se mění sám. Je to přizpůsobivý element. Respektuje totiž naše přání, v jakém prostředí my sami chceme působit. Proto se snažme vyhledávat takové lidi, kteří přemýšlejí tak, jak my sami chceme přemýšlet.

Jen proto, že jsme obklopeni zlými lidmi, nemusíme přestat být dobří. Naopak. Ve zlém prostředí netřeba omezovat, nebo dokonce vypínat svou lásku, upřímnost, důvěřivost. Jen je stačí nasměrovat k lepším lidem. Pamatujme, že kdykoli v jakémkoli typu vztahu dáváme maximum a druhým to pořád nestačí, dáváme to zkrátka nesprávným lidem.

Ale není to chyba. Jako nechybuje lampa, když svítí na grázly. Chybují spíše ti grázlové, když rozbitím o tu lampu přicházejí. Přicházejí tak o světlo, které jim mohlo pomoci.

  • Jak se naučit nepřicházet o svou energii. Jak v sobě znovuvytvářet a rozvíjet tu dobrou. Tomu bude věnován celý 244stránkový Vánoční Speciál. Jste-li obklopeni přáteli, kterým chcete s dobrými emocemi a dobrými myšlenkami pomoci, odebrat můžete až 5 kusů na osobu (větší množství, omlouváme se, není možné; kapacita se už tak vyprodává). Objednat můžete zde.
  • Kteroukoli z mých knih koupíte zde. Nemusíte nikam chodit, zásilka Vám přijde rovnou domů. Vybrat si vhodnou knihu (podle konkrétní situace Vaší nebo Vámi obdarované osoby) můžete v přehledu zde.

© Petr Casanova

Top
Shopping Cart